Nejste přihlášen/a.
Zdravím Vás,
i po přečtení příspěvků o kočkách jsem nikde nenarazila na to, že by měl někdo tak ,,divnou,, kočku jako my.
Můžete mi poradit jak si získat přízeň kočky? Připadá mi, že to není ,,naše,, kočka, ale prostě kočka, co si tu chodí po bytě.
Začala bych od začátku: Jedná se o standart kočku (bude mít 3roky), mám ji od jednoho roku.. Dříve jsme řešili problém s tím, že čůrala do tašek, na boty, prostě kam se jí zlíbilo..Bylo to z mého pohledu ze msty, je hrozně mstivá. Okřikla jsem ji a v tu ránu šla počůrat boty, ale kolikrát jen tak. Tento problémy vyřešila kastrace, po které byla jak mílius a chtěla se mazlit (nějakou dobu- sama přišla a tulila se)..Ale teď místo počůrávání se se mstí napadání..S důvodem i bez něj příjde a začne dorážet a kousat do ruky nebo když jdu tak mi bezdůvodně agresivně útočí na nohy. Pomazlit se taky nenechá, jen výjmečně..
Byt zdevastovala svým drápáním a trháním, i přesto, že má škrabadlo a spoustu hraček, kterých se ovšem bojí, utíká před nimi. Jediné co ji nadchne je udička s peříčky. Nepomůže ani vábící sprej, který sice upoutá její pozornost, ale spíše jako by ji vzrušil..Plazí se pak po zemi, otírá se o to.. Má zájem spíše o jiné věci, které někde leží,at na stole či poličce, shodí si je na zem a někam je zakutálí..
Jediné co ji zajímá je jídlo..V 7 ráno se promenáduje po posteli, budí přítele, který ji musí jít nakrmit, jinak je otravná. Přitom má neustále plnou misku granulí, kterých se ovšem poslední dobou ani nedotkne, akorát po každém kdo projde kolem její misky somruje kapsičku. Jako kdyby jsme ji týrali hladem.
Opravdu netuším co ta kočka chce..Jen vím, že bych ji chtěla jako našeho mazílka a ne aby nám velila..
doplněno 17.02.11 08:42:Moc vám všem děkuju za názory a rady..
Včera jsem se naštvala a řekla si, že jí půjdu udělat radost, třeba to pomůže, nakoupila jsem jí spouty dobrotek..Od té doby, co jsem to vybalila z tašky je ke mě jak mílius, neustále se chodí dívat co dělám, otře se..nejspíš čeká odměnu, co jsem jí koupila..Takže, že by celou tu ignorantskou dobu vyžadovala odměny? Uvidíme.. Dala bych cokoliv za to, kdybych už nebyla celá dodrápaná, neměla odkutálené věci kdesi a zničenej nábytek.. Pokud toto nepomůže, tak nani volám ne psychologa, ale psychiatra..:D
Kočka je prostě sama svým pánem. Náš Kulíšek rád leží v prádle, které mamka předtím vyžehlila. Desetkrát jej z toho prádla shodí, nic nepomůže, posledně Kulich už i vrčel Granule taky celkem nezájem. Funguje, když si táta sedne s Kulíškem k žrádlu a říká: Kulíšku, no to je dobrotka, hmmmm... mňamina... a dělá, že to jí, a že mu to strašně chutná! Je to sice komické, ale fakt to pomáhá.
Každá kočka je osobnost, stejně jako člověk. Možná by Vám pomohl kočičí psycholog, možná Vám poradí, jak kočku zbavit těch útočících záchvatů. zvireci-psycholog.cz/...
doplněno 16.02.11 13:43:Pan doktor tam má i on-line poradnu, je to dost zajímavé čtení. Mrkněte na odkaz.
Děkuji za odkaz, určitě na něj kouknu..
Jinak super nápad s těma granulema..Vyzkoušíme..:D Ona je totiž posera z něčeho novýho..Sama od sebe nic co ještě nejedla nevyzkouší..Nejraděj by žrala to, co vidí jíst nás..Když nezabere chroustání ,,jako,,, tak budeme večeřet granule..:D
Takže když je osobnost, tak si i vybírá lidi s kterýma se bude bavit, že ano? Například mého tátu moc v oblibě nemá, když jí chce pohladit couvá, vyhýbá se kolem něj obloukem, ale zase když by se jednalo o kapsičku, tak to somruje i po něm..bestika..
Moje Máša taky dělávala loužičky, nezbylo, než jí v tom vymáchat čumák a hodit k jejímu hajzlíku. Chvíli trucovala, pak se přišla lísat. To jsme udělali 2x a byl klid.
Některé kočky jsou samotáři. Rozhodně nejste sama, kdo má "divnou" kočku. Agrese může mít několik příčin, třeba obavy kočky ze samoty, reakce na změny atd. Píšete, že ji máte až od jejího roku. Nemohla mít kočka třeba nějaké špatné zkušenosti s předcházejícím majitelem? A do kapsiček je hodně koček zblázněných a upřednostňuje je před granulemi.
Samotář asi není, protože když někdo ,,cizí,, přijde, tak se musí předvádět a prozkoumat mu tašku..Samotná moc často nebývá..Možná tady je ten háček..Nejsem jí vzácná, když jsem s ní doma.. Předchozí majitel byla moje kamarádka, která si z nerozvážnosti kočku pořídila s přítelem a po jejich rozchodu jsem se kočky ujala než aby byla na ulici..
Každá kočka je úplně jiná. Nejen rasa jako taková, ale ještě každý jedinec je úplně jiný. Jakoby to ani kočky nebyly. :D Byla jsem na návštěvě a někdo zazvonil. Jeden kočičák se utíkal schovat, druhý ztuhnul a třetí siamák Simon začal pobíhat ke dveřím a zpět, nožkama stepoval, ocásek jako proutek nahoru, chrpově modré oči se mu jen svítily očekáváním:Héj návštěva! Héj, bude večírek!A každého, kdo se v bytě přesouval, doprovázel a musel vidět co to nese a nejlépe, jak to chutná. A ti dva někdy přišli, někdy se přišourali, někdy připlazili a ani nedodovolili pohladit je. A Simon leze do dlaně a chová se jako pes.
doplněno 16.02.11 18:44:Simonek
Nádherné zvířátko, no fakt. Téda.
Já sice nemám kočky, mám psy. Ale můžu Vám říct, že náš Tobín je taky zvláštní pes. Do dvou let se nemazlil vůbec. Nechtěl. Někdy to vypadalo jako by mu hlazení bylo na obtíž a přesto seděl u nohou, spal se mnou na polštáři. Jakmile jsem ho pohladila, naštvaně si lehnul z dosahu. Dnes je mu 5 a mazlení miluje. Až mě někdy bolí ruce, protože drbání vydrží i hodinu.
Marenko prosím co je Tobín za rasu? Mame ročního bílého švýcarského ovčáka a chová se úplně stejně jako Váš Tobín.
A začal se Tobín mazlit sám od sebe? Děkuji za odpověď.
Je to Mops. Já si myslím že na rase nezáleží. Je to o povahách. Mám dva mopsíky a každý je naprosto jiný.
Jinak přišel sám, zničehonic. Já si myslím že to je věkem. Až z něj bude úplný dědeček, tak se snad nechá i chovat. On ani k cizím jako štěně nechtěl a není to o bázlivosti, prostě nezájem. Dokonce stejný nezájem jako k lidem, měl i k cizím psům. Míjel je bez povšimnutí. Ani háravé fenky si nevšiml. Očuchnul si jí, znechuceně si odfrknul a šel dál. Vystačí si sám.
Jo jo, každá kočka je jiná. O kočkách se říká, že jsou falešné, ale to není pravda. Naopak. Kočka nic nepředstírá. Má Vás ráda, když ONA chce. Když má náladu, přijde se mazlit, když ji to omrzí, prostě odejde. Vás se neptá. Tohle chování se někomu třeba nemusí líbit, ale rozhodně to není faleš, spíš naopak. Říká se, že když si jdete vybrat kočku do útulku, nemáte si vybírat Vy ji, ale ona Vás. Když budete chvíli mezi kočkami, určitě se najde aspoň jedna, která Vám vleze na ramena a projeví zájem. To je ta pravá. Ona chce Vás a co chcete vy pro ní není důležité.
Přesně jak píše magdon, kočka je osobnost, co člověka k životu moc nepotřebuje. Já jsem se snažila vždycky si naučit kočku sedět na rameni (jako správná čarodka), ale nikdy se to nijak nedařilo. Předloni přinesl manžel kočku a ta automaticky skákala po zádech rovnou na rameno. Kolikrát mě tak vyděsila, když odněkud vypálila, že jsem mohla mít smrt, Venku např. sedí na uřízlé větvi od jabloně a najednou hop, a je na mě. Nejlepší je, když se netrefí přímo a zatne se drápama přímo do těla, do zad atd... Ale mám konečně kočku, se kterou můžu chodit na rameni. Jen není celá černá...
Také jsem měla kocoura. Přátelé a návštěvy říkali, že je to "Pan Kocour", ale mě rozhodně nějak náročný nepřipadal. Naopak. Pro mě bylo krásné, že má svojí osobnost, jakoby to bylo to nejdůležitější, aby měl zdravou osobnost. Naučil mě toho opravdu hodně. Například úhel pohledu. Kolikrát jsem si říkala co mu je, když přišel ze šarvátek a už jsem se hrnula pomoci. Odtáhl se a já se na něj podívala jinak, po kočičím způsobu a najednou mi seplo a viděla jsem co mu je. Hned to zaregistroval a uvolnil se. Dělala jsem si ze sebe legraci a říkala mu no jó já jsem jen člověk. To jste měli vidět. Hned si lehl na záda a chechtal se. No nebudu to přehánět. Kočky podle mě dělají to co emočně vyjádříte. Když řeknete nechoď tam, slyší choď tam, protože vnímají jen pozitivní příkazy. Prostě místo nedělej to, dát pokyn udělej tohle to úplně úžasný. A chválit jak chlapy. Některé kočky se mazlí a některé ne, ale milovat umí všechny. Až moc. Možná už měla zlomené srdce a není si Vámi jistá... Musíte jí nechat, aby přišla sama pro pohlazení, respektovat ji. Ale jinak je jasné, že alfa jste Vy. Je Vám to jasné? Nepříjemné chování ignorujte. Škrabání usměrněte nabídnutím škrabadel nebo přikrytím míst igelitem /dočasně/. Záchodů nabídněte víc a na klidném místě. Velký přestupek potrestejte rychlým výkřikem "Ne!" a přestaňte kočce věnovat pozornost. Chovejte se důsledně stále stejně a láskyplně ve svém srdci. Bůh se přece nedoprošuje.
Dobrý večer,zcela náhodně jsem objevil Váš dotaz,ale už je velmi starý,tak třeba pomoc ani nepotřebujete. Nicméně,pomočování kočky je velmi složitá diagnostika a posta je skoro až na konci. Tím chci říci,že nejdříve je nutné nechat vyšetřit moč na infekci a močový písek a teprve potom,je-li toto vyšetření negatovní,můžeme přistoupit k psychologii. Skvělá je homeopatie,Bachovy esence,ale i změny u Vás doma,proto je lepší,když za Vámik odborník přijede do bytu. Držím palce a když budete mít chut,napište,jaký je stavc.
s úctou skácel
Dobrý den, děkuji za vaši reakci.
Troufám si říct, že se u naší kočky nejedná o pomočování, jelikož nemočí kde se ji zachce, ale na cílená místa. Například do krabice, lavoru, tašek a na boty. Také byl případ, kdy kočka viděla chystajícího se přílete na odchod a jako kdyby na protest se mu šla vyčůrat na boty, to samé s mým otcem. Otci se několikrát vymočila do cestovní tašky. Nevím jestli s tím má spojitost nějaký mužský pach, jelikož mých věcí se to týká zřídka kdy.
Taky se stává, že když přítel odchází z bytu v jiný čas, než do práce (na tu dobu už si asi zvykla) tak spustí pětiminutové mňoukání a naříkání.
K té homeopatii bych měla otázku. Jaký účinek by mělo užívání?
doplněno 06.06.11 13:37:A jaký druh esence by byl vhodný?
S tím protestem jste to možná i trefila, toto není tak ojedinělý případ, kočky často močí na místa, terá patří konkrétnímu člověky-boty, gauč, postel... vlastně se tím snáží vyjádřit svůj nesouhlas. Zkuste se zamyslet či se u Vás něco nezměnilo a nespustilo to tuto reakci-stěhování,další zvíře,dítě,změna pracovního času...navíc pokud se nepletu, přišla k Vám v 1 roce, tedy jako dospělé zvíře, možná je toto ta změna se kterou se neví vyrovnat.
Teď byla anabáze se Stomorgylem. Když jsem adoptoval kocoura, potřeboval jsem do něj dostat léky, tak fungovalo - tady je trošku jídla s tím hnusem a dokud to nesníš nic jiného nedostaneš a vždycky to zblajzl, s odporem, ale zdálo se, že chápe princip. Uběhl rok a bylo třeba přeléčení Stomorgylem. Sám už ho nepřesvědčím, prostě jde do boje ostrejma. Zkusil jsem starou metodu, nefunguje. Krátce před tím se podařilo s pomocí druhé osoby do něj dostat odčervovadlo, dvakrát. Ovšem Stomorgyl jsme nezvládli ani ve dvou. Zkusil jsem - když ty mě škrábeš, nebudeme kamarádi, ale nefunguje, ne prostě na tlamu mi nesahej. Pak přišla pouzdérka ze špeku - do té doby ho kocouři milovali, po dvou dnech - hm špek, ukaž co máš v ruce, my k tobě nejdem . Pak byla šunková pouzdérka - po třech dnech už odmítal šunku i bez prášků. Pak jsem náhodou ochutnal kontaminovanou šunku a můžu říct, že já bych to tedy taky dobrovolně do huby nedal. Po skončení kůry se kocour začal lísat, takže výchova funguje i z jeho strany - když mi nebudeš dávat ty sajrajty, tak tě budu mít rád. Je úplně neodbytný, leze po mně, no děs. A úplně nejvíc, když vyluxuje misku do půlnoci a do rána musí čekat na další příděl , ano je to kočka a nikdy to nebude pes.
Bohužel, zánět dásní se vrátil, vážně nevím, jak to budu léčit dál. Veterinářovo líčení, jak jistý bývalý zootechnik rozpustil Stomorgyl ve vodě a v gumové zástěře a kožených rukavicích to pral do kocoura injekcí do úst - to bych musel mít kočičí verzi železné panny.
Moje první kočka-kocour byl mazlík největší, tím mě dostal a začala jsem kočky mít ráda. Bohužel asi po 4 měsících ho přejelo auto. Našla jsem si jinýho na vesnici, kotátko, úplně stejný ale povaha - nesnáší mazlení, je mlsnej, otře se o nohu jen když chce něco dobrýho k snědku. doma v létě ho vidím tak 2x denně na žrádlo, jinak je pořád v luftě, mě vůbec nepotřebuje k životu, v zimě je doma víc, a jen chrápe. Ale stejně ho mám ráda. Možná je to tím, že ten první, toho jse našla a zachránila před rozzuřeným psem, tak byl vděčnej že jsem ho zachránila, i když s tím psem teda fenou si pak hráli a spali spolu, a toho druhýho jsem odchytla když běžel domů za sourozencema, normálně jsem ho šlohla, ale na vesnici se toulá koček...znáte to. Tak mi to možná nemůže zapomenout i když teď se má báječně, nevím. Každopádně kočka je tvor nevyzpytatelný.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.