Jorkšír - agresivní,kousání

Dobrý večer, Veroniko. Já jsem proti trestání, už vůbec u takového mimina. Je to jako kdybyste naplácala batoleti za to, že to nestihlo na nočník. Pokud se vyčůrá mimo noviny, stačí říct fuj a milé štěndo vzít IHNED na ruku a ven. Tam chválit. Doma nehodu uklidit beze slova. Píši schválně ihned, úklid počká, aby si štěňátko čůrání s tím ven stihlo spojit. Mám jednoho ze psů, kterému budou v únoru dva roky a když se rozdovádí, kouše taky. Řeknu nekousej! Omluví se tím, že mě olízne a bleskurychle kousne znovu. :D Hraje si. Není nic jednoduššího, než říct nekousej a ruce schovat, třeba překřížit na prsou. Bude dorážet, tak nechte ruce schované dokud se nezklidní, pak ho pohlaďte a hrajte si třeba s plyšákem. Nemusíte psa bít, stačí být důsledná. Když něco nechci, tak to prostě nebude. Je to mimino, nebojte. Za chvíli poznáte jak na něj. Jen si neodpustím jednu zkušenost. Až půjde do puberty, hodně věcí ho budete učit znova.

Když pejska učíte chodit na záchod, není nutné ho trestat. Stačí zvýšení hlasu. Psi jsou velmi učenliví, takže se určitě i ten váš brzy naučí chodit na záchod ven.

Co se týče agresivity, máte pravdu že štěně je ještě malé, takže si chce hrát. Na druhou stranu psi mohou také u nějakého člena vycítit jistou "slabost" a mohou ho např. více kousat za nohavice apod. Může se jednat např. o nejmladšího člena rodiny, třeba i dítě, které někdy štěně může brát za sobě rovného a více si k němu poté dovoluje. A to i tak, že ho různě tahá, kouše, protože to bere jako přirozenou hru, jako by bylo ve smečce. Je důležité projevit respekt a nenechat si kousání od psa líbit. Pokud po vás zase vyjede, důrazně řekněte nesmíš, fuj, či jiný povel, který budete při takové situaci říkat. Potom psa, alespoň na chvíli ignorujte, přestaňte se mu věnovat, aby si uvědomil, že pokud se bude takto chovat, nebudete si ho všímat.

Kamarádka má také jorka a má také chvilky, kdy se u něj projevuje agresivita. Např. někdy ho chce vzít do náručí a on začne vrčet. Nejhorší je, když tohle udělá a majitel řekne nesmíš a hned v zápětí na něj tím nejsladším hláskem pronese : "Pojď ke mně Fifinečko moje malinká, já ti přece nic neudělám".

Jorkšíci vypadají jako slaďoučké plyšové hračky. Ale nesmíte zapomínat, že u jména má ještě slovo teriér. A to je malý drak vždycky. Gaučákem se stane po čase. Nooo, vlastně nestane, uděláme to z něho. Takže je to temperamentní pejsek, který si vydobývá své místo ve smečce. A soupeří s vámi. Chce dokázat, že je větší a silnější než vy. Příliš s ním nesoupeřte anebo spíše ho nechejte často vyhrávat, nebude mít pak snahu předvádět svoji nadřazenost. Je potřeba v něm pěstovat sebevědomí a jistotu sama v sebe. Nebude pak celý život blafkat, aký je silák. Nebude to mít zapotřebí, bude to vědět.Ale přesto musí vědět, že nešéfuje on. Že všecko dostává od vás a musí si to trošku zasloužit. Nikdy ho nestavějte do pozice, že vám dovolí mu něco dát.Od žrádla, až po pamlsek, hračku. To všechno až jako odměnu za to, že poslechl.Když štěňata kousala, sykli jsme na znamení bolesti. Vtáhnout vzduch mezi zuby. Funguje to! Ale bude to jiné, až se přezubí, až mu narostou zuby místo ostrých jehliček.

Zapomněla jsem: je potřeba rozlišovat hru a dokazování moci agresí. Hra může být i tvrdá, ale musí mít hranice. A zklidňovat postupně. Přesně jako u dítěte.

m"j názor, který napíšu asi nebude mco populární, ale... Hra má podle mě vždy mít hranice, za které se nikdy nesmí.. Když by mi jen zkusila něco jako kousnout do ruky, dostala by facku, nemyslím nějak silou, aby jí ulítla hlava, ale jen plácnout, říct ne, ukončit hru a azčne se až bude zase v klidu si hrát... U mě jsou prostě věco, které si nikdy nesmí dovolit... a podstrkovat mu hračky, to už bych vlůbec nedělala, prostě se mi to nedělá a dokad se s tím nesmíří tk si nehraju, i když bych třeba ráda. a ohledně toho čůrání jsem u těhlech miminek také pro netrestání a chválení za akždé dobré, říct fuj když se mu to nepovede a psolat na místo, kde je to dobře...