Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, ani snad nepotřebuju radu jen si trošku ulevit. Před necelým měsícem jsme přišli o pejska 1,5 roku starého labradorského retrievera. Bolí to a nevím co s tím. Manžel chce nového psa, ale já už asi ne, nebo ne hned. Nerada bych aby se to opakovalo.Max zemřel na paravirozu, přestože byl proti ní 3x očkovaný. Snažili se nám ho zachránit na klinice ve Zlíně, avšak marně. Údajně se dostal do ČR nový kmen paravirózy z Ameriky, kdy průběh nemoci je těžký a psi brzy po objevení prvních příznaků zemřou. U nás to trvalo 4 dny, ve středu byl pejsek dobrý, ve čtvrtek ráno už byl strašně slabý a nežral, dostal antibiotika, občas se vyzvracel a v sobotu začal zvracet pěnu s příměsí krve a měl i krvavý průjem. Hned jsme ho odvezli na kliniku, kde mu byla diagnostikována paraviroza a nasazena léčba.Dříve to nikoho nenapadlo, protože měl všechna očkování. Do neděle se ještě držel na kapačkách, ale v pondělí nám volali, že chytl vysoké horečky a doporučili euthanasii. Souhlasili jsme, bylo to těžké rozhodnutí, ale nechtěli jsme aby se dal trápil. Jen mně mrzí, že jsme ty poslední dny nebyli s ním. Nevím jestli by třeba více bojoval, kdybychom s ním byli. Nebyla jsem vůbec schopná jet tam a rozloučit se s ním, všichni mi říkali, že by to bylo ještě horší, protože už v sobotu se od nás distancoval a byl tak apatický, že snad ani nevnímal, že je na klinice a ne doma. Ale já teď nevím, docela toho lituji, že jsem s ním nebyla než zemřel.Co myslíte Vy? Přijeli jsme si potom pro jeho tělo a udělali mu hrobeček na zahradě. Slyšeli jste o někom kdo takto přišel o psa?
K.
Dobrý den. Je tu smutná záležitost. Ano, slyšela jsem už o tom. O štěněti, kterou tuto nemoc dostalo, přestože bylo očkované. Nebo respektive ji dostalo hned po tom očkování. Víte, stejně u té euthanasie byste nebyla, to se takto nedělá. Nemějte výčitky svědomí, je logické, že je Vám po pejskovi smutno. A pravda je taková, že je dobré si hnedka pořídit pejska nového. Kdo totiž jednou psovi uvykl, těžko je mu pak bez psí společnosti.
Tak to mam tedy zvlastni zkusenosti, protoze u utraceni vsech svych zvirat a ze jich bylo, jsme byli a drzeli je v naruci az do konce.
Je to velmi smutny pribeh, ale bohuzel zadna vakcina neni 100%ni, takze i kdyz ma zvire (nebo clovek) ockovani, muze se nakazit. Akorat tech pripadu je vyrazne mene nez u neockovanych jedincu a prubeh nemoci by mel byt mirnejsi. Nejspis v tom sehrala roli i imunita zvirete, jehoz organismus dostatecne nezareagoval na ockovani a nevytvoril protilatky.
Pejska si kupte dalsiho, ono sice smrt zvirete hodne boli, ale ta radost, kterou Vam dava cely svuj zivot, ta za tech nekolik dni az tydnu smutku po jeho odchodu stoji.
První pes kolie Lesan zemřel když mi bylo 12let, otec ho měl ještě než jsem se narodila a dodnes vzpomínám jak mi chodil naproti do hudebky. Pak jsme měli doma belgického ovčáka a legrační pouliční směs Puntu-oba byli útěkáři a oba je v jeden den přejel kamion. Když jsem se vdala a odstěhovala se do paneláku přinesla jsem si sebo apku- jezevčík + kdo ví co, ale v bytě si nezvykla tak musela na chalupu a dožila tam do 18 let. Další pes v bytě- trpaslíčí jezevčík zemřel po očkování na psinku-dostal jí, byly to kruté 2 měsíce, dalšího trpasličího jezevčíka nám v 6 letech přejel na dvoře na chalupě děda traktorem, tehdy s ním dcera která měla 10let dlouho nemluvila. O posledního pejska šeltii Nika jsme přišli když mu bylo necelých 13 let, měl rakovinu hrtanu, 3 měsíce jsme bojovali, léky stály majlant, operace nebyla v jeho věku a s jeho srdeční vadou možná, pak jsme museli nechat Nička uspat, dusil se a bylo to k nevydržení. Manžel ho na veterinu vezl 3x a vždy se s ním vrátil, že ještě týden to zkusíme. Všechny naše zvířecí miláčky máme na soukromém hřbitově na zahradě pod třemi vzrostlými smrky, každý má svůj pomníček-kříž, nebo kámen se jménem, jsou tam i andulky , křeček a potkan a ještě dědův pes Žeryk-pouliční směs, co se dožil 16 let a jednoho dne se neprobudil. Na své psy vzpomínáme a prohlížíme fotky, nejlepší lék na smutek je štěně, mě to bohužel zdravotní stav už nědovoluje ale kdyby to jen trochu šlo¨neváhala bych ani minutu.
Zrovna v úterý mi dcera psala, že psík, který s námi bydlel, než jsme se rozstěhovali, umřel. Ještě na dovolené byl s námi. Špatně chodil, veterinářka nepoznala, že má vyhřezlou plotýnku. Až minulý týden na to přišla a s tím, že si netroufá na operaci, ji poslala k jinému vetovi. Ten se o to sice pokusil, ale bylo už pozdě, operace se nepovedla a tak ho dcera nechala uspat. Nejhorší na tom bylo vysvětlování dětem (4 a 5 let), proč už Filípek není. Jinak já jsem toto zažila už 2x, jednou u našeho původního psíka a potom u kočičky, u obou jsem byla až do konce a všechny tři jsem obrečela. Stracena
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.