Kocour zmizel

Mrkněte sem utulky.estranky.cz/... , tam jsem vypsala vše, co se dá v tomto případě dělat, nejčastěji je kočka v těsné blízkosti domu, zalezlá do sklepa, garáže souseda ap., několik koček se teď našlo v motorech, ony se tam hřejí, takže zkuste vyrazit večer a tiše na něj volat a chrastit třeba granulkami v misce nebo na co přibíhá a poslouchejte, jestli neuslyšíte mňouknutí, vylepte po okolí plakátky, dejte ke mně inzerát s fotkou a obejděte sousedy, at prohledají auta, sklepy, garáže, kůlny ap.

Tak Vám přeji aby se ve zdraví vrátil. Na druhou stranu mě zaráží, kolik lidí má nevykastrované kočky a kocoury. To pak máme tak přeplněné útulky až je mi z toho na nic. Dost jim pomáhám, ale letos bylo tolik kotat, že už jsem to chtěla vzdát, nevědely jsme už kudy kam. Tak Vás prosím: kastrovat, kastrovat a zase kastrovat.

Přesně tak, jak píší kolegyně a kolegové. Mají čas lásky. Můj nekastrovaný kocour to také právě prožívá a každou noc vyrazí na tah. Některé roky měl nějakou lásku asi vzdálenější a nebo tak intenzivní, že byl i dva dny pryč. Přišel ale zpátky, hladový jak vlk - rovnou k miskám. Párkrát se mi otřel okolo nohou, nacpal bříško a hurá zase na výlet. Včera také vyrazil i do té fujavice hnedka zvečera. Marně jsem ho večer vyhlížela, že ho to husté sněžení a závěje naženou domů. Kdepak, někde přečkal noc a ráno se vrátil, až když traktor protáhnul silnici - je pěkně mazaný. No a teď zase bude chrnět celý den, aby nabral síly. Takže doufám, že u vás to bude také tak. Ten můj je také nedůvěřivý - byl to nalezec. A když řeknu před rodinou, že mám o Míšu strach, že se dlouho nevrací - tak mi říkají - neboj, on se vrátí, kde by se měl tak dobře. A už ho mám skoro 8 let.

Včera 2.2. večer náš osmiměsíční kocourek zase vylezl na jeden ze stromů za naší zahradou. Dělá to tak jednou za 14dní a NIKDY sám neslezl jelikož vždy naříká do širého okolí vždy ho najdem a po žebříku snesem dolů, to je najednou radosti, mazlí se a doma hned běží k misce a pak schrupnout na křeslo. Je to vlastně takový povaleč ven chodí tak na dvě tři hodky a nikdy ne na noc, doma si hraje s dalším kocourem a vypadá spokojeně. Včerejší večer vypadal úplně stejně, ještě musím dodat, že náš kocourek má být kastrovaný až ted v únoru kvůli minulé operaci, tedy kastrovaný zatím není! Takže včera mi volal přítel, že ho slyší mnoukat na stromě a jde pro něj to bylo v 6 večer. V půl sedmé že na něj zatím nedosáhne bude muset počkat až přijedu abych ho sundala už v tom mám praxi. Odešel na 20min do domu a žebřík u stromu nechal. Když jsem tam já před sedmou došla kočičák nikde! Byl to pro mne šok. Najednou jsem nevěděla kde ho hledat chodila jsem po nejbližším okolí a hledala a volala až do noci. Ráno jsem ubulená jela do práce a začala psát letáky a inzeráty taky mi každý říká že se sám vrátí třeba po třech dnech, ale já neveřím tomu že slezl sám musel ho sundat někdo kdo ho slyšel naříkat... je to rozmazlený mimčo přijde mi úplně jiný než druhý kocour co máme a obávám se že sám by to venku nezvládl... takže dnes píšu inzeráty vyrábím letáky a pokusím se to rozvěsit po okolí kde se dá na veterinu ke školce u pošty a zverimexu... Taky nevím jak už ho mám hledat včera jsem musela přijít chvilku po tom co zmizel takže kdyby slezl nejspíš by se vrátil za mnou... No jsem z toho na prášky takže jestli vám můžu poradit udělejte inzeráty s fotkou a letáčky taky rozvěste jich co nejvíc a na frekventovaných místech, lidi se toulavých a zatoulaných koček běžně moc nevšímají takže to bude o náhodě já vím a věřím že když někdo najde kočku a nedá ji do útulku tak s ní půjde k vetovi nebo pro ni nakoupit do zverimexu ... pak zkusit útulky v okolí... a taky vyjít ven a volat a volat.

Moc držím palce je to těžké...

Dovoluji si připoji inzerát

zvirata.hyperinzerce.cz/...

Dnes jsem si vzala volno v práci a šla do schránek rozhodit letáky taky vylepit další, se sestřenkou jsme chodily asi hodinu když se mi na telefon ozval pán že našeho kocoura sundaval ze stromu po tom žebříku co ho tam přítel připravil. Odnesl ho domů dal mu najíst, ale mají taky kocoura, který ho prý zahnal někam ven. To bylo ještě ten večer kdy se ztratil, takže když jsem ho na tom místě zrovna hledala nemohl mě chudáček slyšet... Pán si přečetl na letáčku že hledáme kocoura ze stromu no nemohla jsem se na něj zlobit za jeho dobrý úmysl s trochu horším koncem a když mi řekl kde bydlí šly jsme se na místo podívat... jen jsme tam došly začala jsem volat a chrastit granulkama a panečku už to začalo... klasický nářek našeho stromokocoura slyšitelný na kilometry daleko! Ano byl zas na nějakém stromě a bál se dolů! Dokonce mi ho pomohl sundat jeden pán v montérkách co šel okolo nevím jestli byl celou dobu na tomhle stromě, ale vím že jsem udělala dost pro jeho nalezení a ochotní lidé mi pomohli! Máte někdo radu jak odnaučit kocoura lézt na stromy nebo ho aspon naučit slézt? Ten náš prcek je ale asi nepoučitelnej...

Nadějě umírá poslední. A schopnost kocoura přežít dva dny bez jídla bych nepodceňoval, konec konců je to lovec. Na druhou stranu jak ho hledat, nevím, a stoprocentní záruku happyendu nikdo dát nemůže. A k tomu hledání: něco mne přeci napadlo. Zkoušeli jste vylepit plakátky s prosbou o pomoc?

Nebojte.Šel jen za holkama.

Náš takhle jednou trajdal přes měsíc.A vrátil se spokojený, jak když byl jen na procházce.

Dobrý den, měla jsem kocoura a když byl už větší a zajímal se o kočky tak někdy i na 6 dní zmizel...Potom se zase objevil u nás u dveří, celý den se s námi mazlil, najedl se, napil se, vyspal se a pak šel zase ven ( na noc ) a druhý den ráno zase čekal u dvěří. Takhle to bylo tak 2-3 dny a pak zase na pár dní zmizel. Nejspíš byl za kočkama nedaleko od našeho domu. Ale když se vrátil nebyl zas tak tolik hladový, nejspíš mu paní, která vlastnila 8 koček ( za kterými Filip chodil ), dávala nažrat. Ale nebyl zastak dlouho pryč..těch 6 dní byl pryč asi tak jenom 2x ..jinak vždy tak 2-3 dny a zas byl u nás nějakou dobu..

S Vaším kocourkem to ted je asi taky tak, ale být Vámi dám ho určitě kastrovat! Filip, můj kocour, o kterým tady píšu jednou odešel a už se nevrátil..je to tak 2 roky..nebyl kastrovaný, škoda že jsme ho nedali kastrovat, byl by nikam nechodil a byl s námi. Byl to moc hodný kocour, když chtěl ven tak za námi přišel a mňouknul, nikdy nekousl ani neškrábl. Prostě velká chlupatá koule, jak sme mu říkali, která byla až moc mazlivá. Přeju at se Vám dneska objeví u dveří a doufám že sem Vás nějak nevystrašila tím mím povídaním, co se mi stalo. Ale raději oba kocourky nechejte kastrovat!

Zmizení vašeho kocoura přesně zapadá do časového období kočičích námluv. Takže bych se přikláněla k tomu, že kocourek má někde vyhlídnutou nevěstu. Náš kočičák, dokud jsme ho nedali vykastrovat se nejvíc toulal právě v únoru, domů přicházel jen na chvíli, pokud vůbec, vlastně se jen najedl a zase zmizel. Naději,že se vrátí ,máte velkou.

Dobrý den, četla jsem Vaší zprávu o ztrátě kocourka. Já mám právě velmi čerstvou zkušenost. V noci na dnešek se mně vrátil můj kocourek, který odešel 7.1. večer a od té doby po něm nebylo ani vidu, ani slechu. To bylo před tím sněhem ve čtvrtek. V pátek napadl sníh a tak jsem mohla sledovat stopy pod oknem a nic. Nic, nic. Vylepila plakátky, rozdala plakátky do schránek v okolních domech, školce, posádkové správě, hotelu. Nic, nic. Měla jsem pocit, že hledám jehlu v kupce sena. Kocour chodil tři roky ven a v pořádku se vždy vracel, čekal na mne před domem, chodil se mnou nakupovat. Znal okolí. Zasáhlo mne to víc, než jsem si myslela, že by se mne podobná událost dotkla. Ztrácela jsem víru, že ho ještě uvidím. Ale ozvalo se mně několik žen, které se kočičí problematikou zabývají i ty, které podobnou ztrátu prodělaly. Volala mně manželka veterináře, že se našel mourovatý kocourek, ale nebyl to on. Volali mně a upozorňovali na různé weby, kde narazili na mourovatého kocourka, zda to není on. A najednou se mně otevřel svět koček. Pochopila jsem, že to není jenom o zvířatech, ale je to hodně o nás lidech. O našich láskách, tužbách, očekávání a víře. Věřte, že se Vám kocourek vrátí a on se vrátí. Udělejte vše, co si myslíte, že může pomoci k jeho nalezení a zjistíte, že kolem Vás je mnoho lidí, kterým není Vaše ztráta lhostejná, podpoří Vás a pomohou. Včera mně telefonovala paní z domova důchodců cca 60m od mého bydliště, že nechali otevřít technický prostor v domově, protože měli pocit, že tam mňouká kočka. A byl tam, poznala ho podle plakátku. Sice při otevření utekl. Ale došla jsem zakrmit, volala jsem. Doplnila jsem na okně žrádlo a on přišel. Je asi tak třetinový, ale jinak se zdá být v pořádku. Přeji Vám, aby i ten Váš nalezl cestu domů. S pozdravem Zdena Šeborová

Paní Dagmar,

kocouři se toulají, to všechno je pravda, ale nemůžete vědět, jestli se mu něco nestalo a já bych to raději posichrovala, jestli nebýval tak dlouho pryč, hledala bych. Určitě se nic nezkazí vylepením oznámení -ZTRATIL SE - na místa, kde chodí hodně lidí, třeba u nákupních center na viditelné místo do očí bijící, tak říkajíc, s kontaktem na Vás a fotkou nebo popisem kocoura, taky se mi několikrát osvědčilo hledání v noci, když je všude ticho, může být poblíž a bojí se ve dne vylézt. Veterináři mívají nástěnky - tam se dá taky vyvěsit oznámení, nejlépe s fotkou. Často bývají nedopatřením zavření ve sklepích a garážích, většinou docela blízko místa, kde se ztratili. Může ho také mít někdo doma a neví, kam by ho vrátil. Přeju Vám, aby se brzy našel.

Kdybych pouštěla kocoura ven, tak ho nechám vykastrovat už před vánocema (když už je jim rok) abych právě tomuto zabránila a nečekala bych až začne mít choutky.. No nic stalo se... A co dělat teď? To je jasný - HLEDAT, HLEDAT, HLEDAT - letáčky, obvolat veteriny a útulky, každý den hledat, ptát se lidí atd. Sedět doma na zadku, to je fakt na nic.

jo a jestli se vám vrátí, já doufám že ano, budu držet palečky, tak okamžitě vykastrovat. Toho druhýho bych zatím nepouštěla ven a taky objednala na kastraci.

A z některých reakcí tady je mi fakt na blití - nechat kocoura lítat za kočkama! Je vidět, že o problematice toulavých koček nic nevíte! Tak buďte zticha! Co myslíte,že bude z kotatama? Buď je někdo utopí (porušuje tím zákon) a nebo budou další toulavy... Sakra, jak já se vždycky rozčílím. Opravdu takovýho člověku, co hlásá že pouštět kocoura za kočkama je normální, bych vzala do útulku, vrazila mu do ruky kotě a at se stará, at mu to kotě umře v nárůčí, protože je nemocný a nedá se nic dělat... Možná,že pak by pochopil, ikdyž v některých případech pochybuji...

Dobrý den, mě se také ztratil kocourek. Včera to byly už 4 měsíce. Byl kastrovaný, měl 3,5 roku. Ven chodil jen na chvíli odpoledne. V noci a přes den, když jsem byli v práci byl doma. Ten osudný pátek jsme ho vypustili na dvůr a už se nevrátil. Celou noc jsem ho chodila volat. Když ráno nepřišel tak jsem začala obcházet sousedy, obešla celé okolí domu. Prosila všechny, aby se podívali do sklepů, do kůlny jestli není někde zavřený. Aby mi řekli, kdyby ho našli mrtvého. Nic. V pondělí jsem vylepila ve vesnici všude letáčky, chodila a lidem v okolí ukazovala jeho fotku, informovala nejbližší útulky, veterinu. Chodila po nocích a volala. Po 14 dnech se mi ozval pán, že ho asi viděl a zavedl nás na místo. Nebyl tam. Ještě tu noc ho viděla dcera, aspon je o tom na 100% přesvědčena, že to byl on. Utekl a už se neobjevil. Na ta místa jsem chodila 3 měsíce. Obešla zase lidí v okolí místa kde byl viděn. Nikdo ho neviděl. Pak jsem to nechala vyhlásit v místním rozhlase a ozvala se paní, která ho před 8 dny viděla, to bylo 14.listopadu. Zase to bylo nedaleko místa kde byl viděn poprvé. Zase tam chodím volám a nic. Zrovna včera jsem jsem zase zpovídala babičky co tam bydlí, nikdo ho neviděl. Přitom to není daleko do domova. Letáčky jsem dala i do vedlejších vesnic. Pořád je někdo sthává a já je zase vylepuji znovu. Dala inzeráty na net. Každý den prohlížím inzeráty jestli se někde neobjeví. Pořád nepřestávám doufat. Moc Vám přeji, aby jste aspon vy Vašeho kocourka našla. Jenom se mi zdá, že pokud se ztratí kočka na vesnici, která chodí sice jen občas ven, tak je velmi mizivá šance ji najít. Navíc aspon u nás jsou lidé v tomto málo vstřícní. Jestli Vám můžu doporučit chodte a lepte letáky a hledejte. Nečekejte jen tak.

Přeji hodně štěstí v hledání.

Dobrý den.

Myslím, že je veliká pravděpodobnost, že kocurek odešel na námluvy. Bohužel, právě nekastovaní kocouři jsou nejčastěji obětí aut, psu a zlých lidí, protože při svých výpravách nevidí, neslyší... Proto bych Vám radila, nespoléhejte se, že se vpořádku vrátí(i když je to celkem dobře možné), ale aktivně ho hledejte. Vylepte plakáty, obvolejte okolní vetriny a útulky. Zvýšíte tím šanci, že se Vám kocourek vrátí celý. Držím Vám palce.

Také bych nečekala až se sám kocourek vrátí. Vše již tady bylo řečeno. Hledat, hledat a stále hledat. Moje kočky, které se ztratily, se objevily až po mém hledání. Asi byly někde zavřené. Přeji hodně štěstí a hlavně to nevzdávejte!

Dobrý den,dnes to je týden,co se nám vrátila kočička po 16dnech hledání...Ztratila se 12.1.Hned druhý den jsme v okolí vylepili plakáty s fotkou a to i v nedalekém Albertu a Kauflandu.Několikrát za týden jsem volala do kočičího útulku v Pardubicích,jestli nemají přírustek a teké městské policii.Ale hlavně jsem každý večer chodila okolo22.hod.ven a volala,lákala a chřastila oblíbenou hračkou.Naše kočička je nalezenec a za tu dobu co jí máme nebyla nikdy venku a na nás je přímo závislá.A dokázala v těch mrazech vydržet 16 dní pravděpodobně bez jídla.28.1. na nás zazvonil pán,co věděl,že hledáme kočičku a že má špinavou kočku v motoru auta.A byla to ta naše.Hrozně hubená,špinavá...Už je v pořádku,až na pár puchýřů na tlapkách.Nebojte se,naději máte,ale chce to proto něco udělat i když kočky mají v genech silný smysl pro přežití.Myslím,že je určitě dobré,když o vaší zrátě ví co nejvíce lidí.Plakáty s fotkou kočky a mým telefonem jsem dala i do 2 škol.Tak doufám,že se brzy najdete .Markéta P.

Dagma, dva kocouří na jednom místě se vůbec nemají rádi.(konkurence) Takže jeden z nich emigruje.Někam. Pryč.Zústane jeden a ten je šéfem domacnosti. Někdy vůbec nechyta myši, kůže líná. Pokud má kočka mladé tak je i v některých připadech zakousne.Tak, že o kocoura vůbec neplačte. Kočka je užitečnější, ale pořád má mladé. Je dobré mit doma ještě hada a toho krmit těmi kotaty. Moje pani krmí teď dvě kočky a dva kocoury.Už se těším na járo jak začne kočičí mruk. To bude jeku. Klidně Vám dám oba dva kocoury zdarma.

Dobrý den, mě se ztratila dne 02.01.2010 šestiletá kastrovaná drobná černá kočička Viktorka. Našla jsem ji s přítelem jako hubené podvyživené kotě jednou ráno na zastávce MHD v roce 2003, nikomu nepatřila, přidala se k nám, tak jsem si ji vzala domů. Hned, jak to bylo možné, šla na kastraci (nevím, co dělat s kotátkama, navíc ona je moc drobná, pan veterinář říkal, že by případný porod dopadl tragicky - buď ona, nebo kotata nebo všichni). Viktorka je taková polodivoká, domů chodí na pomazlení, spát v teple, na jídlo, jinak dny tráví ráda venku na zahradě nebo v okolních zahradách -> nezávislá kočka. Máme ji stále rádi a doufáme, že se vrátí. Jednou Viktorka nepřišla domů týden, všichni měli strach. Po týdnu přišla domů zraněná, prý autonehoda. Štěstí, že byl chladný podzim, protože jinak by už měla červy v mase na krku. Kde týden byla, co jedla, nevíme, ale vyléčila se a od té doby má velký respekt z aut. Za pár let zase nepřišla domů několik dní. Pak jsem ji zahlédla jít po zahradě a hned jsem viděla, že je něco špatně s ocáskem. Po odchytu jsem viděla, že jí ocásek sotva drží u tělíčka, možná jsem zahlédla i kost. Naštěstí ocásek zůstal plně funkční. Kde zase byla, co jedla, nevíme, ale přišla, to bylo hlavní. Bohužel tentokrát zatím nepřišla. Navíc po zkušenostech z minula, kdy týden moc neznamenal, jsme v klidu čekali a až po týdnu začali lepit plakáty, obvolávat útulky a domácí depozita, obesílat maily veteriny, avšak nikdo ji neviděl. Včera jsem se dokonce obrátila na kartářku - až tak jsem na své kočičce závislá. Paní kartářka sdělila (není to vydřiduch a velmi často jí předpovědi opravdu vychází), že je Viktorka stále naživu, že ji vidí někde ve společnosti jiných koček někde v areálu nebo u úřadu, že jim prý občas někdo dá něco k jídlu a že za čas se Viktorka sama k nám vrátí. Vlilo mi to zase větší naději, sice nevím, kde ji hledat, ale nic mi nebrání, abych každý večer popadla psa a chodila v Praze Hostivaři a čičikala, zda ji náhodou neobjevíme. Moc si přeji, aby se našla a Vám přeji to samé.