Kočka a pes v bytě

Maltézáček bude muset poslouchat kocoura ,ale chce to opravdu hodně času a trpělivosti než se spřátelí nebo se budou tolerovat

nebo si pořiďte ještě kotě ,štěně i kotě k sobě rychle najdou cestu

Chce to čas a počkat a třeba si zvyknou.Hlavně se věnovat oboum.

Časem si prosdtor bytu rozdělej a budou se vzájemě respektovat,nic jinýho jim stejně nezbyde.

Chce to čas. Tato zvířátka mají opačné signály, jinou řeč těla. Mávání ocasu-pes se směje, kočka zuří. Nahrbený hřbet-pes vyzývá ke hře, kočka naposledy varuje. Položené uši, bez vyceněných zubů-pes je štěstím a oddaností bez sebe, kočka se bojí a útočí. Pes chce z přátelství přičichnout pod ocásek a za ušima. Kočičák je z toho na mrtvici, zvláště, když mladý přiskotačí a vrtí ocasem, z pohledu kocoura zuří. A do toho všeho žárlivost. Tak kruci, kdo si ty pánečky našel první! Je to jakoby nám někdo nastěhoval domů Hotntota. Takže klid, větší pozornost věnovat kocourovi, oni si to všecko v těch chlupatých hlavičkách přeloží.Navíc, štěně je a chvíli bude nevycválané a nepoučitelné, občas se radostí, že má kámoše, zapomene. Po čase písněte, jak chlupáči spolu vycházejí.

Jo a jeden z nejdůležitějších signálů je poloha na zádech. V ní pes prosí o milost a kočka útočí drápy na protivníkovo břicho. Tedy kocour chápe toto gesto úplně špatně. Po čase se naučí své signály číst správně. Většinou u sebe, protože jsou členy jedné smečky. Ale cizí? To už je jiné kafe

U nás je to opačně,k pejskovi jsme pořídili kotě.Pejsek má 9 roků,nejraději polehává a kocour je divoch,chce si hrát,občas lítá po bytě jako střela a ještě při tom vydává zvuky jako když vrčí.

Je to legrace,nejdřív se pejsek kočičky bál,když kočka vrněla blahem,myslel,že vrčí a vrčel taky.Strašně žárlil při krmení,když kočka žrala svoje granule,pes stál u své misky a zlověstně polohlasně vrčel,aby věděla,že to je jeho miska.

Nelepší bylo střídavé krmení masem-dostal pes,pak kočka a pes po ní vyjel,jenže my jsme mu vyhubovali a tak po pár dnech raději koukal jinam,aby neviděl,že kočička dostala taky.

Teď máme macíčka skoro dva měsíce a pes už si misku nehlídá,maso dostávají střídavě a pejsek už nekouká provokativně na druhou stranu.Macek si občas hoví v psím pelíšku a pejsek se spokojeně rozvaluje v křesle nebo na sedačce.

Občas ještě pejsek zlostně vyjede,třeba když mu macek skočí na osásek a chce si s ním hrát,pes to nečeká a lekne se.Macek je děsnej provokatér,klidně mu skočí i na záda a zdrhne,občas se honí ti dva po bytě-je to legrace.

Prý je nejlepší do jejich vztahu moc nezasahovat.Ze svého dětství na vesnici vím,že pes a kočka mohou být nejlepší kamarádi,klidně spolu spali v psí boudě nebo se navzájem olizovali,žrali spolu naráz z jedné misky a pod.

Dejte tomu volný průběh,oni se srovnají.Kočka je sice menší,ale vůbec není bezmocná.Sekne psa drápkem do čumáčku a on ji bude ještě rád respektovat.

Dávám tomu tak týden a budou to nejlepší kámoši. Nijak bych to nehrotila. Jestliže nežijete v garzonce a kočka není stará, není se čeho bát. Napište pak jak to dopadlo.

Pro nic za nic se neříká MAJÍ SE RÁDI,JAKO PES A KOČKA ...ale myslím,že se spřátelí a budou kámoši,musíte vyčkat a být trpěliví...

Jak se mají vaši chlupáči? Kdo ustupuje?

Oni si na sebe časem zvyknou. U nás teda jeden žárlil na druhého. Měli jsme první pejska a pak pořídili kočku. Pejsek to špatně snášel, žárlil hodně, ale po čase si zvykl, přesto se nejlepšími kamarády nestali. Ač spolu žili společně, dělali, že se neznají

Ale jeden druhému by neublížil.

Chce to čas,jen tak rych le to nebude.Štěně si chce hrát a kocour chce mít svůj klid na který je zvyklý,musíte jim dát čas.

Protože je to jeho teritorium a štěně vnímá jako vetřelce,myslím ale ,že si zvykne.Dcera měla dva psy nestejné rasy,jiného stáří a kočku a kocoura postupně . Kocour přišel do domu poslední a byl nejvíc agresivní ,ale taky si zvykl.Chce to trpělivost,nikdy to není stejné.