Nejste přihlášen/a.
Je to pořád dokola, relativně velký pes přes dva roky a dělá si, co chce. Co povel? Nesmíš! Stůj! Sedni! Aha, to on asi nezná. Už vidíte, kde je problém? Velký pes prostě MUSÍ poslechnout příkaz a příkaz k zastavení obzvlášt. Chápu, že to snad bere jako hru, ale i hra má svá pravidla. Pracujte na výcviku. A mmchdm, máte nejvyšší čas, tak do roka začne přituhovat.
Přééésně! Tohle není o jednom problému, ale o výchově, o ovládání, poslušnosti psa. Jedno souvisí se vším. Z kontextu nelze vybrat jen jedno.
Ano, zanedbaný výcvik. Náš pes má 55kg, to na mě skočit... . Taky ho necháme, aby si zařádil, ale už ví, co smí a co ne.
Zdravím. Navážu na @berger – má samozřejmě pravdu. Toto v žádném případě není hra. Toto je tvrdý nácvik lovu. Váš pes vás považuje za sobě podřízenou a demonstruje vám svou sílu, rychlost a přesnost útoku. Tím, že si to necháváte líbit nebo uhýbáte, ho ujištujete v tom, že ho uznáváte jako šéfa. Hra by to byla v případě, že byste měli "hračku" (házecí talíř, míček, klacek, peška...), kterou byste držela nad hlavou nebo psovi házela a pes za hračkou skákal a chytal ji. Přivažte mu na obojek pod bradu tak 40-50cm dlouhý provaz a až se proti vám rozběhne, narovnejte se jako obr a s povelem NESMÍŠ! proti němu natáhněte rozevřenou dlaň. Pokud ho to neodradí, oběma rukama ho ve vzduchu za ten provaz chytněte a prudce ho strhněte na zem, a tam ho silou přidržte (+ výhružně u toho vydávejte jemu přímo do obličeje hlasité ššššššššššššššššššš), dokud se nepodvolí. Pak ho pustte. To ššššš a znehybnění na zemi si bude pamatovat jako velký trest. Když to uděláte dobře, neměl by výpad na vás zopakovat. Venku na volno mu ten provaz ještě nějaký čas nechávejte, protože si zřejmě ještě ověří, zda se vám fakt bude muset podřídit. Jak opět vystartuje => ruka -> NESMÍŠ -> ššššššššššššššš a to by mělo stačit. Pokud to nebude stačit a vyskočí => strhnout na zem. Ida
Taky bych se ve svých znalostech chtěl dostat o level výš, ale nějak to nechápu. Pes má na obojku krátký špagát a žene ke mě dejme tomu rychlostí 35 km v hodině. Já stojím úplně vzpřímeně a stihnu se ohnout (pes není ve vzduchu, co by tam dělal) a chytnu ten provaz. Ruce mám jak Saxana, takže dosáhnu na špagát, který mu vlaje podle těla nebo mezi nohama. Třicetikilového psa samozřejmě zastavím na místě a strhnu ho na zem (jak, když nejsem za ním). Sice koleno roztřískané, ruce spálené od provazu, ale jinak dobrý.
Mám na holeni velkou modřinu. Na louce po okny, při venčení Dorky, jsem uviděla souseda, kluka borderka Oliwera. Zavolala jsem "Oli, Oli". Otočil se a tryskem letěl ke mně. Stihla jsem se rozkročit a zapřít. Vrazil do mě celou silou, mával ocasem, jazyk mu vlál z huby, celý nadšený, že mě vidí. Příště raději nebudu volat.
Syn měl výmarského ohaře (taky žádné tintítko), kterého jsme milovali a často jsme si ho brávali na dlouhé vycházky. Hrozně rád běhal od jednoho k druhému, manžel chodíval vpředu a já tak 50 m za ním a Agi běhával mezi námi. Vždycky, když běžel ke mně, jak se blížil, potouchle sklonil hlavu a jako beran mě v plné rychlosti nabral do břicha. Manželovi to nikdy neudělal. Pokaždé, když jsem viděla, jak se rychtuje, začala jsem vřeštět a pak jsem jenom hekla. Vypadal, že ho to hodně baví, musela jsem se taky smát, uhnout nepomohlo - bystře zahnul. Měl mimořádný smysl pro bžundu a asi to považoval za povedenou taškařici. Mně to přišlo taky legrační. Dala bych nevím co, kdyby se mohl vrátit a provádět ty svoje lotroviny.
Myslím, že si jenom hrál. Nikdy mi neublížil, ani nedal najevo žádnou nadřazenost, a tohle očividně považoval za zábavu.
pckop, trošku nerozumím. Jde o to, že je rozdíl mezi přátelským "drcnutím", o tom píše tazatelka a já s fotkou. Tam zastavím psa tím, že vychovávám a pes že chápe, co po něm chci.. A pak je rozdílné chování při útoku psa. Tam to vypadá jinak. Útočícího psa, zvláště pak, když se snaží napadnout vašeho, je potřeba chtit za cokoliv. Jednou jsem chytla takovou obludu za ocas a odhodila a podruhé, neměla ocas, kříženka rotvajlera, jsem chytla za kožich na krku a na zadku a odhodila, když běžela okolo. Fakt, nekecám a to už jsem nebyla úplně nejmladší. Nikdy neradím, co nemám odzkoušené.
Nevychované zvíře. Co s tím? No co asi? Chodit na cvičák nebo utratit? Co asi čekáš za odpověď.
Jak někdo může koupit psa a pak ho nechat vyrůstat jak dříví v lese...
Musíte ho odměnit pamlskem a nebo ztrestat přes zadek třeba novinama a hlavně zařvat.
Pes, jak zjistí, že nemáte u něj autoritu a jste pořád milá, tak bude pánem vždy on... prostě příroda. To není plyšák na baterky.
Trestat zvíře nemá smysl, nepochopí souvislost, protože to není člověk a ani tak nepřemýšlí - na pochopení konceptu viny a trestu nemá dostatečně rozvinuté abstraktní myšlení, takže zbývá jen pozitivní motivace...
pochopí a velmi dobře
třeba pes cvičený na drogy pochopí, že když najde bágl s fetem, dostane pamplsek a těší se, že bude, tak hledá a hledá. Stačí povel.
Stejně tak se i trestá a stejně tak chápe.
Nemáte psy, tak raději neraďte bludy.
souvislost nechápe morče nebo králík
Rozeběhněte se proti němu a začněte řvát jako pominutá. K tomu něčím proti němu mávejte, třeba prutem nebo vodítkem, případně ho švihněte, pořádně, zvířata mají vyšší práh bolesti než člověk, neublíží mu to.
Hodí zpátečku a tak ho pak pochvalte. Je rozežranej, chce si hrát, ale potřebuje znát míru vocaď pocaď. Uvědomte si, že musí vědět, že vůdce (smečky) jste tady vy a že na vás záleží, jakou a kdy budete mít náladu na hraní.
Nebojte, nezačne vás mít nerad. Vidím to u koní, kdy alfaklisna si dělá ve stádu pořádek kousáním a když jde alfaklisna na projížďku, tak ostatní po ní řvou jak pominutí. U zvířat platí jiné sociální vazby a pravidla, než u lidí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.