Změna chování ,při miminku

Zdravím. Pes samozřejmě pozná nenarozené mládě, je to pro něj přirozená věc, nese si to v genech. Je to pro něj radost (pud mu říká => čím víc členů smečky, tím silnější smečka, tím víc naloví potravy a tím líp bude smečka prosperovat. Pes se nemusí nutně chovat jinak. Pokud už jinak, tak vždy radostně, často projevuje přízeň tím, že doprovází břicho s miminkem (plete se pod nohy, ale myslí si, že hlídá a pomáhá). Nechová-li se radostně, něco je špatně. Většinou se lidi začnou chovat k psovi jinak, pes tomu vůbec nerozumí a chová se divně.

Viděla bych 4 zásady: 1) Nikdy nezměnit své chování vůči psovi. 2) Nikdy se psem nezačít zacházet jako s dítětem = nepolidštovat ho, nečekat lidské reakce. 3) Nepostavit miminko proti psovi do role vetřelce ve smečce. 4) Chovat se naprosto přirozeně a pro psa čitelně.

Pes má své pevné místo ve smečce, má tam své úkoly a svá práva. Toto se psovi nesmí s těhotenstvím ani narozením miminka měnit. Pes je náš parták, miminko je nebožátko, které není schopno bez naší smečky žít. Tedy se celá smečka (celá stávající smečka včetně psa) společně o miminko staráme, a my psa naučíme, jak si to představujeme. Třeba tak, že když jde tatka pro bryndák, vezme psa k noze a jdou oba. Psa pak posadí na vyčleněné místo (třeba malý kobereček, v patřičné vzdálenosti od miminka + velké chválení psa) a oba sledují kojení. Pak jde miminko do své postýlky spát a vůdce se psem u nohy odchází do vedlejší místnosti. Po chvíli se vůdce se psem u nohy jde potichu podívat na mimi (pes sedne na vyčleněné místo + chválení), to stále spí, tak zas spolu odejdou. Mimi se vzbudí a volá. Vůdce vezme zas psa k noze, dojdou pro mamku, všichni vejdou k miminku – pes (po 2-3 dnech už sám) sedne či lehne na své místo + chválení a sleduje. Časem pochopí, že má mamka nebo tatka jít k miminku, když se vzbudí. Jeho sluch to pozná dřív, než mimi začne volat a dojde pro mamku sám. Takto pracuje, pomáhá a je štastný, že je platný a ví, co přesně má dělat. Drží se v uctivé vzdálenosti od mimi, sleduje = hlídá a spolupracuje. Pozor, mimi se může vymočit či pokadit před psem => to pak pes může pochopit jako komunikaci – dává psovi k očichání svou pachovou značku a pes mu může vytvořit pachovou značku taky, aby si ji miminko zapamatovalo a podle ní psa a svou smečku vždycky našlo. Mezi psy to tak chodí. Nikdy netrestat! Někteří hlupáci tuto moč či stolici berou jako žárlení a upozorňování psa na sebe na úkor dítěte. Těchto lidských vlastností ale pes není schopen. Nemá mozek člověka.

Psa víc než jindy nehladit (hlavně ne po hlavě = zklidňování => pes si uvědomuje, že je zklidňován, tedy je důvod být neklidný = ostražitý – a na blízku je dítě – tedy z něj má být nervózní => no tak tedy začne být). Neobjímat, nemluvit chlácholivým tónem, nezačít nesmyslně mazlit a říkat mu, jak ho máte rádi, ale tet i miminko. To je nebezpečný nesmysl. Pes slovům nerozumí a cítí z toho rozpor a začne být nedůvěřivý a zmatený. Říká se to chlácholivým až plačtivým tónem a pes to vyhodnotí, jako že je nablízku nebezpečí => rychle odhalí, že to nebezpečí je mimi => a je tu problém => tímto nepřirozeným chováním člověk vytvoří z mimina, které by pes miloval a chránil ho, vetřelce. Ve skutečnosti v očích psa není mimi konkurence, je to naprosto bezcenné nebožátko, neschopné lovit a posílit smečku. Nepolidštovat psa, nechat ho psem!

Narozené miminko je ten poslední člen ve smečce. Nebohý, neschopný. Jak ale začne chodit, je potřeba dítě vychovávat, co si smí vůči psovi dovolit a co nesmí. Protože pes špatně se chovající dítě bude vychovávat sám, ale po psím. Pes nemá ruce, koriguje tedy dítě tlamou a ta má zuby. Člověk to pak vyhodnotí jako agresi od psa. Přitom pes je v tom nevinně. Dítěti se pes nikdy nepodřídí a nebude ho poslouchat, a to až tak do věku 10-15let, podle velikosti plemene. Na to pozor. Ida

Děkuju vám. Ida

Hlavně psa NIKDY nenechávejte s dítem bez dozoru, obzvlášt pokud jde o plemeno, které má fyzický potenciál na to dítě zabít. Pražský krysařík kousne ale moc neublíží, velký pes dokáže zabít i dospělého.

A vůbec případy pokousání dítěte nejsou o výchově psa či výchově dítěte. Pes dítě nerespektuje jako člena smečky na vyšší pozici a dle toho se chová.

Mám pár týdnů starý příběh "pokousání"mého pětiletého syna psem známých. Pes ovčák, 2-3 roky, socializovaný, vycvičený, celý den v kontaktu s majiteli, cizími lidmi, dalšími psy, kdy majitelé mají stáj o 20 koních, takže je pes pořád venku s lidmi, ostatními zvířaty. Psa známe, pes zná nás i děti, neútočí. No a mladší syn že se půjde podívat sám na králíčky, my seděli v kuchyni. Majitelé že jednoho psa nechají v kuchyni, protože by se dva psi honili a dítě zlobili. I syn se vydal ke králíčkům a za chvíli přišel ubrečený, že ho pokousal pes. Po bližším ohledání bylo vidět, že hlava a uši se setkaly s psími zuby. Ne nic dramatického, krev netekla, ale drobné oděrky a modřiny po celé hlavě, čele, uších. Hned mi bylo jasné, že pes si chtěl se synem hrát, ale po psím. Jednoznačně chyba na naší straně, neměli jsme nechat malé dítě samotné se psem. Pes ho bral jako štěně a tak si s ním i hrál. O trápení psa synem nešlo, ani o útok na dítě. Pes není agresivní, stačí mu říct fuj je to a poslechne. Synovi jsme vysvětlili, že pes není zlý, že si s ním chtěl hrát jak s jiným pejskem, proto na něj skákal a že nesmí být s pejskem sám. Naštěstí syn trauma neutrpěl a při příští návštěvě se choval ke psům netečně jako doposud. Pro nás i majitele poučení, že děti se fakt ale fakt nemají nechávat se psy o samotě bez dozoru dospělé osoby. Už si dovedu představit, že velký pes dokáže jen tak zabít dítě, o to spíš když jsou dva, je to jak lusknutím prstu a nemusí být za tím špatná výchova psa ani dítěte, jen neznalost a pochybení dospělých.

Určitě ano - nedůvěřivě, smutně, ale někdy i agresivně.

je to o charakteru každého psa - zkuste kontaktovat psí vychovatele - podle rasy, věku,...

U některých je to jako s dětmi - mazlit se se psem víc a vysvětlovat mu, že tam je miminko - nový člen rodiny.

Ano, protože se začnete chovat jinak vy. Když budete psa od dítěte odhánět a nebudete se mu dostatečně věnovat, můžete u něj vzbudit i agresivitu vůči dítěti.

Osobně psa nemám, tak to nedokážu posoudit.

Dívám se ale na německý pořad do "převýchově psů". Skoro vždycky je problém v majitelích psa tedy v lidech.

Ten pes určitě pozná, protože se mu nevěnujete tolik a máte i jiné starosti. Takže si musíte mezi sebe rozdělit péči o dítě a péči o psa.

Problém nastane, když se psovi nebudete věnovat.

Určitě se poraďte s někým, kdo má zkušenosti se psy. Můžete zkusit jak se pes bude chovat, když budete mít v náruči zkušebně panenku. Ale k dítěti se pes nemá co přibližovat. Na péči o dítě jsou jeho rodiče a pes pokud je klidný, tak bude ležet a odpočívat na svém místě. Pokud není klidný, tak holt bude přivázaný na vodítku nebo bude úplně v jiné místnosti. Pes nesmí být nikdy s miminem o samotě.

A skoro pokaždé v tom pořadu říkají, že je naprostá hloupost vzít si z porodnice plínku nebo něco od dítěte a nechat to psa očuchat (pokud to uděláte, tak prý naznačujete psovi, že do rodiny přijde nový člen a pes se o nového člena má starat). Pes ucítí mimino až přijde z porodnice a po několika týdnech, až si rodiče zvyknou na režim s miminem a pes bude taky klidnější, tak může jeden člen vzít psa na vodítku a přivést ho k mámě s dítětem v náruči.

Ale to všechno je hodně individuální. Takže shánět informace je správná cesta a ještě se s poradit s majiteli stejných psů. Pak použít zdravý rozum a vyhodnotit každou situaci.

Když dcera přišla na návštěvu s dcerkou, která už lezla, kníráček Andy se postavil mezi malou a mě a vrčel hodně škaredě. Chvilku jsem vysvětlovala, marně. Zula jsem kožešinový papuč a psa vypleskala. Zalezl na pelech a trucoval. Nejen trucoval, opatrně vylézal, kradl malé hračky a na pelechu, které bylo jeho výsostným územím, všechno rozcupoval. A druhá pes, Bubu, s toutež vnučkou, po několika letech. Seděli jsme v kuchyni a nejednou si uvědomili, že v bytě je ticho. Všichni jsme vyběhli a ani dítě, ani pes, doma nebyl.Ze skříně se ozvalo fňuknutí a zadržovaný smích. Obě seděly ve skříni a obě měly velkou srandu. Záleží na vás, jak psovi představíte nového člena domácnosti. Jen nesmíte zapomínat, že jste všichni, včetně psa, členem jedné rodiny, jedné smečky. Laskavě, ale důsledně.

Před časem tu byl podobný dotaz. Měli nějakého většího psa. Přinesli dítě z porodnice a postavili to nosítko s novorozencem na zem, aby se s ním pes seznámil. Pes to prý pochopil, že je jeho, že ho dostal na starost...A už byly problémy. Už nepamatuji, co to přesně bylo, jen odpověď zněla, že dítě mu na zem pod čumák neměli dávat! Takže miminko mít na stole, v postýlce,...a se psem ho sledovat, psa hladit a mluvit s ním, aby pochopil, že jste ho nevyměníli za miminko...Myslím, že pes vnímá už teď tlukot jeho srdíčka ve vašem břiše. Prostě už teď něco registruje...

[ Obsah příspěvku byl skryt moderátorem @kapkanadeje z důvodu porušení pravidel poradny. ]