Štěně trest

Ten úder nebyl až tak důležitý. Pro psa byla neobvyklá vaše reakce. Pro psy (i pro další zvířata) platí, že si rychle zapamatují hlasovou reakci člověka a velmi dobře vycítí vážnost situace. Nejprve se zarazí a jakoby přemýšlí, co se to stalo. Obvykle nevině čumí. Pokud to člověk ještě doplní rázným třeba Jdi mi z očí! bude už příště opatrnější. Snažte se psa nikdy fyzicky trestat. Nechápe to a začal by se bát...

Zdravím. Je nutné chování rostoucího štěněte korigovat. Zvlášt, pokud je to dobrman, tedy plemeno, které je jaksi předurčeno k vedení smečky => nese si to v genech. Jeho chování je sice hra, ale hra u psů je trénování na lov (jsou to stále predátoři). U dobrmanů často přeroste kousání do rukou v jakoby náhodné "narážení" při běhu do dětí, pak si občas "narazí" do dospělého (který většinou instinktivně uhne = největší chyba), a ve chvíli, kdy začne do dospělých narážet při výskoku – tedy do ramen, hrudi, krku a hlavy, už je zle => už je v psovi přesvědčení, že je šéf. Takže je dobře, že jste zasáhla. Ale! Plácání přes zadek není pro psa trest, ale agrese, tedy se tím pes učí, že má být taky agresivní. Pro psa je místem trestu kohoutek (za krkem). Tam ho při kousání po povelu NE! konečky prstů silněji klepněte. Pokud to nebude stačit – přitvrďte => čapněte za krk, s povelem NE! i mírně stiskněte šlachy a přidržte, aby se nemohl hnout – a kousat. Pokud kousání zopakuje, ještě přitvrďte = čapněte za kůži za krkem (jako králíka) a zvedněte ho ze země (pokud ho neunesete, stačí zvednout nad zem přední nohy) => bude-li se cukat – zatřeste jím. To by mělo v tomto věku stačit. Největší trest je čapnout shora za krk a s povelem NE! přitisknout k zemi, dokud se úplně nepoddá. Udělá-li se to správně, odejde pak jak spráskaný pes a bude dělat, že tam není. Ale k tomuto poslednímu stupni se snažte nedojít. Nezapomeňte nikdy na povel NE! (nebo NESMÍŠ!) - příště už by měl stačit jen tento povel. Je-li pejsek chytrý, přestane kousat i bez povelu a trest si už nevykoleduje. Tak at vám psík dělá radost. Ida

Omlouvám se, že jsem nenapsala znovu – dlaní na kohoutku a prsty shora na krku = přesně. Vycházela jsem z toho, že jste napsala...vím, měla jsem už hodně psů... Tedy člověk znalý ví, že rozhodně ne za krk zdola (nejde přeci o škrcení), ale shora, kde za kohoutek psa těžko přidržíte tak, aby nemohl pokračovat v kousání = nežádoucí činnosti (ale na kohoutku dlaní, prsty za šlachy na krku). A to v době, kdy si psík už troufá dospělému člověku prokousnout ruku s rozběhem a zezadu. Vy navíc nemáte štěňátko, které máma fena upozorní tak, jak vy zmiňujete (ale ptáte se tady, tedy to nefunguje), ale prakticky půlročního dobrmana, kterého důrazně máma fena upozorní a zadrží tak, jak píšu já. Dělejte, jak rozumíte . Ale až psík prokousne ruku či tvář vašemu dítěti, pak si na mně vzpomenete. Ida

Hodně štěnat kouše ruce a od určitého věku přestanou.

Na psa funguje jedině metoda cukru a biče. Ale ten bič rozhodně nemusí znamenat, že psa zmlátíte. Jde o to, aby pochopil, že je kárán. Někdy stačí okřiknout, jindy třeba plácnout stočenými novinami (jde spíš o ten zvuk). Ale hlavní věc je, že pes přejímá vaši náladu. Když blbnete vy, blbne taky, když v klidu sedíte, je v klidu taky. Takže jančit a okřikovat ho nemá smysl, to bere jako super zábavu vás za partáka, se kterým blbne (no a psi si hrají i kousáním). No a v neposlední řadě nezapomínat na ten "cukr". Takže když se chová podle vašich představ, tak si nevydechout a být zticha, ale vychvalovat do nebe, jak je to vzorný pejsek. To je častá chyba i při výchově dětí, že se zapomíná na chválení.