Pokousaný pes

Žijí vedle sebe, cítí se, slyší se, obča si navzájem řeknou, co si sobě myslí a k sobe nemohou. No a teď si to vyříkali. Už jste byli na veterině? Vet to zašil? Dal antibiotika? Kolik jste zaplatili? Já si myslím, že byste se měl sousedovi s částkou svěřit a nadhodit, že by mohl přispět. Ale nevyžadovat to. Nestojí to za tahanice a zle mezi sousedy. Fakt ne! Klid a mír mezi sousedy je nad všechny peníze. Ten za to nestojí. Jen teď dávejte pozor, kluci nevynechají žádnou příležitost se do sebe pustit. Určitě budou respektovat ploty a svá území, ale na území nikoho si to půjdou vysvětlit.

Myslím si, že vina je na obou stranách,oba psi byli navolno,nezabezpečeni.Soused by měl snášet půlku nákladů.

Můj subjektivní názor, možná ne správný - který pes byl blíže svého majitele anebo pozemku byl v právu. Mí psi se drží u mne, pokud cizí pes překročí osobní hranici, dostanou volno k útoku, čili obraně majitele.

Viděl bych to na fifty-fifty. Zeptal bych se majitele co platil u veterináře a navrhl, že se podělíme. Měl jsem jednou podobný konflikt- můj pes na volno, ale na mém soukromém pozemku. Cizí pes si to namířil na tento pozemek / není oplocený/ a můj pes mu prokousl kůži na hlavě. Okamžitě jsem nabídl majiteli psa, že se podělíme o náklady veterináře i když jsme hlavně byli rádi, že psům se nestalo nic horšího než šití / cca 3 stehy/. Následně jsem majitele potkal a připomněl jsem se mu, že mu dlužím 1/2 platby veterináři. Mávl nad tím rukou s tím, že to nakonec dopadlo relativně dobře a tak jsme se rozešli, ale kdykoliv jsme se potkali tak jsem cítil, že druhý majitel psa je v pohodě. Pokud bychom šli "na tvrdo" kdo byl a nebyl v právu, tak si jen pokazíme vztahy a nervy.

Souhlasím se všemi odpověďmi, že náklady na ošetřování by se měly rozdělit. Ale je problém, jak se to má to sousedovi sdělit, když zatím nereagoval sám. Já bych mlčela. Maximálně při dotazu, jak na tom pokousaný pes je, sdělila, že celkem dobře, ale bylo to drahé. Pokud ani v tom případě soused nenabídne, že něco připlatí, nemámila bych z něj nic. Protože naštvaný soused je horší než jednorázový výdaj.

Zavinili jste to oba, tak je celkem spravedlivý jít napůl. Může to jít i z pojistky domásnosti/ psa, záleží na znění, pokud ho máš úmyslně na volno tak může být výluka - záleží na smlouvě a co přesně se stalo, jestli se ti vytrhl z ruky, sousedovi zdrhnul nečekaně a vrátka vypadaly zavřený, otevřel je někdo cizí apod.

Psi jsou šelmy a běžný procvaknutí kůže je u nich normální rozhovor kterým si vymezujou teritorium, s tim každý páníček musí počítat a psa si ošéfovat. Ne si myslet že to je plyšák a pak se divit že ten vždycky hodnej pejsek najednou vykousl malý holce půl ksichtu.. Ber to jako výrazný varování co by se mohlo stát příště, teď to je pár stehů na psí kůži, to děcko by bylo horší (takový strašení, ale těch případů je několik do roka..)

Zdravím. Z pohledu práva je vina na obou stranách stejná = majitelé psy měli mít zabezpečené, o náklady by se měli podělit. Co se kynologie týká, vysvětlila vám to @babkazov přesně (jen se upsala = naúzemí, které považují za své, si to půjdou vyříkat). Ještě rozvedu, na vině u vás 2 může být to, že oba (majitelé) chodíte se psy už od vrátek na volno, tím každý učíte toho svého psa, že jeho teritorium pokračuje i za plotem. Je nepsané pravidlo, že 1) od vrátek je potřeba mít psa na vodítku ještě pěkný kus cesty (10 minut), aby věděl, že za plotem mu to už nepatří. Pak nemá potřebu odtud vyhánět vetřelce, je fuk či pes nebo fenka. Taky je důležité, 2) zda některý z psů není kastrovaný => kastrát je méněcenný jedinec a ostatní mu to chodí připomínat názorně zuby => majitel kastráta s tím musí počítat, a 3) fenky mají svůj cyklus hárání, během jednotlivých fází přípravy na období vlastní říje se chovají a "voní" různě, což by měl jejich majitel vědět, okolní samci na to reagují, např. tak, jako pes sousedův. Takže zapomínat na to, že psi jsou zvířata, a čekat, že se samec bude chovat k feně jako lidský gentleman k dámě, je poněkud naivní. Ida

Babi, ale život psa je přeci celý o smečce a teritoriu. Oba účastníci mají svá teritoria přesně vymezená svými ploty, ale na ulici za ploty už je to neutrální území. Tam už mají právo chodit všichni, aniž by byli napadeni. Tam musí strpět každý každého, a to je věc majitelů psů. Tedy je tam majitelé musí od mala vodit na vodítku u nohy, a tím se psi naučí, že tam už to jejich není. Pokud ale jsou zvyklí po ulici za svým plotem běhat na volno, rozšíří se jim tak teritorium i o tuto ulici; ale to všem, kteří v té ulici bydlí. Pak se při setkání logicky servou, aby si právem silnějšího zabrali území. Ale to my přeci nesmíme připustit. Pes musí mít naučeno hlídat si svou zahradu, co je na ulici, už není jeho věc. Ida