Žerou kuny granule pro kočky?

Nebojte, postarám se o kočičky - obsáhleji o své situaci odpovídám "tabletce" - prosím, přečtěte si mou reakci na podobný názor, nechci se znovu rozepisovat. Ale děkuji Vám za reakci.

Děkuji Vám za odpověď, pomohla mi. O kočičky se určitě postarám - pokud chcete, tak koukněte na mou odpověď paní "tabletce", která mne odsoudila - vysvětluji tam svou situaci. Vám děkuji za vysvětlení chování kočiček. Granule na noc v přístupné budově nebudu nechávat - mám tam pro kočičky stálé otevřené okno - to ponechám, ale jídlo tam nebudu na noc nechávat. Máte určitě pravdu, že to s kunami ale nemusí souviset, kočičky jsou plaché a když jsem venku a třeba jen kýchnu a je poblíž některá z nich, okamžitě vystřelí pryč, jako šipka. Miluji je ale všechny, i když se nenechají pohladit - zbaští, co je v miskách a ihned zmizí, jen některé se olizují na schodech. Pokud nenajdu nikoho z těch obyvatel z blízkého okolí, kteří se zde jako my na chatu nastěhovali natrvalo v důchodu a kteří by převzali starost o kočičky s tím, že jim granulky a konzervy budu dodávat ( na to jsem nikdy nelitovala obětovat kus svého důchodu), pokusím se kočičky odchytit a postupně převézt do nového prostředí - ale stávající prostředí je pro ně ráj, bydlíme prakticky v lese, na okraji a je tady klid - jen pár chatařů v létě přijede na víkend, jinak zde lišky dávají dobrou noc - a to nemyslím obrazně - lišek je tady vidět hodně. Je to ráj i pro nás s manželem, když z terasy chaty koukáme jen do korun stromů a všude je klid. Takové prostředí a klid už nikde mít nebudeme. Ještě jednou Vám děkuji za empatii. MS

Děkuji Vám za odpověď, obsáhleji jsem odpověděla "tabletce" - prosím, přečtěte si mou odpověď, at nemusím znovu popisovat svou situaci - Vy jste více empatická a já Vám za větší pochopení děkuji.Hledám všechny cesty, jak se o kočičky postarat, aby to bylo k jejich prospěchu, nechci jím ublížit. Naše přestěhování není ještě na pořadu dne, ale já se již dlouho starám, jak to vyřeším, aby kočičkám bylo dobře a byly v bezpečí. Teď jsem se jen bála, že při krmení, které nechávám v miskách i pro ty, které při krmení chybí, krmím i jejich predátory - kuny. Proto jsem se ptala na ty granule. Dcera mi říkala, že existují plašičky na kuny, ale já nevím, jestli by neplašily i kočičky. Kdo koupí jednou od nás nemovitosti samozřejmě nevím, ale moc nevěřím, že by jim ponechal azyl v horní budově, aby jim nebylo zima, já jsem jim tam dokonce zatápěla přímotopem a až v květnu přišel doplatek za elektřinu, pochopila jsem, že přeháním, padla na něj půlka mého důchodu.A já si nepřeji nic jiného, než aby se kočičky měly dobře a já abych se o ně mohla starat. Na ten Váš odkaz se ale kouknu, ne proto, že bych se o kočičky do budoucna nepostarala, ale je dobré vědět o každé možnosti, kdyby se se mnou něco stalo...

Souhlasím, že s tou pozdní kastrací jsem chybovala. Omlouvá mne snad jen to, že manžel byl v té době podruhé postižen mozkovou mrtvicí a tentokrát s mnohem většími následky - byl upoután na lůžko a vyžadoval celodenní péči - dnes je již jeho stav lepší, dokáže již s pomocí francouzských holí opatrně jít, ale je stále na nohou vratký a vyžaduje celodenní péči. To je taky důvod, proč uvažujeme přestěhování k dceři, nebot já jsem onkologický pacient a v případě mé další hospitalizace bude obtížné zajistit péči o manžela, dcera je v ID, bydlí s rodinou daleko, ale chce nám v rámci svých možností pomoci, což je možné jedině našim přestěhováním k nim. Po celou dobu, kdy někdo kočičku-matku s kotaty vyhodil, se o ni starám stejně jako o její kotátka, dnes již dospělá. Starám se o ně tak, že jsem často pro smích ostatním, kteří zde v létě přijíždějí na víkendy a slyší mne kočičky svolávat k jídlu.Nikdy bych kočičky nenechala opuštěné, špatně jste mne pochopila, nebo spíš jsem se špatně vyjádřila- tu přírodu jsem uvedla proto, že to všichni kolem mne neustále zdůrazňují, že tou péčí a krmením kočičkám spíš škodím, že by se samy dokázaly uživit. Já bych je nikdy nenechala napospas osudu, na to je mám všechny moc ráda, a když některou nevidím víc dnů, jsem z toho špatná. Chtěla bych je vzít s sebou - ale nevím, zda je pro ně přestěhování z lesního ráje a naší polosamoty to nejlepší řešení. Lezou po stromech, vyhřívají se zde na kamenných schodech - jsem neštastná z myšlenky, že odsud budeme muset odejít - vždycky jsme oba s manželem věřili, že zde budeme celé stáří až do smrti. Jsme oba již několik let v důchodu. Ve vesnici, kde bydlí dcera a kde bychom pak bydleli, je to hned u frekventované cesty - to mé kočičky vůbec neznají - zde je CHKO a lesní cesta se zákazem vjezdu, takže zde jen občas přijede někdo z chatařů a my. Hledám sice i cesty, jak se o kočičky postarat zde, kde jsou zvyklé a jsem ochotná některému z důchodců, kteří zde bydlí také natrvalo, jako my, potravu pro kočičky i vozit, aby neměli vydání a o kočičky se dál starali, ale přednost určitě dávám tomu, že bychom je vzali s sebou. Bude velký problém je chytit, protože se nenechají a když baští, tak se stále koukají na mé pohyby - nenechají se ani pohladit - nabaští se a alou do lesa.Nebudu Vám popisovat, jak náročné bylo je chytit kvůli kastraci, ale vše se mi nakonec podařilo, bez jakékoliv pomoci kohokoliv. Takže Vás mohu uklidnit - nikdy kočičky nenechám svému osudu, na starosti o ostatní jsem zvyklá celý svůj život, proto již podruhé léčím onkologické onemocnění - vše prožívám víc, než bych měla, proto mi Vaše odsouzení bylo velmi líto...