Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
už nevím co mám dělat a abych to shrnula, máme Yorkšíra většího vzrůstu, 5 let, který už od malička nechce být doma vůbec sám, když jsme bydleli v bytě málem se prokousal vcdhodovými dveřmi na venkovní chodbu, přestěhovali jsme se do baráku, kde si našel své oblíbené místo a přes sedačku chodí k oknu, kde kouká, kdo jde kolem a první tři měsíce jsem byla nadšená, že už to zvládá bez problému být sám, ale potom, jak když mu zase přeplo, začal nám níčit zase nábytek, je úplně vystresovaný, když máme někam jít. Je to asi převážně i moje největší chyba, protože jsem ho hodně rozmazlila. Mám možnost si ho brát každý den do práce, což dělám, ale pes se zasekává a další problém má s mým autem, nechce v něm prostě jezdit a teď poslední dny, když máme jet do práce, tak mám co dělat, abych mu nandala kšíry, válí se v posteli a nechce semnou jít, já bych ho klidně doma nechala, ale vím, že by jsme měli zničený celý dům, vrátila bych se až po 9 hodinách domu a to by ani pes sám nezvládl. Je tu nějaká šance ho ještě naučit samoty?
Děkuji
Karolína
Zdravím. Asi se vám to nebude líbit, ale 5letý pes se chová tak, jak jste ho to za těch 5 let naučila. To, co jste ho nechala 5 let dělat a jak jste ho nechala chovat se, to považuje za vaše přání a proto to tak dělá. To, v čem mu hned v 1. dnech zabráníte, to dělat nebude. Mlátit psa a řvát na něj, že dělá to, co jsme ho vlastně naučili, je veliká ubohost, navíc se to mine účinkem. Pes musí spolupracovat. Jediná rada: musíte začít u sebe. Uvědomit si, co děláte špatně a to změnit. Jakmile začnete měnit své chování ke svému psíkovi (být asertivní, nerozcapovat), on začne měnit své chování taky. Máte výhodu, že je tělem malý a fyzicky ho zvládnete. Když mu chcete nasadit kšíry, jak je možné, že se válí v posteli, když má být na zemi a podávat nohy? Pak bych si připravila přepravní klec, a pokud by nechtěl nastoupit do auta a v klidu jet, prostě bych ho šoupla do klece a hotovo. Ale pozor na správný postup => povel NASTUP! do auta, ještě 1x zopakuju NASTUP! Pokud nechce, popadnu ho za obojek a silou ho šoupnu do klece (na kterou vidí) a hotovo. Příště to samé. Za párkrát mu dojde, že když nenastoupí dobrovolně, pojede v kleci. A tak to dělat se vším. Ale pořád stejně. Ne, že 1x něco nesmí, a pak zase ano. Prostě "toto" smíš => a nafurt, ale toto" nesmíš, a taky nafurt. Taky začněte vykonávat činnosti, které psa podřizují. Které vy děláte, protože jste vůdce, a on je musí strpět, protože je podřízený. Jakmile pochopí, že vy jste vůdce a on musí strpět i to, čemu by se normálně vyhnul, začne se podřizovat i v ostatních věcech. Bude poslouchat, a bude klid.
Odcházení se musí natrénovat postupně. Nacvičuje se to tak, že trénujete odcházení z bytu jen za dveře, když je pejsek v klidu - což by měl být - za dveřmi vás cítí => vrátíte se, strašně moc chválíte + odměna dobrůtkou, zas odejdete - o pár metrů dál - počkáte – návrat, a jen je-li v klidu vejdete a pochvala. Tak 3x - 4x za sebou. Pes to bude chápat jako hru. A po pár hodinách zase. Odcházíte dál a dál a dobu prodlužujete. Pes zahání stres a nudu kousáním a trháním. Je vhodné se při odchodu neloučit, odejít v klidu, bez řečí a třeba mu dát na kousání jeho oblíbenou hračku nebo velkou kost se zbytky masa a chrupavek. Časem pochopí, že se vrátíte "z lovu", budete chválit - pochvalný tón je psům velmi příjemný a "nalovené" dobrůtky taky. Pejsek brzy pochopí, že se mu vrátíte a bude se těšit na pochvalu + pamlsek. A máte vyhráno. Jak rychle to pochopí, záleží na vaší šikovnosti. Bude to chtít hodně trpělivosti a velmi pevné nervy. Držím palce. Ida
Je to pes. Musíte ho ztrestat (seřezat) a musí vědět za co. Pes nerozumí řeči. Jen tónu hlasu a činu.
Raději se nechá skákat po gaučích a rozkousávat nábytek. Pak tyhle rozmazlence holčičky nezvládají, že?
Já taky nepíšu týrat. Je potřeba od štěněte určit pravidla, aby pes věděl, co může a co ne.
Sám psa mám a chová se na povel a chodí bez vodítka.
To ti Vaši gaučáci určitě nedokážou, že
Gumidku, strašně jste mě překvapila s tím řezáním. Musím vám říci, že mám, v průběhu 42let, bez přestávky 3. psa a jen ten první dostal asi 3x měkkým, kožešinovým papučem po prdeli. Spíše ránu o podlahu, než bolest. A přesto jsme udělali zkoušky a vodítko známe až teď, když je hluchá. Je to jako s dětmi. Není třeba mlátit, není třeba dělat bolest. Všimla jste si, že člověk dovede nejvíce a nejbolestivěji ubližovat tomu, koho miluje? Není to na hlavu?! Jsem už prababičkou a děti jsem nebila a troufnu si říci, že mám skvělé děti. Několik maturit, několik vysokých škol a nikdy nebyly bez práce. Pomáhají mi neuvěřitelně a já vím, že se oplatí žít, už jenom proto, že jsou.
Babkazov, ono záleží i na velikosti psa a povaze. Tato malá plemena jako jork nebo čivava, maltézák nebo buldoček jsou vesměs co vídám na vycházkách velice útočná na větší psy bez respektu a uštěkaná že by se mohli strhnout. Majitelé je skoro až pochválí místo aby je okřikli.
Kdybych toho svého neměl vychovaného, tak by je klidně mohl roztrhat. Naštěstí jen čumí a jdeme dál.
Co uděláte, když Vám rozkouše nábytek? Nedáte mu večer žrádlo a pamlsek? Myslíte, že to pochopí?
Musí vědět zaco a proč. Musí se mu to ukázat. Klidně dotáhnout za čumák k místu činu. Musím říct, že u mě to bylo potřeba pouze jednou. Od té doby klid.
I při stříhání drápků se už nepere. Ví, že by dostal nářez, ale taky ví, že vždy po té dostane odměnu ve formě buvolí kostičky nebo piškotu.
...
Výchova dětí je úplně jiná. Tu sem neplette. Člověk od určitého věku má rozum a dá se s ním komunikovat řečí. U psa to nejde. Tam je to pouze činy, intonací hlasu, odměnou nebo trestem. Prostě metoda cukru a biče.
Pes, který v 5ti letech rozkouše nábytek je zprominutím nevychovaná zvěř.
Takže každý at si sáhne do svědomí. Vůbec nejde o to psa týrat nebo zmlátit do krve. To je nesmysl.
Ale nevychovat ho je stejný problém.
Chudák ještě u toho vrtí ocáskem, když mě vidí. Asi je to taky ze strachu .
Být nadšený z toho, že pes útočí na cizí lidi nebo kouše nábytek je bez komentáře. To si s ájou podejte ruce.
Na druhé straně jste ido napsala vpodstatě to samé. Pes se chová tak, jak jste ho za těch 5 let (ne)naučila. Akorát jste mluvila o cukru a já o biči.
Gumidek, s Ajou si podám ruce velice ráda, s ní ano. Vy jste zatím vůbec nepochopila psa jako tvora. Tím, že váš chuděra vrtí ocáskem, když vás vidí, se snaží jen zmírnit vaši agresi. Nenamlouvejte si, že vás rád vidí. A své cukry a biče si nechte. Já píšu o komunikaci a spolupráci se psy. Ne o vytahování se na ně a honění si svého (ubohého) ega. (A pro vysvětlenou ostatním, @aja1946 napsala výstižně to, co bylo právě pro ten výstižný výraz smazáno). Ida
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.