Výčitky po smrti psa

Dobrý den,také já jsem tohle musela udělat už dvěma svým fenečkám.Bydlíme v paneláku a neměla jsem jinou možnost. Chtěla jsem alespoň Sárinku,která zemřela minulý rok ve svých 15 letech zakopat v lese,kam jsme chodily na vycházky. Rodina mi to rozmluvila,že by jí zvěř vyhrabala a roztahala. Trápila jsem se,že nemám za ní kam chodit. Mám uložené obojky a známky obou holčiček,občas k nim potají přičichnu,pořád voní psí vůní. Nic si nevyčítejte,pejska jste milovala a za duhovým mostem je mu dobře bez ohledu na to,kde skončilo jeho tělo. Bohatí lidé mají na oblečení luxusní cedulky,štastní lidé mají na oblečení psí chlupy. JISKRA

Nemáte si co vyčítat, měl se u vás dobře. Ale když přijde nemoc, těžko se dá pejskovi pomoci. Tak je to i s lidmi.

Možná by vám pomohlo najít pár jeho drobností a symbolicky je pohřbít na vašem pozemku. Místo pietně označit a příležitostně mu zapálit svíčku.

A jelikož tam nebude tělo vašeho pejska, se sousedy si nemusíte dělat starosti.

Měl dobrý život, a to je to nejdůležitější! I lidé takto náhle odejdou a kolikrát se nesthnete rozloučit.. Zapalte svíčku a povídejte si s ním do psího nebe...

Za 1. všichni víte prd co se děje v kafilerii, když kadáver pejska odveze kafilerie. Neděje se vůbec nic jiného, jako když odveze jednoho z 20 nejlepších dostihových koní roku při Velké Pardubické. Je to snad dehonestace jednoho z nejlepších, který mohl nastoupit tento závod? Viděli jste naživo někdy takového koně? Je to krásný svalnatý superkůň - takový Arnold Schwarzenegger a také je jeho poslední cestou směr kafilerie... Důležité je jaký jste měli vztah za života toho Vašeho miláčka... Nedělejte tedy prosím závěry o člověku, který měl rád pejska, podle toho jesli ho zakopal u potoka, nebo jeho tělo svěřil odborné firmě - je to to samé jako byste poměřovala pohřbení na hřitově vůči zpopelnění... Měl jsem snad méně rád babičku, když jsem ji nechal spopěnit oproti tomu když jsem ji nechal pohřbít? Co člověk, to názor, tak nesuďte. Z vlastí zkušenosti vím, že mnohem lepší je, že zemřel rychle, ačkoliv to bylo pro Vás nečekané a bolestivé, než kdyby to trvalo dny a týdny a vyčítala byste si, že mu nemůžete pomoci... čas rány vyléčí ... zvláště nový pejsek...

Šup šup pro novýho hafana, ten vás z toho dostane!

Smrt patří k životu. U lidí i u zvířátek. A nezbývá, než se s tím vyrovnat. Je dobře, že už máte jiného pejska.

Jen toho zemřelého bych NIKDY nedala do kafilerie. Byl to vždycky člen rodiny, máme na zahradě za ta léta už pochováno několik pejsků. Pochovala bych si ho vždycky doma, ve své blízkosti. Babičku byste taky snad nedala do kafilerie. A mně připadá stejné, když někdo má rád člověka, jako když má rád zvířátko. Jinou možnost jste měla, neomlouvejte to.

Pokud žije majitel pejska v paneláku a žádnou zahradu nemá, pochovala bych pejska tam, kam jsem s ním chodívala na procházku, kam rád chodil a kde mu bylo dobře. Třeba někde u lesa. Chápu, není to Váš pozemek, ale věděla byste jenom Vy sama. Kafilerii bych žádnému pejskovi nepřála, i když o tom už, chudák, neví. Jaga.

Psychoterapeut. Popovídejte si online z domu, uleví se Vám a dostanete rady, jak se vyrovnat se ztrátou pejska.

Můžete využít zdarma: VZP dává 7000kč 10x700 u max dvou terapeutů, ČPZP 5 x 500kč, ZP ŠKODA - jednorázově 500kč, ZPMVČR - do 18 let 1500kč, nad 18 let 500kč, RBP, OZP, VoZP --- zatím žádné příspěvky. Odkazy poradte.cz/...

My máme pejska v lese pohřbeného. Když vykopete dostatečně velkou jámu a dáte ho do silných igelitových pytlů, dali jsme ještě jeho blíbenou deku, kterou jsme postříkali Savem, tak ho zvěř nevyhrabe. Navrch jsme ještě pro jistotu položili kameny. Na stromě vedle hrobečku jsme umístili tabulku se jménem. Takže do lesa pohřbít lze, neměla jste se nechat odradit.

Víte, chápu, že je to pro vás těžké, ale nesmíte si to tak připustit. Je to jako propast, když do ní spadnete, už se nedostanete ven. Musíte hned z toho ven, přejít na jiné myšlenky. Pořídit si nového mazlíčka třeba, ael hlavní je, že si to nesmíte vyčítat, vaše chyba to není!

Nemáte si co vyčítat, jedenáct let je pro psa docela slušný věk.

Dělala jste co jste mohla, určitě je vám za to vděčný.

Pro všechny další, kdož budou toto řešit... ...už je dost rozšířená nabídka zvířecích krematorií. S vyhledávačem určitě umíte. Odchod mazlíčka lze řešit i opravdu důstojně. Když si připlatíte, klidně i s obřadem. Zpět dostanete urnu dle výběru a tu už můžete ponechat kdekoliv, at je to Váš obývák nebo zakopat 20cm od sousedova plotu. Dnes jsem tuto službu musela využít, ale v té strašné chvíli odloučení jsem vděčná, že je tu někdo, kdo umí zvířecího partáka uspat v jeho domácím prostředí a následně se postarat o to další smutné a předat už jen urnu. Personál těchto firem je většinou velmi milý, vstřícný, chápavý. Ano, je to dražší, ale drazí jsou nám i ti naši partáci. Každopádně, řešení tu je, dokonce už několik let, jen hledat!

Pejska jsme nechali odejít před 14 dny, následně zpopelnit a urnička se jménem je doma na nej místě. Za léta radosti s ním bylo důstojené rozloučení to poslední, co jsme pro něj mohli udělat. Je fajn, že tato možnost dneska už existuje. Byl od "dětských" let slepý a po 12 roce jsme ho nechali jít za duhový most. Rozhodnutí bylo těžké, ale přidávaly se další nemoci,už by se jen trápil. I myslím věděl a byl smířený.