Nejste přihlášen/a.
Nerudnou kočičku nechat na pokoji. Tedy s ní nic nedělat.
Netahat, nebrat do náruče, počkat, až /jestli vůbec/ všechno ona bude chtít.
Pohladit, když je rozespalá, jedním prstem po hlavičce, od nosíku, nebo za ouškem, bradičkou, nebo hodně mají rády po tvářičce. To sama vycítíte. A někdy stačí pohladit jenom dvakrát a vícekrát ne. Nevnucovat se jí.
Když to má přijít, tak přijde samo od ní.
Nechtít po ní nějaké mazlení. Možná ji něco bolí, vezmete ji do vzduchu a dostaví se bolest a začne projevovat nenáladu.
Měla jsem velmi divokou kočičku, která neustále škrábala a kousala, nechala jsem ji vykastrovat, protože se pořád mrouskala a vlastně byla plná nádorů. Takže měla bolesti. Také ten bývalý majitel ji nesocializoval, dráždil ji rukou, možná ji i bil, tedy si hlídala hodně dlouho ruku, nyní už nejsem samý šrám, už je to zase jiná potvůrka, než jsem se jí ujala /a to jsem neměla žádné zkušenosti se zlobivýma kočičkama/.
Stále k ní přistupuji s respektem a jak vidím, že švihne jednou konečkem ocásku, tak ji nechávám. Ona když se chce pomazlit, tak po skoro třech letech už přijde sama a stále vrní, omotá se mi okolo hlavy, krku, ráno mě kousne jemně dvakrát do ruky, že chce kapsičku, chodí za mnou jako pejsek, když někdo přijde, tak zavrčí jako pes, hlídá, upozorňuje.
Když si chce jednou za den hrát, vyběhne a otočí se na mě a láká k hračkám.
Mluví se mnou svojí kočičí řečí.
Nechte koči dole u babičky, kde je spokojená a pokud není důvod-potřeba, tak ji nikam netahejte.
Kočičky si pamatují co zažily a ten šok z vyhození je v ní stále.
Jedině jemnost a opatrnost, vlídné a tiché mluvení, respektování jejich potřeb, chválení a divení se, jak se umí protahovat, z ní udělá trošku ochočenou micinku.
Ano, některé kočičky jsou mazlivé, nezatnou drápky, ale v některých je pořád trošku divokosti.
Sežeňte jí kočičí bylinky na uklidnění a i některé se po nich zfetují. Šanta kočičí nebo kozlík lékařský.
Některé kočky takové jsou; zdá se, že je to i dědičné. Před několika lety k nám přišla neznámá toulavá kočka se dvěma čerstvě narozenými kotátky. Nejdříve byla divoká a hodně syčela, potom si zvykla, nechala se hladit a stala se z ní vyloženě ochočená a mazlivá kočka. Kotátka (obě kočičky) u nás vyrůstala, bylo s nimi zacházeno velmi dobře + odmalička si zvykala na lidsku ruku. Ovšem ani jednu z nich se nepodařilo normálně ochočit. Obě jsou zlostné (syčí, vrčí), nerady se hladí a jsou dost nedůvěřivé - třebaže vyložený strach tam není. Jedna z nich měla kotátka a lidé, jimž jsme je předali, tvrdí, že se ani tato kotata přes veškerou snahu ochočit nepovedlo. Zajímavé je, že všechny tyto kočky jsou zcela nadprůměrné "myšilovky".
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.