Pes na volno a petarda

Jak vellkého máte psa, jakou rasu? Výcvik, výchova, výcvik. To je základ všeho! Ale stane se, že přes veškerý výcvik se pes střelby bojí. Za to se kdysi vyřazovalo z chovu, když pes patřil ke služebnímu plemenu. Pes neobstál při bonitaci a nedostal chovnost. Zažila jsem na cvičáku několikrát, že psy, kteří měli průkaz původu a měli skvělá hodnocení, ale báli se střelby, učili, vychovávali opravdu špičkoví psovosi a nevychovali. Někteří psi prostě střelbu vnímají nějak jinak. A střelby se bojí po celý život. Bojí se až tak, že následuje panika, při které nereagují na vůbec nic. Není to dáno povahou psa, je to v něčem jiném. Já si myslím, že stavbou ucha a dutin v hlavě, ale mohu se mýlit. Viděla jsem naprosto sebevědomého, vyrovnaného psa, který neuměl jen počítat rovnice. Jinak uměl vššchno. Ale jakmile uslyšel výstřel, změnil se v hromádku hysteriké koule, která prchala kamkoliv pryč. Nereagoval na nic, jen prchal.

Už několikrát jsem tady obhajovala navíjecí vodítko. Musí se s ním umět. Pak stačí jedna ruka a palec na brzdě. Jen je potřeba se to naučit. Jde to, velice dobře, bez použití druhé ruky. Pak odpadnou stopovačky, které jsou urousané a špinavé a člověk má špinavé ruce i oblečení. Navíjecí vodítka jsou podle váhy psa, protože je v nich navíjecí péro, stavěné na energii při určité váze psa. Velký pes péro strhne a malému to urve hlavu. Po psovi chceme, aby se naučil mnoho věcí a mnoho z nás není schopno naučit se ovládat navíjecí vodítko. Není to divné?

Ono je to s petardami těžké, některého psa strachu nezbavíte, každý je jiný, prvnímu nevadily, druhý chodil ja tělo bez duše a třetímu stačí slyšel něco v dálce a nevytáhnu ho od baráku anií an vodítku. Ostatnmě můj známý je myslivec, psa má cvičeného, zajímavé je, že snáší střelbu, ale jak to zarachotí petardami, je doslova vedle a nic s ním nezmůže.

,,aby celý život běhala už jen s vodítkem se nám nechce " no ono pokud jí výcvikem nenaučíte se nebát, tak to jinak nepůjde.

Odkráčejte někam na cvičák, at vám tento problém vysvětlí. Netuším však, jestli v dnešní době se tímto ještě cvičáky zabývají. Za mých mladých let to bylo na programu a nečekané rány slepých samopalových nábojů se nedaly neslyšet. Pes se ani neohlédl. Na ránu především nesmíte žádným způsobem reagovat vy, aby pes neměl zafixováno - rána-páníček zmatek a pokřikování-a pes pryč. Dá se to nacvičit, ale ne u všech psů. Některý se bude bát, i když se budete stavět na hlavu.

Jde to,výcvikem. Policejní a armádní psi to zvládají,jsou tak cvičeni. Jdete do toho,trénovat psa,at nereaguje na rány a výbuchy? Bude to trvat tak rok,než ho naučíte,spousta času a peněz,investovaných do nábojů a petard...

Technická poznámka ohledně vašeho "aby celý život běhala už jen s vodítkem se nám nechce" - seznamte se s obecní vyhláškou týkající se pohybu psů na veřejném prostranství.

Jinak samozřejmě jak radí ostatní - výcvik, porada se zkušeným kynologem, případně se smířit s tím, že to prostě nepůjde.

pes na volno , pokud vim tak v mnoha mestech je zakazano psa poustet na volno, pokud se teda nejedna treba o park urceny primo pro psy, spis bych nejdriv resil tohle nez jestli utece

Pokud se jednou zviřátečka bojí, tak jí to těžko odnaučíte. Jedině asi na cvičáku, policejní psy ani koně petardy nerozházejí. Spíš se vyhýbejte místům s možností petard. Nemáte jiný park v okolí? Mimochodem, za petardy je desetitisícová pokuta, to si snad každý nelajsne, ne? praha.idnes.cz/...