Nejste přihlášen/a.
Hezkou neděli všem, použil jste někdo ptačí zob na živý plot? Totiž na konci živého plotu nám stále chcípají tři poslední tůje, několikrát jsme dosazovali, ale bez úspechu. Rychle potřebuji ten průhled zaplnit a dnes jsem vyslechla, že ptací zob roste opravdu rychle a je odolný. Je mi přednější příjemné soukromí na zahrádce, zvláště, když tu i využíváme balzén, opalujeme se, je to pro me důležitější, než jak bude vypadat živý plot nastavený něčím jiným. Děkuji za radu.
Ptačí zob neroste zas tak rychle. Rychle rostou fazole, svlačec (convolvulus tricolor), řeřicha (lichořeřišnice pnoucí, clematis (čti klematis gardeners.com/...) a podobné rostliny, které si můžete do prázdné díry dočasně zasadit a schovat se před zvědavými zraky, ale pro trvalý porost to chce keře.
Ptačí zob (ligustrum) je osvědčené, dobře se udržuje, nemá šílené přírůstky, dokonce kvete drobnými bílými kvítky a občas hostí krásné veliké housenky lišaje šeříkového. Když se nechá ligustrum přerůst, tak sice vyroste rychle do výšky, ale dole je řídký. Ale když se pravidelně udržuje již od vysazení, tak zůstane dole hustý a za dva, tři roky vám bude po pás, pěkně hustý a v dalších letech může být až dva až dva a půl metru vysoký a pěkně hustý a neprůhledný. Stačí velké zahradnické nůžky na plot a několikrát za rok ošmikat nové přírůstky a udržovat tvar živého plotu ve výšce, kterou potřebujete.
Není po něm žádný nepořádek, jen měkoučké ošmikané větvičky, listí které opadá, spadne pod keříky a normálně seschne a zetlí, stačí je před zimou vyhrábnout i s tím ostatním.
Nepíšete, jaký je původní plot, který chcete dosadit novými keříky, jestli je to také ptačí zob, je dosazení stejnými keři dobrá volba.
Závěr: ptačí zob je vhodný, pro dočasné vyplnění díry stačí dát nějakou oporu pro pnoucí rostliny a vysadit je.
Ptačí zob roste celkem rychle. Rozhodně mnohem rychleji než thůje. Pro výsadbu živého plotu jsou to snad nejpozžívanější rostliny.
Po zeravech není bordel? Navíc, ten bordel je výborné hnojivo pro samotný živý plot (koloběh živin), stačí jen napodzim zpátky nahrabat pod rostliny (jako mulč místo drahé kůry). Hlavně problém zeravů je, že s nimi při průšvihu nejde nic dělat. Např. Ligustrum ovalifolium je stálezelené. Nicméně, pokud opakovaně dosazujete a opakovaně rostliny schází, je zřejmé, že dole je nějaký problém. Třeba zahrnutý základ po nějaké dřívější stavbě, odvodňovací výkop zasypaný štěrkem apod. Je potřeba zjistit o co jde, protože at dosadíte cokoliv, bude to mít stejný konec. Navíc, sousední rostliny, které jsou již dobře zakořenělé, dosazované rostliny nemají moc velkou šanci, protože sousední je vycucnou.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.