Nejste přihlášen/a.
Takže za prvé bychom měli vědět, čím jste na podzim hnojili?
Chlévským hnojem?
Pokud ano, tak tam letos musíte dát rostliny, zeleninu, které vyžadují velký přísun živin. Jsou to plodiny, které vyžadují hnojení - výživu v tzv. 1. trati - koštáloviny, plodová zelenina, celer, por, brambor atd.
Ve druhé trati dáváme /to znamená po těch v první trati/ - které mají menší nároky na živiny a čerstvé hnojení nesnášejí /spálíte je/ narostou obludně velké, nezdravé, brzy se zkazí, plné dusíkatých látek/ salátové zeleniny, raná kedlubna, ředkvičky, mrkev, červená řepa atd.
3. trat - bez velkých nároků na hnojení - špenát, polníček, cibule, česnek
4. trat - luskoviny /hrách, fazol/ lze tedy i ve 3. trati
A především,zkuste si na salátu,vypěstovaném na čerstvě pohnojeném (mrvou) poli , nechat změřit obsah dusičnanů!
Existuje mnoho literatury,která informuje o možnostech hnojení pro určité druhy zeleniny.
JABRAKA
Dáváme do skleníku čerstvý koňský hnůj, prostě se vyveze z boxu rovnou do skleníku, asi 20cm vrstva a na to asi 20 hlíny. Když na jaře zas kopem, vykopáváme místy i část nezetlelého hnoje z loňska, nicméně půda je krásná. Dělá se to tak desetiletí a kdybych to dělala jinak, tak se tchán asi převrátí naruby. Když jsem teď stříkala broskvoň kvůli kadeřavosti, protože loni na to už málem zašla, mohl se zvencnout, že jestli pak chceme jíst chemii...Inu asi radši chemii, než nemít broskev žádnou jako loni.
Ve skleníku pochopitelně taky pěstujeme ředkvičky a salát, později papriky, rajčata, okurky. Takže se mám svých ředkviček bát kvůli dusičnanům? Kolik jich tam může být, ve srovnání třeba s uzeninama? Nebo ředkvičky díky mělkému kořenovému systému na hnůj nedosáhnou?
Dobrý den, myslím, že zelenina to loňské hnojení spíše ocení a bude jí to ku prospěchu.
Lidé většinou hnojí, aby byla pěkná úroda. Zdravím!
Všiml jsem si, Bene, že sám se sebou závodíte v tom, abyste na kdejakou otázku odpověděl jako první. Co na tom, že většinou radíte naprostě špatně. Tady opět. Napsal jste naprostou hloupost, někteří už Vám to tady vysvětlili. Není to u Vás ojedinělá chybná odpověď. Trošku se nad svým chováním zamyslete.
Čím jste hnojila? Kravským hnojem? Odkud byl? Odněkud ze statku? Byl hnůj odleželý, nebo čerstvý? Já jsem takhle zaneřádila zahrádku. Také jsem jednou zaryla na podzim kravský hnůj a těšila se jak bude krásná úroda. Nakonec to dopadlo tak, že jsem si do půdy zanesla nějakou nákazu, a trvalo to skoro 4 roky, než jsem se toho zbavila. Všechna brukvovitá zelenina měla zduřelé kořeny a uhnívala a ostaní zelenina nic moc. Vypadalo to jako rakovina. Znetvořené kořínky. Pak jsem se dočetla, že to bylo tím hnojem, něco v něm bylo, ale co to už si nepamatuji. Takže od té doby už žádný hnůj a to mám statek vedle a mohu si nechat přivézt. Oni také ty krávy přikrmují chemickými granulemi, nebo čím a to všechno je pak v tom hnoji. To není jako ve Švýcarsku, kde vidíte stáda krav volně na pastvinách. Já od té doby hnojím na jaře Ceresitem, nebo garnulovaným kravským, slepičím a koňským hnojem. Vím že to je také chemie, ale dneska si člověk opravdu nevybere.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.