Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
na pozemku co jsem koupil mi roste vinná réva. Rád bych zjistil co je zač. Jedná se o bílou odrůdu, hrozny jsou střední velikosti, lehce oválné, s šedým povlakem ( nejedná se o padlí ) a jednotlivé bobule jsou na krátkých stopkách - myslím tím, že hrozen není příliš vzdušný a je značně robustní. Rostliny jsou velice vitální. Byly údajně zasazeny minilálně před 20 lety, takže to bude starší odrůda. Bohužel fotku hroznu nemám, ale listu ano. Proto ji sem přikládám a doufám, že se někdo ozve.
Předem děkuji za odpovědi.
Zdravím,
Co je přesně na Vašem obrázku, Vám neřeknu. Podle mě je to buď kříženec révy vinné s některou "alternativní", anebo přímo nějaký alternativní druh - popř. nějaká jeho varieta. Možná zkuste pohledat právě mezi těmi mezidruhovými kříženci rév, těch odrůd je více. Trochu jste mě zmátl těmi bílými hrozny - původně jsem si myslela, že je to klasické "bago"(Baco noir), ale to je modré. znalecvin.cz/... brabantsewijnbouwers.nl/...
Každopádně, dle mě je to nějaký kříženec. Jinak upozorňuji, že mošt z kříženců není vhodný k kvašení (vznikají tam škodlivé látky). Jako stolní víno (hrozny) je to ovšem úplně v pořádku.
Oprava prvního odkazu - znalecvin.cz/...
Dobrý den,
velmi děkuji za odpověď. Až se k révě dostanu pokusím se vyfotit její hrozny. Informace o tom, že odrůda není vhodná ke kvašení mě celkem mrzní. Dají se nějak konkrétně tyto škodlivé látky laicky rozpoznat? Nebo pomůže jen laboratorní rozbor?
Předem děkuji za odpověď.
Ty látky, bohužel, nejste schopen sám identifikovat. Určitě to není tak, že se jednou napijete a hned onemocníte - spíš při delším užívání škodí orgánům, mohou způsobovat rakovinu apod. Náš prastrýc měl plný dvůr Baga - porostlé všechny zdi- a každoročně z něho dělal víno. Do toho domu se nastěhoval, když mu bylo cca 50 a byl to zdravý člověk. Po 13 letech umřel, úplně vyřízený. A nebyl alkoholik, jen rád popíjel to bagové víno. Jinak hl. mimo EU (zejména ve státech bývalého SSSR) se vyrábí víno z odrůdy Isabella; myslím, že jde občas sehnat i tady. Je to něco podobného jako Bago (Bago je kříženec révy vinné X révy pobřežní; Isabella je kříženec révy vinné X révy americké). Prodává se to, ale rozumný člověk takové věci pije velmi střídmě, nejen kvůli obsahu alkoholu...
Tady je taková menší diskuze na toto téma - jsou tam různé názory: trhvin.cz/...
Můžete dát nějaký seriozní odkaz na vaše tvrzení o škodlivosti vína z mezidruhových kříženců? Toto je JPP (jedna paní povídala)
Na vašem oblíbeném servru i jinde si můžete přečíst, že to tak jisté není a opak může být pravdou. znalecvin.cz/... ovine.cz/...
O škodlivosti toho moc nenajdete, o tom, že je to nesmysl už více. Kříženci se v menší čí větší míře používají v celém světě, pouze pro Evropu jsou údajně škodlivé. Navíc není jasné, co tazatel má za odrůdu. mojelahve.cz/...
Není to "jedna paní povídala" - učili jsme se to ve škole (zahradnické); známý moravský vinař-odborník Oldřich Stávek (dnes už v důchodě) nám toto kladl na srdce. Jinak tady je např. článek - je v ruštině, protože v Rusku patří již zmíněná Isabella mezi nejpěstovanější odrůdy (u nás, naopak, není příliš častá), ale citují tam i evropské odborníky: Zákaz vín z odrůd Isabella a Lidia kvůli methanolu
Jinak ta škodlivost se netýká jen kříženců, ale zřejmě všech druhů vína, kromě Vitis vinifera.
Jisté-nejisté. Článek, který jsem Vám dala v ruštině, je poněkud serióznější než ten na zmíněných stránkách (to jsem našla zejména pro ilustraci, jak vypadá Bago a co to přesně je). U nás s neevropskými druhy není příliš velká zkušenost, narozdíl od některých jiných zemí - a tato zkušenost praví, že škodlivost moštů z neevropských odrůd se na organismu projevuje postupně a zejména po delším užívání. Kuřata určitě nikdo nechoval 8-10 let.
O tom, že by byly nějak škodlivé rozinky vyrobené z takových hroznů, jsem skutečně nikdy neslyšela.
Na internetu lze najít dosti takových i takových článků. A skutečně nemá valný smysl je hledat v češtině, protože v Čr tyto odrůdy patří mezi okrajové. Jinak o tom, že by plody nebo čerstvý mošt obsahovaly toxické látky, tady řeč nebyla.
U nás v rodině máme používání podobných odrůd pro kvašení zcela vyřešeno, protože aby člověk, který je v 50 zdravý, zemřel po deseti letech na celkovou sešlost organismu, není zcela normální.
Dočetla jsem se, že réva pobřežní (Vitis riparia) mívá běžně bílé bobule - a je celkově velmi variabilní. Takže by to možná mohla být ona:
Zdá se, že by to mohla být ona. Celkově jsem se divil že nijak neudržované révoví netrpí žádnými chorobami... To by podporovalo domněnku o tom, že se jedná o určitou rezistentní odrůdu. Tak mě tak napadá, jestli by se nedala použít např jako podnož pod jinou ( evropskou ) moštovou révu, bez přenesení negativních vlastností. Ale je to jen nápad a vím, že by to nebylo nic snadného...
Vitis riparia se běžně používá jako podnož, dnes tedy zpravidla kříženci tohoto druhu. Tady jsou popsány některé výhody a nevýhody čisté V. riparia - podnože: trhvin.cz/...
Jinak neevropské druhy révy a jejich kříženci mají zpravidla velice chutné plody. Moje oblíbená je třeba právě Isabella (i když ta mnohým lidem připadá až moc výrazná), lahodné je také Bago nebo réva amurská. Ostatní jsem nezkoušela, ale prý to obecně platí snad pro všechny. Zmíněné Bago je též z poloviny réva pobřežní, takže myslím, že i ty Vaše hrozny by mohly být velmi chutné (pokud je to skutečně ona).
Takže pokud to dobře chápu, tak nejde použít ani jako podnož pro moštové odrůdy... To je celkem škoda. Opět děkuji za cenné informace.
Proč ne? Pro malospotřebu bych ho klidně zkusila, pokud by k tomu byly příhodné klimatické a půdní podmínky (vlhčí oblast s kyselejšími půdami). Píšou, že je vhodná hl. pro stolní odrůdy, protože zvětšuje velikost bobulí - ale podle mě hodně záleží na tom, co byste na to narouboval. Jestliže ale bydlíte v nížinách jižní Moravy (jako třeba já) nebo v podobné oblasti, tak je asi opravdu lepší najít jinou podnož.
Myslím, že by to celkem sedělo. Ona ta réva je velice variabilní, což je poznat i na listech na těchto fotografiích. Na té horní jsou úplně jiné než tady. A ty hrozny jste ochutnával? Jsou dobré? Zdá se, že už začínají trochu dozrávat (pro přímý konzum).
Jinak i zde v odkazu je vidět variabilita listů uwgb.edu/...
Moravský muškát má trochu kulatější listy, ne takové cípaté; navíc je to odrůda velice náchylná na padlí - a autor píše, že révoví je zdravé bez ošetřování.
Takové listy, jaké jsou na tazatelově posledním snímku - a také na tom vašem- má např. i Ametyst, který mi tu roste za oknem... Dobrým ukazatelem jsou právě ty cípaté, tam je vidět, že je to nějaká "liščí" réva. Je dobře, že tazatel sem vložil nejprve je. S tím padlím asi máte štěstí, protože třeba letos na něho velice trpí i odrůdy, kterých se to jinak netýká (i ve vinařských oblastech).
*oprava: "posledních snímcích" (ne "posledním snímku")
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.