Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
již několik let si předpěstovávám sadbu rajčat doma za oknem. Letos je, ale něco v nepořádku. Semínka vyklíčila, vyrostli dva pravé listy a od té boby se růst zpomalil a přirůstající nové listy jsou zkroucené a deformované. Mám čtyři různé odrůdy a u všech jsou příznaky stejné. Všechny mají stejný substrát zakoupený v marketu, zálivka studniční pitnou vodou. Žádný škůdce nenalezen ani pod lupou, žádný povlak na listech. Posledních 20 dní byly sazenice v studeném skleníku spolu s vysazenými paprikami a dalšími rostlinami, zbylé rostli ve skleníku nevykazují žádné poškození.
Děkuji za rady a odpovědi.
Problém vidím v kvalitě zakoupeného substrátu. Podle mě to nerozdýchají, nemá cenu dále pěstovat.
Např. obsah rezidui z herbicidů z materiálu v kompostárně.
Vzhledem k tomu, že se zmiňujete o skleníku, tak by rajčátka mohla být napadena i nově zavlečeným roztočem škůdcem rostlin ve sklenících Polyphagotarsonemus latus.Pouhou lupou ho asi nezjistíte má asi 0,2mm.Spektrum hostitelských rostlin je velmi široké. V optimálních podmínkách se dokáže roztoč v krátké době velmi rychle namnožit. Při vysoké teplotě trvá vývoj generace pouze 4–5 dní! Vývoj probíhá na spodní straně mladých listů, kde je optimální vlhkost, stín a vhodné potravní podmínky. Během roku může mít mnoho překrývajících se generací.
Poškození rostlin způsobená tímto roztočem bývají často zaměňována s příznaky poškození např.nedostatky ve výživě, poškození herbicidy, fyziologické poruchy atd.). K typickým příznakům napadení mladých rostlin patří deformace vegetačních vrcholů jako po napadení mšicemi a výrazné zpomalení růstu až jeho úplné zastavení. Terminální listy a květní poupata bývají deformovaná a při silném napadení nerozkvétají a zasychají. Listové čepele se často stáčejí směrem k rubové straně. U napadených plodů tento roztoč preferuje zastíněnou část. Plody se špatně vybarvují, jsou skvrnité, deformované se zkorkovatělým povrchem v místech předchozího sání. Více napadené plody krní a mohou i předčasně opadávat.
Ochrana proti roztoči Polyphagotarsonemus latus je založena na prevenci proti zavlečení a dodržováním hygieny při pěstování sadby. Při slabším napadení může být účinný iopakovaný postřik přípravkem Biool, Neudosan nebo i některá listová hnojiva např. Hycol Z, který svými lepkavými vlastnostmi kolagenu brání pohybu roztočů. Silněji napadené rostliny je lepší zlikvidovat Na tohoto roztoče upozornil ing Pavel Brnický, rostlinolékařský inspektor.
Hostitelské plodiny : jablko, avokádo, meloun, , chilli, citrusové, káva, bavlna, lilek, hrozny, guava, juta, mango, papája, hrušky, rarjče, paprika,brambory, sezam, fazole, čaj
Hostitelské květiny : africké fialky, azalka, begonie, chryzantéma, brambořík, dahlia, gerbery, Gloxinie, břečtan, jasmín, netýkavek Lantana, měsíčku, Peperomia, Pittosporum, hledík, verbeny a cínie
.
Možnost to může být, ale přijde mi divné, že by papriky které jsou ve skleníku vysazeny nebyly taky napadené. Tak několik sazeniček zkusím ošetřit proti tomuto roztoči. Za zkoušku nic nedám. Děkuji za odpověď
Tento problém jsem rešil také.Firmy.které vyrábějí substráty použijí i zetlelou trávu z trávníků,které byly ošetřeny selektivnímy harbicidy,proti růstu dvouděložních plevelů v trávníku.Já použil koňský hnůj se slámou z pole,které bylo taktéž ošetřeno selektivním herbicidem proti dvouděložným plevelům a výsledek byl úplně stejný.
Mám stejný názor, většina substrátů co běžně koupíte stojí zaprd.
Domácí kompost je domácí kompost. Pokud ho trošku namícháte a "upečete" v troubě, tak ani škůdci či choroby nehrozí.
Taky to mám. Vlastně se mi to děje skoro každý rok, někdy víc, někdy méně, někdy náznakem a samo to odezní, v různých fázích růstu. V nejhorších letech přestaly rostliny růst a plodit. Letos to mám na sadbě (poprvé), která byla v pařeništi pod sklem, všiml jsem se toho asi před několika dny (tedy začátkem května) na jinak zdravých a vzrostlých sazenicích. Napadá to letos především odrůdu Tamina. Táta si předpěstovával sazeničky sám v paneláku a teď je převezl na chatu a má to taky a v horším stádiu. Substrát máme oba odlišný - táta namíchal kompost s kompostárny se zeminou, já ze zahradního kompostu smíchaného se zeminou dovezenou (což ale neznamená, že v něm nemůže být stejný sajrajt, že jo). Vzhledem k tomu, že na naší zahradě jsme zeminu doplňovali do záhonů z navezených zásob buchví odkud, může v tom něco být. Tak nevim. Přikláním se k tomu roztočovi.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.