Otázky pro 3 .třídu

1. Houby nemají jednotlivé orgány, ale jen podhoubí ze kterého pak vyrůstá rozmnožovací orgán zvaný plodnice - to co mnohdy sbíráme. Rostliny mají tělo složené s jednotlivých orgánů jako je kořen, stonek, list, květ. A hlavně jako jediné mají chloroplasty a dokáží tvořit kyslík.

2. viz otázka 1. Nezapomenout zdůraznit ten chloroplast.

5. Opylení je moment, kdy pylové zrno se přichytí na bliznu.

6. Dužnaté plody mají štavnaté oplodí, které láká různé konzumenty, jež pak roznáší semena po okolí (jablko, hruška, jahoda, různé bobule). Suché plody oplodí nemají.

7. PR je chráněné území s lokálním významem, menší plochy, NP je rozsáhlé území většinou s omezenou lidskou čiností, významu mnohem důležitějšího

Pokusím se aspoň částečně odpovědět na tuto velmi obsáhlou otázku. Tedy:

1. Rostlina má chlorofyl, tedy ke svému růstu potřebuje světlo. Kdežto houby rostou i po tmě.

3. Ano

4. Pojem obiloviny věda nezná, jde o novotvar. Kukuřice patří mezi lipnicovité, ale o tradičně chápané obiloviny nejde. Ostatní vyjmenované ano.

5. U dvoupohlavních rostlin základní předpoklad k vytvoření plodu. Zajištují přenosem pylu mezi květy především včely a ostatní hmyz.

6. To je snad jasné

7. Chráněná území před lidmi, aby nedošlo k dalšímu ničení živočichů a rostlin.

co já pamatuji ze školy. Nám vykládali, že rostliny se dělí na zelené a nezelené a houby tehdy patřily mezi rostliny nezelené. Ale vážně nevím, co se desetiletá děcka učí dnes.

K bodu 3 bych řekl, že strom má kmen, keř kmen nemá.

No a ten zbytek otázek 4-7 přece nemusíte poptávat.

Pokud se nemýlím, mají děti prvouku a k ní knihu a pracovní sešit, tam najdou odpovědi úměrné svému věku. Pokud je to dítko zvídavé, použije internet ale o tom co napíše, by mělo cosi vědět. Dohledat jednoduché odpovědi není problém, třeba co je to opylení zjednodušeně ví pětiletá vnučka. Včelka sbírá pyl a při té příležitosti přenáší z květu na květ samčí buňky (pyl) ten se lepí na bliznu samičí rostliny a tak vznikne semeno nové rostliny. Možná špatné vysvětlení ale dál se neptala.

Ukázka z pracovního listu pro 3-4 ročník ZŠ.

Typy plodů

Rostliny jsou živé organizmy a jsou součástí živé přírody, řadíme je mezi živé přírodniny. Typická rostlina se skládá z následujících částí těla: kořen, stonek, list. Kvetoucí rostlina je dále obohacena o květ, ze kterého se vyvine po oplození plod. Samotnému oplození musí předcházet opylení, které probíhá zpravidla vlivem větru anebo prostřednictvím hmyzu. Plody se podle stavby svého těla dělí do dvou hlavních skupin. První oddíl tvoří dužnaté plody a druhý oddíl zase plody suché. Každý plod má svůj typický vzhled, původ, obsažené látky, možnost využití a nároky na případné pěstování.

Napiš, jestli je to pravda nebo lež. Označ písmenem L nebo P.

Typická rostlina se neskládá z následujících částí těla: kořen, stonek, list. _________

Nekvetoucí rostlina je obohacena o květ, ze kterého se vyvine po oplození plod. _____

Samotnému opylení musí předcházet oplození. ______

Rostliny jsou živé organizmy a jsou součástí živé přírody. ______

Plody se podle stavby svého těla dělí do čtyř hlavních skupin. _______

Oplození, probíhá zpravidla vlivem větru anebo prostřednictvím hmyzu._____

Plody se podle stavby svého těla dělí do dvou hlavních skupin. První skupinou jsou plody dužnaté a druhou skupinou jsou plody suché. Plody dužnaté jsou složeny z masitého oplodí a jsou zpravidla štavnaté, obsahují pecku nebo jádra, která jsou obalena dužinou. Bývají to nejčastěji plody ovocných keřů a stromů. Rozlišujeme tři typy dužnatých plodů, a to peckovice, malvice a bobule. Plody, které dužinu nemají, nazýváme plody suché. Tyto obsahují suché oplodí. Suché plody třídíme do tří skupin,
a to na lusky, oříšky a obilky. Všechny plody ukrývají semínka, ze kterých mohou za konkrétních podmínek vznikat nové rostliny.

I vaše dítě jistě podobnou cbvičebnici vlastní, zkuste se ho poptat co vlastně ví k otázkám ono samo, dělat úkoly za něj je špatně.