Nejste přihlášen/a.
zdravim,nevite proc se mi nikdy nedari vypestovat kvetak?vzdycky je ubohy pokud vubec na nem neco je a ruzici nema uz vubec,takovy rozcepyreny kvet a nic vic.
Pěstování květáků je velmi podobné jako u ostatních koštálovin. Květák má rád světlé stanoviště, ale pobyt na přílišném úpalu mu moc nesvědčí. Vysoká teplota by rostliny podporovala k rychlému vytvoření růžice, která by nebyla příliš kvalitní. Půda pro květák by měla zadržovat dostatečné množství vody a být dobře vyhnojená. Květák je rostlinou první trati pěstování, proto se sází na záhony do nichž byl na podzim zapraven uleželý hnůj nebo kompost. Dostatek živin je jedním z klíčových faktorů úspěšného pěstování. Živiny by se rostlinám květáku měly dodávat i během vegetace. Ideální jsou síranová hnojiva, která neobsahují chlór. Prevencí proti tzv. vyslepnutí (netvoření růžice) je dostatečné množství molybdenu v půdě, vhodné je též používání hnojiv, které tento prvek obsahují.
Dalším nesmírně důležitým faktorem pro úspěšné pěstování květáku je dostatek vody. Předpěstované sazenice by nikdy neměly být přemočené, což by mohlo vést k jejich úhynu. Příděl vody je nutné rapidně zvýšit po vysazení na záhon. Nejvíce vody květáky spotřebují při tvorbě listů a následně i při tvorbě růžice. Nejvíce vody ke svému růstu obecně potřebují pozdní odrůdy, nejméně vody naopak potřebují odrůdy rané. Svou roli hraje i teplota při které jsou květáky pěstovány. Ideální teplota pro klíčení je cca 15 - 20 °C. Mladé sazeničky se spokojí s teplotou o něco nižší cca do 15 °C. Vysoké teploty v době růstu listů a zakládání růžice mohou snižovat kvalitu růžice. Může dojít k předčasnému založení růžice, kterou budou prorůstat listy.(cit.)
Květák jsem přestala pěstovat, z 10 byly 2 hezké, spíš použitelné na smažení a zbytek cosi akorát tak do polévky, nejsem zahradník a vše hnojím Cereritem.
Mně se také nejlépe daří květák (a vůbec všechny koštáloviny) z přímého výsevu. Potom se protrhá a je to. Přepichované rostliny mají poškozené kořeny a hůře přijímají potřebné látky a vodu. Bydlím ve velmi suché oblasti jižní Moravy a z předpěstované sadby bylo náročné zdárně vypěstovat i kedlubny; takto mnohem lépe rostou a je to jistější.
Já přímo vysévám i papriky, rajčata a melouny (vše koncem dubna; na "zmrzlé" když tak přikryju) - bez ohledu na to, co je napsáno na sáčku se semeny. Dělám to tak pár let a mám s tím nejlepší zkušenosti. Rostliny nepodesychají a mají bohatější násadu. Někde v horách by to ale s teplomilnější zeleninou asi moc nešlo, to uznávám.
Já když vidím, jak u nás družstvo pěstuje už 20 let papriku na jednom pozemku a stříká ji hektolitry nejrůznějších postřiků, až má úplně modré listy, tak bych na ni vůbec neměla chut. Ta paprika jde potom samozřejmě do obchodů a lidé to normálně kupují - chudáci. Podle mě je domácí pěstování ovoce a zeleniny takřka nutností, pokud se člověk nechce otrávit.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.