Nejste přihlášen/a.
Zdravím, chtěla bych se zeptat, existují i jiné způsoby odvodnění zahrady než drenáž? Máme teď asi tak půlku zahrady pod vodou, je tu jílovitá půda, spodní voda cca 60 cm pod povrchem a trávník je hodně zanedbaný, samý mech a plevel... Zahrada má cca 2500 m2, takže drenáž by vyšla dost draho a moc se mi upřímně nechce tu kopat. Existuje nějaké jiné řešení? Děkuji.
mame taky zahradu na jilu. Jil tak ve 30 cm.
jedine drenaz a trativody, trativody mame dva.
I v suchu trativodama tece voda. Dulezite je, aby bylo kam posilat dal vodu. U nas se angazoval starosta (nebot je tam vice pozemku, pres ktery tece voda) a nechal odvest vodu do lesa.
ttt: ještě chybí info, jestli ty trativody fungují, tedy že po zhotovení trativodů máte sušší pozemek
určitě se jedná o trativody? jelikož to je terminus technicus: cs.wikipedia.org/...
PS: špatně jsem se podepsal, má tam být km
tak se pokusim napsat trochu podrobneji. U budovani jsem nebyl, resp. se rozsirovalo v prubehu let.
Jeden trativod je z KG trubek, druhy co za komunismu bylo k sehnani.
Do KGcka je svedeno :
- nekolik drenaznik trubek - kolem plotu (na horni strane pozemku) - kameni + husi krk
- odvodneni sklepa.
- okapy.
U druheho co byl poskladany ze starych trubek (nekdy mensi do vetsi) jsme uz nekolikrat cistili trubky (resp. trubky jsme vykopavali ven), protoze zarostly korenama.
trativod je když máte nějakou vodu a tu potřebujete zlikvidovat na pozemku a to vsakem. likvidovat vsakem na pozemcích, které mají jílové podloží je obtížné a někdy přímo nemožné (tam, kde je stálá vysoká hladina spodní vody a jíl celoročně nasycen)
Drenáž, nebo zastřešit.
Když "spadne voda" musí nějak odtéci.
Navozit dobrou zeminu a srovnat do spádu.
Co si z drahých možností vyberete?
Zastřešit 2500 m2, zajímavý nápad Takže prostě drenáž. Zahradu máme v podstatě rovnou s tím, že k deštové kanalizaci za plotem je mírně z kopečka. A ta deštová kanalizace teče do rybníčku, který jinak nemá žádný pramen ani jiný přívod vody, takže bychom aspoň zabránili vyschnutí.
Já jsem právě přemýšlela to nějak zlehčit a provzdušnit, vertikutace nebo tak něco, ale to je asi blbost, co? Resp. nepomůže to přímo s odvlhčením, pomůže to zkvalitnit trávník.
Nj, tak holt na jaře začnu řešit drenáž... Prosím prosím, máte alespoň hrubý odhad, kolik to tak může stát? Z těch 2500 metrů zabírá cca 200 dům s garáží a kůlnou a dalších cca 250 je parkovací plocha z cca 2/3 vydlážděná, takže tady by se drenáž neřešila. Takže řekněme 2000 m2 udělat drenáž. Zahrada je víceméně čtvercová.
sandra: "k deštové kanalizaci za plotem" ... "teče do rybníčku"
legálně: jedině povolení pro nakládání z vodami a povolení majitele kanalizace
Asi těžko můžu žádat o povolení k odtoku přírodní vody. Někdy se to s tou byrokracií krapet přehání, mi přijde. Takže když upravím pozemek na rovnou mírně šikmou plochu (což znamená na pár míst navézt trochu hlíny a rozhodit travní semeno) a voda poteče do deštové kanalizace, tak je to v pořádku a když udělám drenáž a stejná voda poteče do stejné deštové kanalizace, tak to musím řešit s úřady? Docela vtipné
cituji:
Kam s deštovou vodou dle zákona?
Zákon jasně říká, jak při likvidaci srážkové vody na pozemku postupovat:
Preferovaným řešením je vsak deštové vody vody přímo na pozemku.
Pokud to není možné, můžete srážkovou vodu vypouštět do oddělené deštové kanalizace, která není zakončena centrální čistírnou odpadních vod.
Pouze v případě, že deštovou vodu nelze vsakovat ani vypouštět do deštové kanalizace, povolí zákon regulované vypouštění deštové vody do stokové kanalizace.
Pozor: Jestliže deštové vody odvádíte do stokové kanalizace bez povolení úřadů, koledujete si o pokutu ve výši až 200 000 korun. Provinilce dokážou obce poměrně snadno odhalit tzv. kouřovou zkouškou, při které se do kanalizace vhání mlha nebo kouř a pak se pozoruje, zda se jedno nebo druhé neobjeví u okapu.
"...musím řešit s úřady?" správně byste měla řešit v obou případech, pokud voda z vašeho pozemku kamkoliv odtéká. tak to prostě je. vám by se líbilo, kdyby ze sousedního pozemku na ten váš tekla voda?
km: do deštové kanalizace to aktuálně teče. A na můj pozemek teče voda ze sousedního pozemku, který je vejš, než ten můj. Co s tím můžu dělat? Nejsem komunistka, abych poručila větru, dešti
Mimochodem, ta kouřová zkouška, projeví se i na drenáži? Nemám tedy v plánu vypouštět deštovou vodu do kanalizace, protože tu máme deštovou kanalizaci, která končí v rybníku, který nemá žádný jiný zdroj vody (což jsem ostatně už psala) a za tohle mi jistě nikdo nadávat nebude, naopak rybáři mi budou spíše vděční, protože jeden soused rybář, který se o ten rybníček stará, si tuhle posteskl, jak by to chtělo zdroj vody, protože tam je prostě vody málo a že bude trvat dva roky, než se napustí (před měsícem ho vypouštěli).
Chápu a děkuji, ostatně proto se i ptám Akorát snad uznáte, že té byrokracie je fakt hrozně moc a zasloužila by výrazně zeštíhlit...
nejsem si tím jistý, jestli to jde zobecnit. až vám u baráku postaví silo s tím, že to je pouze zařízení nikoliv stavba, tedy nepotřebuje stavební povolení, budete možná ráda za oporu v legislativě
Tak silo vedle baráku je trochu extrémní případ. A jen tak mimochodem, směrem na tuším jih od Prahy je vesnička, kde před cca 20 lety právě silo postavili hned "za humny", od nejbližšího domu sotva 80 metrů a legislativa nijak nepomohla, lidé se tam bránili a nebylo jim to nic platné. Nám v ulici někdo (víme kdo) skácel dvě krásné zdravé lípy a po stížnosti se ukázalo, že povolení nebylo, úřad se vyjádřil, že šlo o omyl a tím to skončilo, dotyčný nedostal ani pokutu (a obecně se ví, kdo to byl), nové stromy vysazené nebyly a "prostě sorry, stane se". A když jsme my skáceli na vlastní zahradě strom, u kterého se následně ukázalo, že měl více než těch 80 cm obvod a šli jsme dodatečně zažádat o povolení, tak jsme dostali přednášku, jak jsou na nás hodní a že bychom taky mohli dostat pěkně mastnou pokutu. Nakonec teda dobrý, ale do budoucna mě ani nenapadne řešit nějaké povolení na skácení stromu. Změřím si to dopředu, zdokumentuju vyfocením a případně "trochu zafixluju" a strom zmenším. Každopádně s úřady je vhodné se vybavovat co nejmíň a trvám na tom, že byrokracii/legislativu (jak kdo chce) je nutné zjednodušit.
"nechat zahradu vyspádovat, aby voda odtékala pryč"
Souhlasím, podle mě jediné schůdné řešení v daném případě. Sehnat skrývku od někoho, kdo staví barák, a navézt na zahradu tak, aby měla správný spád. Pokud se bude jednat o typ zeminy s dobrou propustností, možná ani nebude nutný výrazný spád, voda postupně odteče po rozhraní zemina / jíl.
Odpověd je ne, levné řešení neexistuje. Navíc ne všude může vůbec drenáž pomoct, musí být kam ta voda odvést.
Pak ja možnost na pozemek navozit zeminu a zvýšit ho. A nebo na části vytvořit jezírko/jezírka a vytěžený materiál použít na zvýšení zbytku pozemku. Obojí doporučuji provést až po konzultaci se stavebním úřadem. Tato opatření fungují, vím o konkrétních případech takových řešení.
Zdravím.
V místě kde je nejvíc vody začátek potůčku a nasměrovat k okraji pozemku do vsakovací jímky.
Meliorace často ústí do příkopů podél silnic pokud je z příkopu dobrý odtok do vodních toků.
Možná by pomohla adresa zahrady.
Ono spíš asi pomůže tu zahradu srovnat, jak tu už bylo poraděno, protože tu je pět "propadlin", kde se právě voda drží, tak to srovnat se zbytkem. Zahrada je ve spádu, takže by to mohlo prostě odtékat. No a když to proteče plotem, co s tím můžu dělat? Plot je drátěný a u něj je živý plot z vrby, zasazený letos, takže bude ještě pěknou chvíli trvat, než vyroste. Ale voda tím prostě proteče. A hned za plotem je ta deštová kanalizace ústící do rybníčku.
Nechce kopat Tak to prodej/daruj/zbav se toho, kdyz s tim neumis. Všechny další metody nez drenaz jsou jen dražší.
Kdo tvrdí, že s tím neumím? Odborník na všechno? To já nejsem a proto se ptám a inteligentní lidé i rozumně odpovídají. Občas se ale najde někdo, kdo prostě musí rejpat.
a jak poradili - jak to vyresis levneji nez drenaz (at uz do rybnicku nebo do vodotece, pangejta)?
vis kolik stoji prumerne kvalitni hlina, navazka a popr. technika na takovou plochu? To ta drenaz bude radove levnejsi.
Asi se budete divit, ale i na jílovém podloží se dá někdy vsakovat. Ono by to chtělo pozvat někoho, kdo tomu rozumí a vše posoudí. Prvně je třeba pozvat hydrogeologa a nechat zpracovat HG posudek. Pak se teprve dá poradit dále.
Ne vždy je jílová vrstva tak mocná, že se zkrze ní nejde dostat k jiným, propustnějším vrstvám.
Ale to je samozřejmě jen začátek, jde o relativně velkou plochu a tudíž už to chce trochu přemýšlení a vše dát do souvislostí i s požadavky legislativy.
Vzhledem k několika hloupým a útočným odpovědím už není nutné dále reagovat, já děkuji těm slušným lidem, co mi poradili a tomu čecháčkovi, co ví všechno nejlíp, také děkuji, za zbytečně ztracený čas.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.