Já bych s ním moc nedělala, přišla bych na způsob, jak klidně víc větviček položit pod zem. Hřížení se tomu říká. Lépe mi ale zakořenil spíše ve vrstvě posekané trávy. Vyšší vrstva trávy ale větvičky zničí, protože se utvoří to velké teplo jako v kompostu. I ve vrstvě mechu hezky zakoření. Za dva roky jsem měla mladou už plodící rostlinu rybízu, kterého název jsem vlastně neznala, a tak bych ho už nikdy nedokázala znovu sehnat. Záleží ale na tom, jestli je to druh, který moc nechytá plíseň, jestli je dobrý. To ale většinou ukáže až mladší rostlina, která je odolnější, než přestárlá.
Vyřezávání přestárlá rostlina nemusí zvládnout, může špatně obrůstat a zahynout. I keř rybízu má jen omezenou životnost, tak je lepší si nechat stejnou mladou, což už jeho starý základ tak neumožňuje. Několik mrtvých větví bych asi odstranila taky.
Řízkování rybízu je běžné, ale hřížení je mnohem výhodnější časově. Po zakořenění se zasadí hlouběji, než byl při hřížení, aby měl mnohem víc plochy pro další tvorbu kořenů.
Vyřezávání přestárlá rostlina nemusí zvládnout, může špatně obrůstat a zahynout.
Přesně tak, starší keř může zahynout. Proto taky radím, at se do toho vrhne někdo zkušený, at tazatel obětuje pár stovek někomu,kdo udělá celkovou obhlídku zahrady.
Začal bych taky postupně nabíhat na hnojivo, to často starým keřům pomůže