Semínka ze šišek

Mám s výsevem semen cedru dost zkušeností.

Postupuju takto: V lednu, únoru i březnu jdu pod cedr, který je starý asi 80 let a má každý rok šišky. Šišky zrají na stromě dva roky, a po několika snězích a oblevách se začnou během zimy rozpadat. Koukám na zem, a sbírám jen ta semena, která jsou plná nebo již klíčí. Protože málokde jsou dva cedry vedle sebe, ve většině případů vždy jen jeden, plných a klíčivých semen bývá málo.

Semena vyčvactám v "přiměřeně silném" roztoku hypermanganu a hned vyseju. Stratifikace je také možná, ale jen krátká, semena klíčí brzo. Ke stratifikaci bych "vyčvachtaná" semena dal do lahve se zeleným rašeliníkem a do chladničky, do zóny "bez mrazu". Že je již potžeba vysít, je jasné podle toho, že ze semena začíná růst kořínek (klíčí).

To není všechno. Pro výsev míchám substrát následujícího složení: hlína a jemný humus vyhrabané pod stoletými borovicemi, praný písek o zrnitosti 1 - 2 mm, rozpráškované dřevěné uhlí (10- 15%) a jemně rozstříhaný zelený rašeliník (10-15%). Výsevní nádobu udělám z ustřihnuté čtyřlitrové nádoby na vodu (nechte skoro celou svislou výšku lahve). Do rohů dna vypálím otvory průměru 3 mm.

Upororňuji, pkokud použijete kupovaný substát a nedáte prášek z dřevěného uhlí a rostříhaný rašeliník, semenáčky vám po vyklíčení "upadnou" - přehnijí v ůrovni půdy.

Nechci sejčkovat, ale obávám se, že z Vámi skladovaných semen nic nevyklíčí - jen málo je jich plných a suché skladování není ideální. Ale neztrácejte naději, začněte stratifikací.

Pokud budete mít nějaké semenáčky, dopěstujte je do metru výšky, a pak teprve vysaďte. Malé semenáčky venku zkolabují, špatně snášejí "zimu - horko a vlhko-sucho" v přízemní zóně. Zkusit můžete cokoli. Postupujte se zdravým selským (zahradnickým) rozumem.

Mnoho úspěchů!

Sbírat semena napodzim jste mohl jen tak, že jste utrhl šišku.Semena cedrů, jedlí, dubů, buku, javorů je potřeba hned po sběru stratifikovat, obsahují totiž dost vody a vyschnutí jim nesvědčí. Šišky cedrů se samy se rozpadají během zimy. Pro mě je lepší v únoru, březnu sebrat již klíčící semena, vydezinfikovat je (hypermangan, ne moc silný roztok) a vysít. Složky ja ko rozpráškované dřevěné uhlí (používám hmoždíř - velmi špinavá práce) a jemně nastříhaný (aby šel snadno míchat se substrátem) živý rašeliník brání přílišnému rozvoji hub, ale houby semenáčkům úplně nevezmou (potřebují k růstu symbiózu s houbami - mykorrhizu).

Do metru může semenáček vyrůst tak za pět let. Snad by bylo možné vysadit i menší, půlmetrové. Aby rycleji rostly, je potřebné je trochu hnojit (na jaře kristalon plod a květ, v létě síran draselný, na podzim nic) a přesadit po dvou letech do větší nádoby (jako substrát už postačí borový jemnější humus a hlína pod ním, s pískem) Borový jemný humus proto, že neobsahuje příliš agresivní houby.

Takto lze zasít a vypěstovat semena jehličnatých stromů (sel jsem třeba sekvojovce ze šišk sebraných v Ratměřicích u Votic - všichni tam pro ně jezdějí) Listnaté stromy nejsou až tak choulostivé.

Jinak cedry jsou nádherné stromy - k dispoozici jsou dva druhy - Cedrus atlantica - je odolnější a roste jako vyšší strom, a Cedrus libani - strom, ale větví se hned nízko. Cedrus deodara z Himálaje nebo Británie, a Cedrus brevifolia z k

Kypru nejsou u nás odolné.

Tak mnoho úspěchů!

Zasadit nebude problém. Spíš, zda budou klíčivé a co to je za strom. Lesáci sbírají šišky přímo na stromech, aby měli jistotu a kvalitní semena. Udělejte někde na záhonku nebo ve venkovním květináči malý důlek špičkou prstu asi 1 cm a semínko vložte, pak zahrnout a půdu nad ním přimáčknout. Když bude moc sucho, tak občas zalít- Tot vše. V lese taky někam zapadnou a tam sama klíčí. Kolikrát je semenáčků plná škarpa. Určitě neberte klíčit domů. To nejsou papriky, abyste je držel v teple.

Semena některých jehličitanů potřebují stratifikaci, aby vyklíčila. Zadejte na google: jehličitany ze semen a najdete tam pokyny. Vypisování podrobností zde by bylo dlouhé.