Nejste přihlášen/a.
Máíme nově zahradu, jejíž část tvoři břeh smíšeného lesa. Delší dobu nebyla udržovaná a nyní tam vlastně není pevná zem. Chodí se tam jako na trampolíně. Co krok, to se proboříte do vrstvy listí, která ale nejde shrabat, jak už je sedlá.. Klacek se zaboří zhruba 30 cm do hloubky. Poradil by mi někdo, co s tím. Je to cca 40x10 m velká oblast a odkopávat to rýčem nebo lopatou a hledat pevnou zem pod vrstvama zetlelého listí a klacků asi nezvládnu.
To jste v nějakém dolíku, kotlině, která se zanáší listím? Není pod tím listím nějaký drobný vodní tok? Není aspoň polovina zahrady trochu jiného charakteru, s pevnějším povrchem? Ona by se ta měkká bořivá část mohla vzít jako přednost, kdyby se osázela vhodnými keři, kterým tenhle biotop vyhovuje. Prostě ve stylu anglické zahrady, která představuje něco jako vylepšenou přírodu s využitím stávajících podmínek. Ty vrstvy listí tlejou, rozkládají se a plísně k tomu procesu patří. Ale taky hřejou a udržují vláhu. Je to mokré? Potřebuje odsát vodu? Já tam vidím rododendrony, azalky, konifery - prostě kyselomilné dřeviny jako předpatro k lesu. Zahradu bych opticky rozdělila. Přes část by se mohla udělat lávka z fošen k lesu, část pro posezení a dětské hry by se mohla odhrnout.Záleží na poloze domu a světových stranách /sluníčko/ , možná směru častých větrů. To se musí řešit konkrétní místo. Je taková knížka: Adam Frost, Jak si navrhnout zahradu. Tu si půjčte kvůli těm principům.
Co tam určitě nevysazujte je břečtan, škumpa, skalník - rozjedou se divoce a nedají se zvládnout. Taky nesázejte jalovce, jsou hostiteli rzi hrušňové, která hubí hrušně v okolí. Chce to vypsat si okrasné dřeviny, kteým to tam bude vyhovovat. Jinak není pravda, že nemáte živočichy. Před zimou se mnozí schovávají právě v listí, třeba ježek, užovky...
Dobrý den,
mám také zahradu na okraji lesa. Moje zkušenost je, že pokud máte někde listí, tak každý rok tam bude další. A bude ho hodně. Počkala bych tak rok s nějakým plánem. A průběžně si všímat toho, jak to na Vaší zahradě vlastně v průběhu roku funguje. Myslím, že až svoji zahradu lépe poznáte, lépe se Vám i bude rozhodovat co s tím. Také mne napadá, že propadat se můžete i díky hrabošům - těch může být na okraji lesa plno a můžou udělat plno chodeb, do kterých se pak člověk propadá. Letos je hrabošů opravdu hodně. Ještě mne napadá, že by se to dalo zhutnit navezením štěrku/kameniva nebo nějakou přebytečnou zeminou - pokud třeba budete dělat nějaké terénní úpravy na zbytku zahrady.
Ráda bych to i tak nechala. Trochu problém je, že listí je plné plísní takové bílé a žluté, což nebude pro děti dobré. Mají tam postavenou lesní chatu, do které samozřejmě budou chtít chodit. Ostatní sousedé okolo mají zahrady udržované, žádné měkké vrstvy listí jen pár jehličí a šišek. Kupodivu jejich lesíky jsou plné života, ten náš má jen to listí
Moc děkuji za odpověď. Je to přesně jak píšete. Vrstvy listí se drží v těch jakoby vyšlapaných ďolíkách. Tam kde je břeh prudký a listí po něm sklouzlo, je pouze tenká vrstva a pod ní je normální písčitá zem. Vrstvy listí nejsou extra mokré. Jsou měkké, jako když chodíte po želé Jedna noha se zaboří a druhá ne a tak tam vesele stále padáme.Mám ale radost z doporučení té knihy. Věděla jsem, že nějaká byla velmi populární, ale už bych si na ni nevzpomněla. Nápad s okrasnou zahradou, která přechází do lesa, mi připadá úžasný. Hned je veseleji, když je alespoň nějaká vize.
Ale píšete písčitá půda. Rododendrony, azalky raději vlhčí lesní půdu a né písek. Koukněte, čemu se daří u sousedů. Ta půda bude podobná. Taky rozhoduje, jestli je tam sluníčko a odkud.. Pak jít po takových dřevinách, co jsou nenáročné a řadit je na patra podle toho, jaké výšky dorůstají, zda, jak a kdy kvetou. A nechat jim prostor. Brát takové, co se nerozlézají. Vzadu pár nízkých stromů, lze i ovocnanů, pak vyšší keře, jako např. muchovník na zobání dětem i ptákům, nižší keříky, jako ořechoplodec pro včely a tvalky v trsech. Nepřeplácat, a dávat tam takové, co ladí s krajinou a nebudou trpět. Trvalky v plochách, větších trsech. Na slunku a bez zalévání a v takové půdé pokvete vytrvale mavuň. Sama je nic, ale v houfu...V polostínu, kde je vlhko třeba kyprej vrbice.Obě netrpí chorobami. A najít si vlhčí plošku na medvědí česnek pod listnáčema, aby měl zjara slunko.
Mavuň je opravdu krásná a našla jsem i obrázek, jak roste z kamenité zdi, přesně takové jakou máme a do jaké jsem chtěla vsadit vřes. U sousedů se právě hodně vyskytují vřesy a borůvčí. My ale jako jediní máme les smíšený, oni tam mají pouze borovice.Takže s tunami listí v okolí nikdo nebojuje.
Mavuň sama o sobě je docela vysoká rozeklaná bylina, lepší je, když jich je více pohromadě. Podstatné je, že vydrží léta na suchém svahu až do podzimu vytrvale kvést, aniž byste se o ni starali. A žádný škůdce či choroba. Víc kvete, když odstraňujete to odkvetlé. Ale není to nutné. Přivezala jsem si ji z Arboreta Makču Pikču kousek od hradu Sovinec a úžasné řezbářské Halouzkovy galerie. A v arboretu právě prodávají odkopky a sazenice toho, co jim tam roste. Když oni ve dvou zvládli ze skládky v opuštěném lomu udělat arboretum, tak Vy ... Tam si na jaře udělejte výlet, docela bomba .
Děkuji Vám za reakci. Přesně to si říkám - vždyt přibyde další a bude to jen horší. Na původní zahadě jsme měli javor, více jak stoletý s rozpětím koruny 15 m, tuna listí, ale kupodivu většina přes zimu někam zmizela. Nikdy jsme to nehrabali na podzim, ale až na jaře a bylo hned hotovo. Tady to listí, které je tedy ze 4 menších dubů nemizí, štosuje se a je plné plísní, pro hraboše opravdu ráj. Je tam spousta děr. Vyčistila jsem prudké břehy, kde listí sklouzávalo a je to krásné. Hned se tam objevil vřes. Jinak s dalším dle rady chvilku počkám, došly i síly Opravdu není žádný stroj, který by ty vrstvy listí odhrabal a mohla bych tam něco zasadit?
To dubové listí je hodně tuhé - rozkládá se pomaleji. Někde ho dokonce doporučují jako zimní izolaci např. hortenzií. Trochu mne mrzí, že ty hraboše jsem tipla správně. Máme zahradu částečně ve svahu a na některá místa prostě raději nešlapu - okamžitě bych se propadla. Jestli budete zakládat kompost, tak na to myslete a zabezpečte ho proti hrabošům...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.