Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, je to zkázonosný výsledek kombinace/spolupráce datlovitých ptáků, mravenců a dřevokazné houby jménem popraška smrková. Více viz odkaz. Zdravím!
On se do zdravého stromu se nepustí. Dneska, vlastně včera, jsem při sběru medvědího česneku viděla strakapouda malého. Drnčel mi nad hlavou a nenechal se vyrušit. Krásnej.
Názorná ukázka, jak je datel "užitečný" pták - doktor stromů. Sice zlikviduje jakéhosi broučka (se kterým by si pravděpodobně poradil strom sám), ale zanechá v živém dřevě obrovskou ránu, kterou umožní vstup nejrůznějším houbám a hnilobě. Asi jako kdyby chirurg odstranil třísku v prstu amputací ruky v zápěstí.
Víte proč má datel zobák?
Aby si nerozmlátil držku o strom.
Máte pravdu, užitečnost datla je diskutabilní, také si myslím, že nadělá víc škody než užitku. V poslední době často vídám datly rvát kůru ze smrků napadených kůrovcem, nejspíš sežere pár larev, nicméně na populaci toho hmyzáckýho šmejda to nemá žádný vliv.
BTW, fascinuje mě, že tohle jeho mozek ustojí, když si představím, že bych takhle mlátil hlavou o strom
Jen pro zajímavost, také ukázka práce ptáka - "dřevorubce". Obrázek na zemi ležícího vrchu téměř "tříkubíkové" jedle, podhůří Šumavy, n.m. v. 850m. Ulomeno větrem při letní bouři ve výšce cca 10 m nad zemí. Průměr kmenu v místě ulomení 28 cm. Dřevo úplně zdravé, jen ta hnízdní dutina. Půlka vletového otvoru je vidět směrem k zemi. Zjistil jsem to po dvou týdnech a to již ten "parchant" stačil na stojícím kmenu, cca 1 m pod zlomem "vybudovat" nové obydlí. O síle v zobáku svědčily třísky o průměru tužky a délky 5 cm nalezené pod stromem. Ta jedle byla stará cca 140 let, velmi husté zdravé dřevo.
Prosím, nezaměňovat příčinu a důsledek. Datel dřevo nežere, hledá v něm hmyz. Jestliže je strom plný tučných larev, pak se přece nedá označit jako zdravý. Se stromem je tak jako tak amen, at už v něm broučci zůstanou, nebo je nějaký datlovitý pták vybere.
P. "danicek". V případě té jedle - obrázky z předchozího příspěvku, byla ta jedle absolutně zdravá, žádní brouci nebo hniloba. Dříví z ní bylo proto dobře prodáno. Jen si v ní ten pták, pravděpodobně datel udělal ve zcela zdravém dřevě hnizdo. Když to v místě zeslabení vítr ulomil, tak začal okamžitě budovat nové. Tmavá barva dřeva v hnízdě je dána zaschlou a zoxidovanou vrstvou mízy a nečistot z hnízda, podrobně jsem to prozkoumal. Takže ten pták, když si buduje "byt", také "buší" i do zcela zdravého dřeva, .
Tohle mi přijde normální, ale díry ve fasádě, v zateplení, domů? To je hodně podivné. Jednu takovou díru, úplně nahoře, pod okapem, mám v domě přes dvůr. Už několik let. Bydleli tam špačci, pak veverky, pak kavky a kavky zase letos opravují a vylepšují. A o druhé díře vím, chodím okolo, hnízdili v ní špačci a mrcha straka jim vytáhala a sežrala holátka.
Já myslím, že ten polystyren jim dutě zní, tak se do toho pusí. A když to jde tak snadno a hnízdo je hned izolované, tak se ptákům nedivím... Já si na balkoně udělala z bazénových plováků hmyzí hotely. Ty duté válečky z tuhého pěnového plastu jsem vyplnila nařezaným rákosem a bezinkovými dutinkami. A teď koukám, práci mi ten plast začali vyzobávat.. Musela jsem to potáhnout textilem, aby mi ty závěsné hotýlky ptáci nezlikvidovali.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.