Jsou listnaté stromy v zemi pevněji ukotveny než jehličnany?

Problém se smrky u nás nejsou ani tak nepůvodní podmínky (i když ty také, dřevo je řidší a křehčí), jako to, že u nás byl smrk sázen jako kulturní plodina, monokultura stejného stáří s nepřirozenými umělými rozestupy, které brání vzájenému prorůstání kořenú, které v přirozeném lese zajištuje jejich vzájemnou oporu. No a také to, že smrkový les je větrem zranitelný hlavně na svém okraji, který v původních severských lesích téměř neexistuje, přechod z méně zarostlých ploch je nálety plynulý, vítr se nemá do čeho opřít, kdežto u nás je to samý ostrý udržovaný přechod mezi polem/loukou a lesem, porosty jsou často sázeny v úzkých obdélnících a vítr pak do krajních stromů naráží jako do kolmé zdi a snadno si vyvrátí pruh smrků, jako by to byly kostky domina.

Listnaté stromy nemají tlustší kmeny, nemá ho například bříza, nejčastější náletový listnatý strom. Ono to trochu mate návštěvníka lesa, že nevidí téměř žádné staré smrky. Hodně starý smrk má kmen, který obejmou dva dospělí lidé. Pravdou je, že smrky se často vyvracejí, oproti třeba bukům, které vídám vyvrácené jen zřídka.

třeba strom pando má kořeny šířky x hektarů a je to největší a asi nejstarší živý organismus na světě