Živí plot - dřištál červený

Živé ploty z ptačího zobu, dřištálu, dřínu, zlatice, tújí, tisů a jiných listnatých nebo jehličnatých dřevin stříháme nejlépe koncem června nebo začátkem července po ukončení jarního růstu (svatojánský růst). Tyto druhy potom obvykle vyhánějí až do podzimu pouze krátké letní výhonky, takže tvar plotu zůstává dobře zachován až do dalšího jara...
Pokud však chcete udržet obzvláště přesný tvar plotu, můžete přistoupit ještě k jednomu letnímu řezu. Měli byste jej však provádět nejpozději v srpnu, aby výhonky stihly vyzrát ještě před počátkem zimy a aby se uzavřely případné mezery. Příliš pozdní řez může eventuálně provokovat rostliny k novému rašení a tuhá zima pak může poškodit měkké vrcholové výhonky.
Živé ploty z bujně rostoucích dřevin, obzvláště ze šípkových keřů, a také bukové a smrkové živé ploty se stříhají koncem června poté, co vyzrály silné jarní výhonky. Později se provádí ještě jeden řez, kterým se zarovnají slabší letní přírůstky.
Hluboký řez nutí tyto rostliny s dlouhými větvemi k rozvětvování. Tím zajistíme, aby živé ploty z těchto druhů dřevin zůstaly husté a kompaktní. Posledním vhodným termínem pro řez je také zde srpen.
Správné vedení nůžek - důležité je, aby boky živých plotů byly sestříhány mírně šikmo tak, aby vršek plotu byl o něco užši než základna. Pouze tak bude zajištěn dostatečný přístup světla i ke spodním částem plotu.
Nejprve upravíme živý plot do požadované výšky. Při stříhání vzrostlého udržovaného živého plotu vám mohou pro orientaci sloužit místa řezu z minulého roku. Nové přírůstky sestřihávejte nad starým rozvětvením tak, aby zůstaly zachovány pouze krátké "pahýlky" mladých výhonků.
Nestříhejte ale zase příliš těsně a v žádném případě nestříhejte do staršího dřeva, jinak vzniknou mezery, které pak jen pomalu zarostou a u jehličnatých dřevin dokonce nezarostou vůbec. Při zakládání nového živého plotu použijte jako pomůcku šňůru, kterou napnete v požadované výšce. Šňůra by však neměla být nasazena příliš vysoko, aby živý plot zpočátku rostl raději pomaleji, avšak hustě. Mladé vrcholové výhonky musíte zkrátit alespoň o polovinu.
Pravidelný řez - živé ploty zahustíme pouze pravidelným stříháním. Jestliže řez po několik let zanedbáme, začnou rostliny odspodu řídnout. V horní části vyrostou silné výhonky, které pak odstraníme pouze pilkou nebo speciálními nůžkami.
Staré zanedbané živé ploty byste se měli pokoušet znovu vytvarovat pouze v pozdní zimě, kdy je omezen průtok mízy ve větvích. Snažte se živé ploty stříhat raději včas. Stříhání živého plotu je přece práce, která se mnohem příjemněji provádí v létě. Kromě toho po jednom důkladném ostříhání si můžete od této práce zase celý rok odpočinout. Pokud každoroční řez nezanedbáváte, vyroste z vašeho živého plotu hustá živá stěna, která bude sloužit jako zástěna po celá desetiletí.
Ostré nůžky - místa řezu u rostlin v živém plotě by se měla rychle zahojit. Nepoužívejte proto tupé nůžky, které zanechávají roztřepené okraje ran, ale pracujte pouze s nabroušeným nástrojem. U velkolistých druhů (jako jsou například habry nebo buky) se doporučuje po ostříhání začistit živý plot nůžkami na větve.
Po ostříhání odstraňte všechny větvičky, které zůstaly viset na keři. Brzy uvadnou, zaschnou a byly by vidět již z velké dálky jako hnědé fleky. Pro čištění živého plotu lze dobře použít metličku z větví.
Profitip - odpad při střfhání živých plotů lze u mnohých druhů dřevin použít jako řízkový materiál. K tomu se hodí například výhonky ptačno zobu nebo dřištálu. Sazenice z letních řízků lze pak použít k rozšíření živého plotu nebo k osázení mezer.
Ekotip - jestliže v době vhodné k řezu zrovna hnízdí ve vašem živém plotě ptačí pár, počkejte několik týdnů, dokud mladí nevyletí. Živému plotu opožděný řez neuškodí.