Kanadské borůvky - žloutnou listy

Čím a jak často hnojíte? Přdáváte každý rok kyselou zeminu (Substrát pro azalky a rododendrony)? Kanadské borůvky se tui před časem probíraly velmi intenzívně, použijte prosím místní vyhledávač.
Hezký den.

Myslím, že je problém v půdě, popis je velmi matný, není zmíněn střih, který je dost důležitý. Přikládám kopii textu odborníků:

KANADSKÉ BORŮVKY
... KEŘOVÉ BORŮVKY - nároky a pěstování
Keřové borůvky jsou doposud u nás, na rozdíl od jiných zemí, především záležitostí zahrádkářskou. Ze dvou pěstitelských skupin a to vysokokeřových a nízkokeřových borůvek jsou u nás a v Evropě vůbec, rozšiřovány borůvky vysokokeřové. U prodejců a pěstitelů se s nimi setkáváme pod různými názvy.
Nejčastěji jsou označovány jako"KANADSKÉ BORŮVKY","ZAHRADNÍ BORŮVKY","HROZNOVITÉ"či"VELKOPLODÉ"BORŮVKY. Není výjimkou jejich záměna se zcela jiným rostlinným druhem např. zimolezem (Lonicera). Existuje řada kultivarů zimolezů např. Regel, Altaj, s borůvkami však nemají nic společného, snad jen vzhled a trochu chut. Překvapení také může přinést záměna (při dovozu) s nízkokeřovou borůvkou (výška do 50 cm). Podobně se zaměňují i kultivary brusinek s velkoplodou klikvou (často nesprávně označované jako velkoplodé brusinky).
Pěstování keřových borůvek (vysokokeřových -high bush a nízkokeřových low bush) je tradičně součástí pěstování drobného ovoce v Severní Americe a výrazně se zde podílí na celkovém tržním objemu za ovoce. Existuje mnoho způsobů použití jejich plodů. Více jak polovina produkce se zpracovává v mrazírnách s užitím především pro pekařské účely. V Evropě se pěstování rozšiřuje s určitým zpožděním. Nejvíce poznatků získali pěstitelé v Německu. Za zmínku stojí i pěstování v Rakousku a Polsku. U nás bylo uvažováno o plantážním pěstování na výměře 20 ha na odtěžených rašeliništích Borkovických blat. Realizace záměru neuspěla pro vysoké náklady na rekultivaci. Přesto je o ně velký zájem z řad drobných pěstitelů. K jejich rozšiřování přispívá i nepravidelnost sklizní domácích lesních borůvek, které jsou v době květu citlivější k pozdním jarním mrazům. Podmínkou úspěšného pěstování borůvek je respektování jejich specifických nároků na stanoviště a dodržování zásad pěstitelské technologie. V této oblasti musíme hledat příčiny některých pěstitelských neúspěchů. V příspěvku se omezím na hlavní pěstitelské zásady, z kterých lze odvodit nejčastější chyby, kterých se pěstitelé dopouštějí.
Výběr odrůd
KANADSKÉ BORŮVKY ... KEŘOVÉ BORŮVKY
Od roku 1905, kdy začal Dr. Coville v U.S. Department of Agriculture ve Washingtonu se šlechtěním borůvek z divokých porostů bylo selekcí a křížením získáno mnoho kultivarů (odrůd) a stále vznikají nové, kvalitnější. Šlechtění se zaměřuje na velikost a kvalitu plodů, jejich dozrávání, chutové vlastnosti, tvar keře apod. V pokusném pěstování na Borkovických blatech se z 20 odrůd osvědčily Earliblue (raná), Blueray, Bruecrop (středně rané), Berkeley (polopozdní) a Herbert (pozdní). Pro zahrádkáře jsou zajímavé i kultivary Coville, Pemberton, Dixi. Dnes jsou na trhu již i odrůdy novější Amblue, Bluette, Spartan, Duke, Lateblue a další. Pro pěstitele je důležité ověřit si, že kupuje rostliny množené vegetativně (řízkováním). Semenáče sice rostou mnohdy vitálněji avšak kvalita plodů je zpravidla výrazně nižší. Důležité je respektovat i fakt, že rostliny opylené cizím pylem poskytují lepší sklizně než samoopylené. Proto raději vysazujeme 2 až 3 kultivary. Volbou odrůd můžeme sklizeň rozložit na delší období a to od ukončení sklizní lesních borůvek do poloviny září.
Stanovištní podmínky
KANADSKÉ BORŮVKY ... KEŘOVÉ BORŮVKY
Není rozhodující, zda rostou na plném slunci či v polostínu. Na plném slunci jsou sklizně ranější, plody aromatičtější, s vyšším obsahem cukrů. V polostínu dozrávají o týden později. Borůvkám vyhovuje zvýšená půdní vlhkost. Na sušších stanovištích je důležitá závlaha v době tvorby plodů. Základním požadavkem je i zvýšená půdní kyselost (hodnota pH v rozmezí 3,2 - 4,2 v KC1). Borůvky patří k rostlinám citlivým na vápník a chlor. Při úpravě půdních podmínek nevolíme proto rašelinu slatinnou (vyšší obsah vápníku), ale rašelinu přechodovou či vrchovištní ev. kůru, lesní hrabanku apod. Při vyšších nárocích na vlhkost je třeba zajistit i dostatečnou vzdušnost půdního prostředí. To lze splnit zvýšeným obsahem organických látek v půdě (minimum je 18 % spalitelných látek optimálně nad 70 %). Toto řešíme současně s úpravou půdní kyselosti.
Pěstitelské technologie
KANADSKÉ BORŮVKY ... KEŘOVÉ BORŮVKY
S ohledem na vyšší obsah organických látek v půdě je zvýšené nebezpečí poškození mladých rostlin mrazem. Tyto půdy mění vlivem mrazu objem a může tak dojít k obnažení nezakořeněných sazenic a poškození jemných kořenů borůvek zaschnutím. Vhodnější jsou výsadby jarní, kdy mají rostliny možnost do zimy řádně zakořenit. Po podzimní výsadbě je musíme na jaře přihrnout a přimáčknout. Sázíme je do řad vzdálených 250-300 cm a v řadách 120-150 cm (počítejme s velikostí keřů 150-180 cm). Vysazujeme sazenice staré 2-3 roky.
Borůvky mají mělký kořenový systém, proto povrch kultivujeme jen mělce. Zvláště je nebezpečné hlubší kypření v době rašení a květu. Vhodné je mulčování např. kůrou. Prvé dva roky po výsadbě rostliny neřežeme. Odstraníme květní pupeny, aby se rostliny nezeslabovaly předčasnou plodností a podpořil se růst vegetativních částí. Třetím rokem odstraníme ze středu keřů slabé metlovité výhonky, aby keř nezahuštovaly. Stejně vyřezáváme větve poškozené nebo chorobné a v dalších letech pak postupně staré větve s malými a slabými přírůstky. Správně udržovaný keř má 5-8 silných, rovných větví tvořících dostatek nových přírůstků. Čím keře silněji řežeme, tím máme plody větší, dříve zrají, ale v menším množství. Řezat můžeme od začátku vegetačního klidu až do doby květu.
Pro řádný růst a vývoj borůvek je důležité hnojení. Platí zásada společná všem rostlinám řádu vřesokvětých (pěnišníky, azalky, vřesy apod.), tzn. vyvarovat se hnojiv s obsahem chloru a vápna. Vedle dusíku, fosforu a draslíku je pro jejich zdárný růst důležitý i hořčík. V prvních letech hnojíme v obvodu jednotlivých keřů, později celoplošně. Borůvky začínají plodit čtvrtým rokem, v plné plodnosti jsou šestým rokem. Od čtvrtého roku nastupuje plné hnojení. V prvém až druhém roce po výsadbě stačí dávka 25 g na l rostlinu, plné hnojení představuje dávku 50 g na m2 kombinovaného hnojiva AGRAbiomin na borůvky (N 12,3 %, P205 6,1 %, K20 9,2 % a MgO 2,6%). V plném rozvoji plantáže, po zmlazovacím řezu či jiném důvodu pro podporu růstu, můžeme dávku zvýšit až na 100 g na m2.
Borůvky se vyznačují dlouhověkostí. Dožívají se až 100 let. Produkční životnost plantáží je 30-35 let. I u nás se nachází keře ve věku 65 let.
Sklizeň
KANADSKÉ BORŮVKY ... KEŘOVÉ BORŮVKY
Plody jsou uspořádány v hroznech po 6-13 bobulích. Obdobně jak postupně rozkvétají, tj. plodné větévky odshora dolů a jednotlivé hrozny odspoda nahoru, i zrají. Sklizeň je proto postupná. Šlechtění nových odrůd pro plantážní pěstování se zaměřuje, mimo jiné, na snížení počtu sběrů tj. na sklizeň jednorázovou. Pro drobné pěstitele je vhodnější sklizeň na 3-4 sběry. Plody sklizené předčasně postrádají charakteristickou chut. Sklízíme 2,5 až 5 kg z keře, lze docílit až 10 kg. Sklizeň v našich podmínkách trvá asi 30 dní (nejdříve začala 18. července a nejpozději 12. srpna).
Výši sklizně může nepříznivě ovlivnit ptactvo. Závěrem je třeba připomenout, že borůvky patří mezi ovoce s výraznou nutriční hodnotou zahrnující i vysoký obsah výživově cenných cukrů. Velmi starého data jsou údaje o příznivém vlivu borůvek na lidské zdraví.