Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
potřebovala bych radu od někoho kdo se setkal či řešil podobný problém.
Moje babička bude mít kulatiny (80 let), ale já vůbec netuším co bych jí měla dát. Chtěla jsem jí dat něco, z čeho by měla opravdu radost, něco co by ji zaujalo. Bohužel do společnosti skoro vůbec nechodí. Většinou doma hlavně uklízí, alkohol nepije a stále něco vyhazuje (aby toho po ní prý moc nezbylo) , takže o nějakých lázních, luxusnějším alkoholu a podobných věcech se nedá uvažovat. Dlouhou dobu dělala ruční práce, a ráda pracuje s květinami, ale snad už všechno má a navíc v poslední době říká, že prý nemá ani cenu se s něčím vůbec dělat...
Už opravdu nevím, co bych jí měla dát... Prosím, poraďte.
Děkuji za každou vaši radu
No jo, v osmdesáti už je to vážně problém. Rezignovala jsem už na nějaké úžasné zajímavosti, protože je buď vážně nepotřebuje, nebo hbitě rozdá dál, a buď dostane něco z lékárny (nejlépe "znáte z reklamy", ta naše na to slyší ), nebo dárkový koš s pochutinami, které vážně využije (tedy ne srovna sušené plátky exotické rybky), to i vypadá pěkně. Obojí je užitečné, ušetří peníze a pochůzku ven = ocení to. Dobrý dárek by mohla být vymalovaná kuchyň, ale to raději po domluvě...
KDyž má ráda květiny, co takhle jí dát nějakou pěknou velkou květinu v květináči. To by mohla ocenit, ne?
Já mám větší problém.. babička bude mít 90! Nechodí. Čilá by ještě byla, ale protože nechodí, tak nikam nedojde. Když jí člověk koupil třeba teplé ponožky nebo svetr, což vždycky byla nadšená, tak se to pak "válelo" v koutě a nevzala to na sebe. S dárkovým košem je to těžké, protože není "mlsná huba" a spoustu delikates by ani nejedla. Navíc to už do sebe ani nedostane. Květinu snad jen řezanou a dort.
Jen jí nekupujte nějakou velikou řezanou kytku. Když řezanou kytičku, tak nechat uvázat malou, ale z těch kytiček, co má ráda. Starší lidé už říkají, vše máme, nic nechceme. Naší prababičce, velice čiperné 85 leté paní, jsme koupili krásný moherový šál. Není to obyčejná šála na krk. Syn ji dovezl z Rakouska z kožešnictví. Šál je asi 2 metry dlouhý a 50 cm široký. Je to už dva roky, ale babrlinka sedí ve svém křesílku a je zabalená a čte si. Kdykoliv jde někdo kolem, tak nezapomene pochválit dárek.
Líbily by se mi návrhy Liduš a Sokolíka. Staří lidé nevědí, co měli včera k obědu, ale zážitky z mládí si pamatují pořád. Naše babča vzpomíná, jak ji před 70 lety kluci v noci vystrašili, když jela na kole s kamarádkou z odpolední směny. Sloužila u "pánů" v Kutné Hoře, byla totálně nasazená za války v Poličce /v muniční továrně/, tak dokud ještě měla jasnou mysl, jezdili jsme s ní. Dneska už to, bohužel, nejde.
A to setkání a "mejdan" s jejími vrstevníky by bylo také fajn. Sehnat pár jejích dávných spolužáků, přivézt je, udělat jim pěkné sezení. Jistě by o vzpomínky a veselé příhody nebyla nouze, pokud jim to všem ještě bude dobře myslet. To by jí určitě udělalo radost, víc než nějaký dárkový koš či oblečení. V naší obci se každoročně koná před Vánoci setkání důchodců, pozván je každý, kdo už je v důchodu, takže se sejdou lidé od 60 až do 95 let /to je naše nejstarší občanka/. Je to pokaždé veselé a pěkně prožité odpoledne. Pokud se to u vás nedělá, tak proč jí to nezařídit privátně? Pár kamarádek z dětství, štos fotografií a uvidíte, jak budou všichni spokojeni, že se mohli setkat. Staří lidé jsou ponejvíc doma a chybí jim právě ten kontakt se svými vrstevníky, my mladší jim mnohdy, podle nich, nerozumíme.
Tak at se oslava vydaří a bábince hodně zdraví do dalších let! Jaga.
Sleduji to tu pozorně, jestli se neobjeví něco, co budu moci taky zneužít při nejbližších narozeninách, ale koukám, že budeme muset zůstat u koše. Na cesty jí nedostaneme, spolužáci nejsou a se sousedkami se nedruží, čímž odpadá vše společenské; kde bych vzala fotky netuším... vidím to jako poučení - až budu ve vhodném věku, založím si nějakou sbírku, aby měli příbuzní vystaráno
Já jsem nedávno řešila tento problém se svojí tetou. Nevěděla jsem opravdu co koupit. Nakonec jsem se rozhodla upéct ořechové řezy. Nakrájela jsem je na kostičky. Koupila jsem v Jysku takovou ošatku - obdélníkový košík. Vyložila jsem to do barvy papírovými ubrousky, zapíchla jsem tam živou růži. Dárek měl kupodivu velký ohlas. Všichni co jsme byli na návštěvě tak jsme ochutnali, zbytek si schovala pro svoje kamarádky. Nakonec mě pochválila i za tu ošatku, že ji užije.
I kdybych koupila obr-bombonieru, nemělo by to nádech osobního dárku.
Dobrý den, já jsem odvážela před dvěma dny babičku s dědou do Luhačovic do lázeňského hotelu Alexandria. Vedla jsem je až na pokoj a musí říct, že ten hotel vypadá fakt úžasně! Až budu jednou stará tak bych chtěla mít taky tak hodné děti a vnoučata děti aby mě poslali na tak krásné místo. A hlavně děda ten k tomu přišel jako slepý k houslím, narozky má babička a děda si užívá taky. Dali jsme jim sebou fotáček a tak snad zvládnou něco nafotit abychom se mohli taky kochat tím co tam všechno zažili...Takže si myslím za mě že zážitkový dárek pro starší lidi co mají vše je super! Nejdřív se asi budou zdráhat ale ak podlehnou...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.