Nejste přihlášen/a.
Zdravíčko, s kamarády a kamarádkami jsme se o víkendu dostali do diskuze, zda je vhodné či ohleduplné tyto tělesné projevy před ostatními členy domácnosti nebo před partnerem tlumit, ale si prostě neskrývaně ulevit. Samozřejmě ne zadržovat, to jsme se shodli, ale někteří mí vrstevníci považují u svých rodičů za nevhodné a odpuzující, když si uleví s gustem večer před televizí (převážně holky),´nebo při jídle at už odshora nebo odspoda. Prý je vhodnější se to pokusit nějak ztlumit, případně rychle odběhnout do vedlejší místnosti. Je fakt, že každou chvíli větrat, zatímco se tomu "aktér" hihňá v křesle, není nic moc.
Co si o tom myslíte vy? S gustem, nebo ohleduplně?
A co si i tom myslis Ty?
Doma furt lepsi, nez si nechat vyvalit bok, ne?
-
Ted, co sem v praci, tak tu mam jednu kolegyni, pomerne mladou zenskou a ta si i nekolikrat za den na hlas prdne. Vsichni kolem se tomu vzdycky hihnaji jak idioti. Maji tam takovy prdici krouzek a asi se trumfujou.
Nastesti sedi asi 10 metru daleko.
Ohleduplně. Pokud už se stane, že si někdo u jídla nebo i u televize upustí měl by říct pardon a ne dělat, že to on ne, říhání mi příjde nechutné a toto zrovna jde utlumit nebo odejít od stolu. I když se to stane v posteli před usnutím, řeknu promiň a otevřu okno.
Nebudu se k tomu vyjadřovat. Jen jsem kdysi slyšel, že milenci to spolu myslí vážně až tehdy, kdy jsou schopni si schopni před sebou ulevit.
Doma s gustem, naprosto otevřeně a oba. Jedině při sexu ne. To by bylo opravdu netaktní, prdnout si třeba při orálním sexu. Na ulici po důkladném rozhlédnutí a před cizími vůbec. Víte, nechtěla bych skončit jako moje máma, která měla s tátou dvě děti a pořád se styděla si před ním uprdnout. Vlastně když se tak zamyslím, tak při sexu se dají dělat takové věci, že pak by se nad nějakým uprdnuím, byt při slavnostním obědě, zastyděl jen pokrytec.
Myslím, že to snad nikdo naschvál nedělá. Prostě jsme lidé a naše tělo je uspořádáno tak, aby z něho ucházely přebytečné plyny. Neříkám, že by se to mělo s nějakým gustem, tedy se v tom vyžívat. A ani jsem se s nikým takový za celý svůj život nesetkala. Prostě když s někým žiji ve společné domácnosti, nebudu přece běhat s každým "prdem" na chodbu. A pak, zase až tak často za den se to neděje. A také nemám ráda to utajové a pomalé vypouštění větrů. A za vrchol všeho považuji, že se pak ten, který si ulevil, tázavě a s pohoršením dívá po svých sousedech.
Mám kamarádku, která si nedokáže ulevit potichu. Když se to stalo v začátku našeho přátelství, tak se mi omluvila a já to samozřejmě pochopila a už mezi námi není třeba komentářů. Jde o přístup. Jinak je pravda, co pravil ten lékař v biografu.
Říhání moc neznám, tak si myslím, že to snad jde velice dobře utlumit a ulevit si s rukou na ústech.
Ale jak všichni určitě víme, tak jsou země, kdy je hlasité říhání u stolu považováno za poctu kuchaři, který pokrm připravil. Pokud stolovníci okázale a hlasitě neříhají, jídlo je považováno za nevydařené...
Takže ono je to všechno sporné.
Jojo, tak to právě myslím, nevyžívat se v tom. Nebrát jako světovej fór, že jsem si nahlas ulevil a teď jsem za borce, případně zamořím celý pokoj a ještě se hloupě chichotám, jak jsem vtipná. Nevím, jestli mě pochopíte, ale vidím rozdíl v tom "neběhat s každým prdem za roh" a vytrvale ostatním prdět pod nos... :D Nebo zvláštní záliba bratrance - přijít za někým do pokoje, chvíli mu se žvancem v ruce koukat přes rameno a u toho mlaskat, něco okomentovat, sdělit nějaké zážitky načež si pořádně ulevit a odejít...
To už považuju za dost neslušné, ale zřejmě jsem tak trochu puritán.
doplněno 10.01.14 12:43:Puberták to není, je mu přes 30.. ale je to jedináček a přijde mi, že mu prostě nedochází, že to může ostatním vadit, když se vždycky všechno točilo jen kolem něj a nikdo ho nikdy moc neomezoval (myšleno ve výchově)...
Hangar - to jsem ráda, že nejsem sama.
Dobrý den, nedávno jsem četl jeden seznamovací inzerát, který byl velmi stručný.
Text byl asi takto: "Hledám muže, který je schopen udržet prd alespoň při obědě." Jiné nároky na partnera zřejmě paní neměla, ale je to vtipné. Zdravím!
doplněno 10.01.14 12:49:martinaa - přiznám se, že já si tedy spodní prádlo ponechávám i při obědě. Ale, je schované za vytahané, čisté a přesto hodně sexy tepláčky .
Souhlasím, že ve společnosti druhých se snažit větry zadržet, ztlumit, nebo odejít stranou. Ale jsou lidé ( většinou nemocné), kteří mají nefunkční svěrač a větry prostě neudrží. Nedá se napsat na čelo, že tento problém mají. Do společnosti také chtějí chodit. Co stím? Odsoudit takového člověka, že je nevychovanec, čuně? Nebo přestat chodit do společnosti?
Já ten problém mám. Neudržím ani stolici, jsem na vozíčku. Když někam jedu, musím mít plenu. Snažím se předem nejíst jídlo, které nadýmá, ale přesto někdy větry fungují i tak. Co mohu udělat? Jen se omluvit. Ale stejně je mi trapně. Ale mám proto být zavřená doma a nejít ani do společnosti? Neodsuzuji nikoho, kdo větry upustí. Dělám, že jsem neslyšela, necítila. Protože vím, že i jemu je trapně.
Zdravím, otázka se týkala malinko něčeho jiného. Ale pokud je člověk nemocný, tak s tím asi nejde moc dělat - ovšem jak píšete, na čele to napsané nemá. Ještě jsem se na veřejnosti nepotkala s člověkem, který by své nadýmání neměl pod kontrolou (neberu hlouček lidí, kde není jasné, od koho to bylo). Nicméně pokud bych jela šalinou a nade mnou stál člověk, který by si hlasitě ulevil přímo vedle mé hlavy, tak ano, budu ho zřejmě na 99% považovat za čuně...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.