Nejste přihlášen/a.
Dobrý den všem. Zdraví vás opět váš bezdomovec. Možná se to sem nehodí ale rád bych se pochlubil dalším krůčkem vzhůru. Ode dneška jsem majitelem mého prvního bankovního konta. A to jen díky Vám. Mám vás všechny moc rád. Děkuji. Pavel
Pane Pavel, to je dobrá zpráva, moc držím palečky. A "lidka" bude mít jistě radost, vždyt Vám dost pomohla - stařenka
To asi opravdu jsem. Vzpomínám,jak marně a hlavně neskutečně dlouho jsem bojoval o OP. Omlouvám se. Nebojoval jsem sám. Měl jsem kolem sebe báječné lidi. Vás a vaši poradnu. Lidka,Spider atd,atd. Nemůžu ani všechny jmenovat,nebo se dojetím opět rozbrečím. Stejně bych Vás rád jednou všechny poznal osobně.
Milý pubo,
jsem ráda,že jste se ozval.Zrovna jsem si nedávno říkala,co s Vámi asi je,jak se Vám vede.Mám ohromnou radost,že jste z nejhoršího venku.Však jsem také tenkrát Lidce děkovala i za Vás,pomohla Vám moc.Ale hlavně Vy sám jste strůjcem svého osudu.Protože kdybyste nechtěl Vy,nepomohlo by Vám ani tisíc poradců.
Jste pašák.Nepokažte si to.Cesta dolů je snadná,nahoru už to jde o dost hůř,ale to Vy dobře víte.Máte pravdu,poradte.cz je SKVĚLÉ a za sebe mohu říct :děkuji bohu,osudu či komu chcete za to,že jsem se zabloudila a jsem tu víc než ráda.Právě na takových příbězích jako je ten Váš je vidět,že ač nejsme žádní "promovaní inženýři" (alespoň většina) ,tak naše snaha pomoci druhému ,má smysl.
Mějte se moc hezky.Hodně štěstí do života přeje Lenka
doplněno 09.06.11 12:05:ted koukám,že jsem otočila slabiky,tedy milý bupo
doplněno 09.06.11 12:06:co tam dělá ten chechtající se smajlík?opičák jeden,neměl tam být
Ahoj Pavle! Nějak mi zadrhlo v krku, když jsem si přečetla další krásné pokračování vašeho příběhu. Nebo, že by to bylo jen tou mojí chřipkou? To je paráda. My jsme vás jenom trochu nakopli a možná i dodali sebedůvěry. A to nejtěžší jste udělal sám. Je to pár dnů, kdy jsem si na vás vzpomněla u jiného příběhu. To je snad telepatie. Díky za to, že se ozýváte. Protože i pro nás všechny je to takové malé vítězství. Někdo volal nejdřív o pomoc a bylo to skutečné SOS, potom nás žádal o radu a dneska s námi už komunikuje mladý sebevědomý muž a hlásí své postupné úspěchy. No vždyt vy jste prostě náš Pavel. A řekla bych, že jsme trochu jako vaše rodina, o kterou jste byl v životě ošizen. A teď Pavle rozumně hospodařte, hlavně žádné kredity a další dluhy. Teď vás čeká ta perná práce sehnat bydlení (ten vysněný domeček) a já věřím, že budete mít štěstí a nakonec budete mít i svou vlastní rodinu. Moc, moc bych vám to přála. A nenechte nás dlouho čekat na hlášení dalšího úspěchu. A kdyby se vyskytl nějaký problém, což je normální, však víte, kam se obrátit! Lidka
Pavle, tak to je skvělá zpráva! Sice jsem se o Vás dozvěděla se zpožděním až v minulém tématu, ale jsem moc ráda za každý Váš úspěch, fakt. Myslím, že dost lidí (i podle toho, co tu píší ) si na Vás čas od času vzpomene - i já se přidávám se svou troškou, nebot jsem nedávno zase válčila s větrnými mlýny pojištovny, a tak mě napadlo, jak jste na tom Vy, jestli Vás už nic (zdravotně) netrápí a třeba jste si dal do pořádku právě i pojištění. Tak to sice ne, ale bankovní účet je blízko
Pavle, jen víc a víc takových úspěchů, držíme Vám pěsti!
doplněno 09.06.11 16:31:Jo, a v odpověď na Vaši otázku - no jasně že může, mrkněte na sebe!
Děkuji za milá slova. V současné době musím zatukat. Zatím se zdravotně držím. I když po ránu cítím záda jako čert. Ale to připisuji náročné práci a po rozhýbání je vše o.k. Ale ta neštastná pojištovna. Mám z ní opravdu strach. Bojím se to jakýmkoli způsobem řešit. Ten dluh je obrovský a finančně bych splátky nezvládl. Alespon momentálně. Také se bojím,že jakmile pojištovna zjistí,že mám učet u banky,stejně mi jej zaqblokuje a budu tzv. v háji. Ono by bylo fajn najít zaměstnání,kde bych měl ubytování zdarma a tudíž bych mohl peníze co ušetřím za ubytování dávat na zdr.pojištění. Ale to je prostě hudba budoucnosti. Zatím si s tím nevím rady. plat mi na to prostě nestačí. Žiji od výplaty k výplatě. Oblečení musím brát v sekáči a prostě každý halíř dvakrát otáčím v ruce. Ale nestěžuji si. Prostě nějak to jít musí. A to ještě děkuji bohu,že nekouřím a nepiji. To už bych se fakt oběsil. Ale to se mi ted taky fakt nechce. Je léto,všechno kvete a mě prostě momentálně vše baví. Mám ještě jeden sen. Stát se tatínkem.
Pavle, strašně Vás obdivuji. Kdyby většina lidí byla tak houževnatá a statečná jako Vy, bylo by na světě líp.
Nebojte se, i tou zatracenou pojištovnou to nějak dopadne. Myslíme na Vás a držíme Vám palce.
Není to jednuduché, to chtělo být na ÚP. Vhodné by bylo jednat s pojištovnou a usmlouvat nějaké splátky. Na účet nemůže, ale pokud byla dosud nečinná, je to jen otázka času, kdy to dostane exekutor (některé i při nízkých splátkách to exekutorovi dávají) a ten obstaví účet (i když nemůže sebrat vše), plátce mzdy mu to bude strhávat ..., k práci i nějaký přivýdělek, o tom Ex nemusí vědět. Jistě, je to problém, zvl. pokud nejde o velké město.
Pavle, se spožděním si čtu váš příběh a jsem celá udivená a natěšená. Je báječné, že jste se takhle postavil osudu, životu. Jste úžasný! Držím vám všechny palce a přeji laskavý osud, ikdyž vy dokazujete, že si ho umí člověk ukočírovat sám.
Děkuji Vám. Takhle to prostě chodí. Zjistil jsem,že pokud se člověk dostane na uplné dno,je už jen vlásek od skoku pod vlak,z mostu,přepadení banky ap. nesmyslů. Já už ted sice vím,že je to nesmysl. Ale to jen proto,že jsem sebral poslední sílu a našel jsem Vás,vaši poradnu. Byl to poslední den v moji práci nočního vrátného. Tehdy jsem byl už opravdu rozhodnut,že ráno svůj život ukončím. Naštěstí jsem měl ve vrátnici přístup k internetu a tam se tehdy něco zlomilo. Nejdříve někde na chatu a posléze u vás na poradně. Není dne,kdy bych si na vás nevzpoměl. Všímám si od Té doby více své okolí. Snažím se pomáhat lidem s podobným osudem. Zjistil jsem,že i pouhé vyslechnutí si starosti jiných,kteří prostě nikoho nemají je medicína nad všechný peníze. Nikdo by neměl být sám. Nikdo!
Pane Pavel, k tomu neplacenému pojištění zdravotní pojištovně asi tolik, V každém případě, po tom, co se dozvíte, že máte penále, tak napište zdravotní pojištovně písemnou žádost o prominutí penále a vypište svou situaci, ve které jste se nacházel, mohlo by to vyjít, ale dluh budete muset zaplatit. To zvládnete, zvládl jste horší. - stařenka
Jenže penále lze odpustit až po úhradě dluhu. Jinak to nemá logiku. A nejsem si jistý, zda od nového roku ho lze vůbec odpouštět.
Stařenko, obávám se, že Buss má pravdu, že penále jsou ochotni odpustit pouze v případě, že dlužnou částku uhradíte jednorázově hned po jejím vypočtení.
Dále cituji z mailové komunikace s VZP:
Dotaz:
Dobrý den, s důvěrou se na vás obracím s následujícím dotazem.
Díky finančním problémům jsem dlužil jsem na zdravotním pojištění a VZP mi vyšla vstříc stanovením splátkového kalendáře. Dluh na pojistném a polovinu penále mám již splacenu, nyní platím aktuální pojistné a splácím penále z původního dluhu. Chtěl bych (pokud by to bylo možné) požádal o odpuštění zbylé části penále.Rád bych tedy věděl, kam mám žádost adresovat, jestli je možné ji podat e-mailem nebo poslat dopisem, anebo zda je nutné osobní jednání na pobočce pojištovny. Dále se ptám, jestli existuje formulář pro tuto žádost, abych neopomenul nějakou náležitost této žádosti.
Odpověď:
Dle zákona 48/1997 Sb., §53a, odst.4, o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále se rozhoduje na základě písemné žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby.
Žádost může být podána do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále.
Písemnou žádost (včetně zdůvodnění jak dlužnému pojistnému došlo ) o prominutí penále je třeba zaslat na adresu územního pracoviště VZP ČR v místě trvalého pobytu.
doplněno 10.06.11 20:19:
P.S.: dotaz byl vznesen v dubnu letošního roku...
Hope, vycházím z případu, který jsme řešili v práci s naším zaměstnancem. Z tvého příspěvku, pracovník VZP cituje zákon, kde na základě: žádosti ... Dále, musí být žádost podána do nabytí právní moci ... Dále, že žádost se má zaslat tam a tam. Nikde nečtu, že se penále promine až po nějakém zaplacení. Možná, by nebylo od věci, kdyby p. Pavlovi v této situaci pomohl zaměstnavatel, vylíčil situaci, svého zaměstnance postavil do dobrého světla a věřím, že by to vyšlo. Jak jsem psala, líní huba, holé neštěstí. - stařenka
Stařenkou, souhlasím s tím "líná huba, holé neštěstí". Ale opravdu se obávám, že pokud nebude mít splacený dluh, nikdo se s ním o odpuštění penále bavit nebude...
Odpověď na otázku: ano, bezdomovec se může vrátit zpět do běžného života. Před časem o tom byla nějaká reportáž, z které vyplynulo, že většina bezdomovců je na ulici průměrně tři roky, pak se navracejí zpět nebo jich to zanedbatelná menšina nezvládne a nepřežijí - většinou v zimě.
Pavle, jsem také rád, že jsi se odrazil od toho dna, na kterém většina z nás ještě nikdy nebyla. A je i pro nás povzbuzující to, že kdybychom se tam nějakým řízením osudu dostali, tak že to nemusí být konečná stanice!
Co se týká toho pojištění, myslím, že nemá smysl moc otálet, dluh bude narůstat. Když se tam půjdeš nahlásit, vysvětlíš jim situaci, řekneš že se živíš občasnými brigádami a že na platbu pojištění a zároveň splátku dluhu máš měsíčně maximálně třeba 4000, tak ti dají rozumný splátkový kalendář na několik let (nevím, jak dlouho neplatíš). Každý měsíc zaplatíš 1080 Kč na pojištění a předepsanou splátku (nejdříve dlužného pojistného, po splacení dlužného penále). Ale budeš v klidu, budeš vědět, že kdyby se Ti náhodou něco stalo tak máš právo být ošetřen, protože vztahy s pojištovnou máš vyřešené. I pojištovna má raději klienty, kteří pomalu ale jistě vracejí do jejich kasy to co dluží, než "mrtvé brouky", ne kterých si potom ráda smlsne!
Každopádně držím palce!
Pavle, je ten dluh opravdu tak obrovský, že byste ani s minimálními splátkami nebyl schopen jej splácet? Jestli pracujete načerno, tak.. se můžete přihlásit na úřad práce, ne? Pak by alespoň to současné zdravotní pojištění za vás úřad platil... No, nevím teď, jak z toho ven, ale určitě by to chtělo ještě stihnout před tím, než se pojištovna začne "aktivně zajímat o vás". Zkusím v pondělí zavolat na vzp a zeptat se, jak se obecně takovýto případ (velký dluh, žádná stálá práce, nepojištěnost) řeší a zda vůbec existuje cesta ven. Přece nejste jediný a nějaký způsob se najít musí. Zůstaňte s námi, však my to dáme dohromady!
Jsem na ulici od 18 let. Dnes je mi 33. Mám ještě něco dodat? já bych to opravdu rád splácel. Ale pochopte. Já opravdu zatím nemám z čeho. Já už nechci spávat pod autama,aby na člověka nepršelo. A to je jen ta nejjednoduší varianta. Opravdu vám slibuji,že to budu řešit. Ale ted to prostě nejde.
Chápu Pavle, mně nic slibovat nemusíte, rozhodně nikomu z nás, a omlouvám se, že jsem na vás tlačila. Tak jinak. Až se na to budete cítit, tak se sem prosím s důvěrou obratte a uvidíme, jak se to bude vše dát zvládat, jo? Víc hlav víc ví a lépe bojuje Držte se práce, kterou máte, vydržte ještě, po krůčkách se bude vše zlepšovat. Myslím na vás a budeme se těšit na další zprávy. Držím pěsti!
Nemusíte sen omlouvat. Vím,že to myslíte v dobrém. Až se budu cítit? No,upřimně. Má to cenu? Sám sobě dávám tak 7 let života.
No tak!
Copak je to za řeči ,Pavle!
Vy nás tady na poradte všechny s přehledem přežijete.Máte tuhý kořínek a nejste takové "skleníkové kytinky" jako my tady.
Abyste si tady za 20 let nedopisoval už jen s našimi dětmi.Samozřejmě,že to má cenu.Lidský život má cenu nejcennější,to si pamatujte! Hlavu vzhůru.
Tomu sám nevěříte, Pavle Protože kdyby jo, tak byste se takhle nerval se životem. Nevěšte hlavu, všechno jednou přijde, i vsněná rodina. A jak píše Lenka, vy máte tuhý kořínek a zvládl jste mnohem horší věci než my tady, takže se o vás fakt nebojím. Hlavu vzhůru!
Pane Pavel, snad Vás trochu chápu. Žít tolik let venku na vlastní pěst je velmi stresující a podepíše se to na zdraví. Chápu, že jste asi hodně let nebyl u lékaře, či u zubaře, což je pro nás zde, úplnou samozřejmostí, nebo se ve své posteli doma z nemoci vyležet. Jistě jste se otužil a na ledacos jste zvyklý, ale takto nelze žít do nekonečna a Vám se povedlo mít práci i střechu nad hlavou, snad. Je to těžká doba, a škoda, že nejsou instituce, které by takovým snaživým lidem více pomohly. Myslím, že všichni zde to s Vámi myslí dobře, určitě se zde na poradnu obratte, když budete chtít radu. Víte už jsem to zde pasala, byla jsem v děcáku, život se semnou také nemazlil, měli jsme s manželem i dvě zaměstnání a z bydlení v jedné místnosti, jsme dnes ve svém. Je pravda, byli jsme na to dva. Nevzdávejte se svých cílů, myslete na ně stále, a postupujte kousek po kousku. Jednou na to také nebudete sám. Moc Vám držím palečky. - stařenka
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.