Nejste přihlášen/a.
Zdravím HankoVíte,to je těžké-mohu se Vás zeptat,jak si to vaše dcera představuje dále?Momentálně je listopad a jak gymnastiku řešila před tím,a jak ji chce řešit do budoucna?To se jí chce vyhýbat do konce školního roku?To by asi nešlo,viďte?Ona musí tu averzi překonat,a začít prostě jednoduše cvičit!V životě ji ještě čeká tolik překážek,a když bude před každou takhle uhýbat,ničeho nikdy nedosáhne,to mi věřteNesmíte ji v tom podporovat,to není dobře...
doplněno 19.11.13 19:59:Liduško:
"wamp" mám stejný názor ale už jsem se bála ho sem napsat abych zase nedostala. Na ZŠ jsem měla na TV učitelku-bývalá aktivní atletka a ta řekla, že menzes není nemoc a zásadně toto neomlouvala, pravda, pokud byl tělocvik poslední hodina tak někteří mívali omluvenku, že jdou k zubaři, na pohřeb a podobně. Bylo jim to houby platné jelikož to co bylo v tabulkách, museli vždy nějak splnit, neumíš šplhat, nevadí, příště si to vylepšíš třeba během.
Dobrý den, váš pohled je zřejmě pohled rodiče, já jen doplním pohled někoho, kdo míval s tělocvikem stejný problém, ne ještě před tolika lety.
Pokud kolektiv a tělocvikář stojí za houby, tělocvik, tedy konkrétní okruhy jako gymnastika, běh nebo třeba atletika, které studentovi nejdou, stojí taky za houby a jsou to pro něj neuvěřitelně stresující hodiny. Maminka mi v tomto ohledu občas vycházela vstříc a když už se jí to zdálo příliš často, psala jsem si omluvenky na určité hodiny jednoduše sama. Nucený sport jen zvýší nechut k dalším pohybovým aktivitám. Už je to pár let, nicméně jsem si našla své pohybové aktivity, není ze mě obézní bluma a věnuji se sportu více a s mnohem větší chutí než s pomocí pochybných hodin tělocviku, na kterých mimo to určitě život ani školní docházka nestojí
Měsíčky nejsou nemoc - dneska si může vzít tampon a nikdo nic nepozná- je to tak ...dnešní děvčata jsou moc rozmazlená a chtějí stále nějaké úskoky... já bych ji v tom rozhodně nepodporovala. Někdo líp cvičí, někdo líp počítá - prostě každý jsme jiný... je možné ,že není mezi nejlepšími v gymnastice,ale tak to bývá.
Snažte se ji vysvetlit, že takto to řešit nelze...Život každému přinese spoustu překážek a my se je musíme snažit zdolat. Promluvte si jako dvě kamarádky a uvidíte - vše bude OK.
Napsala bych nevolnost, nebo at na hodinu raději ani nechodí a že byla, nebo musí jít k lékaři.. - s tou gymnastikou to trochu přehánějí, sami učitělé to mnohdy neumí a nutí do toho děcka... : )..
doplněno 19.11.13 17:58:Pohyb určitě bezesporu! Ale chápu, že někomu prostě stojka, nebo hvězda atd.. nejde.. : )
Taky nemám rád tělocvik, nic moc neumím (dnes jsem se trochu ztrapnil, když jsem nedokázal udělat kotoul, na míčové hry taky moc nejsem...), ale chodit tam prostě musím, at mě to jakkoliv nebaví.
Vysvětli jí, že dřív nebo později se najde něco, co ji bude bavit, ale když tam nebude chodit, tak příležitost propásne, nemluvě o případném problému s neomluvenými hodinami.
Možná by bylo dobré dohodnout se s tím učitelem, aby plán hodiny sděloval až po jejím začátku a ne týden předem.
já sice se sportem problémy nikdy neměla, ale nesnášela jsem, když jsme museli v hudebce zpívat před třídou.. To bylo něco tak příšernýho, potupnýho - nevím k čemu se mi to v životě hodí...? Akorát mi vytvořili averzi k projevu na veřejnosti..:/..
Co nemusím to v tělocviku nedělám ... at je to hrazda, či fotbal..
Když něco musím, tak to udělám, dostanu špatnou známku ale o co jde? ... Z TV se propadnout nedá.
Učitele nechávají propadnout jen záškoláky, kteří před tím utíkají. Vím o čem mluvím...
Beru to tak, že aspoň pobavím kolektiv... o nic nejde
Omluvenku bych dceři nepsala. Jak bude fungovat dál? Když si neudělá tu gymnastiku teď, bude ji kantor zkoušet některou z příštích hodin. Známky mít musí a stejně tomu neujde. To do konce roku budete na každou hodinu TV psát omluvenku? Výsledkem bude, že na konci roku děvče propadne z tělocviku a bude vážit metrák.
Navíc, měsíčky nejsou důvodem k omluvě. Nám kdysi tělocvikářka dokonce četla, že některé sportovkyně dokonce měly v tomto období lepší výkony, než jindy.
Jsme každý jiný. Mně taky nikdy gymnastika nešla. Kotoul, hvězdu, stojku ano, ale z bradel, hrazdy i kladiny jsem padala jako švestka. Všechno jsem to ale vytáhla atletikou. Dobře jsem běhala, skákala do dálky a ve vrhu koulí jsem byla nejlepší. Proto profesor zase přihmouřil oko nad těmi bradly. Viděl, že se neflákám, ale prostě na něco jsem dobrá a na něco ne. Každému jde něco jiného.
Tak at děvče cvičí, i když nebude mít nejlepší výsledky, dožene to zase jinou disciplínou. Je to pořád lepší, než ji učit na omluvenky, kdy by si zvykla, že od problému se nechá utéct. Jaga.
Omluvenka od maminky? To jí na té gymnastice ubližují? Aspoň v budoucnu nebude buchta, ne? Mně tedy na plavání hodili do vody (ještě neplavce) a pak jsem se dlouho bála a nedokázala se tam plavání naučit ...tak omluvenku jenom jde-li o něco takového. Jinak bych dívce domluvila, at to tam nějak přežije. Určitě je méně trapné stáhnout se se z některých cviků tj. šikovně se ulít třeba, než tělocvik úplně vynechávat.
Základy gymnastiky ke vzdělání patří. Pokud jí gymnastika nejde / nebaví, tak bych jí v žádném případě nepsal omluvenky, ale vzal bych jí na exra trénink toho co by měla umět. Až to zvládne tak může dělat to co jí baví. Pokud je opravdu totální dřevo, tak bych upravil požadavky tak aby to zvládla nejpozději po několikátém tréninku.
S omluvenkama by se naučila před problémem utíkat a ne ho řešit...
Gymnastika byla vždycky nejhorší. Na hodinu jsem šla, ale kromě nějakých jednoduchých cviků (svíčka, různé kroky a poskoky atd.) jsem prakticky nic jiného nedělala. Nenechám se zmrzačit kvůli lepší známce a věci jako hrazda, skok přes kozu a následný kotoul nebo skoky na kladině atd. jsem absolutně odmítala dělat. Z jednoho takového skoku jsem měla otřes mozku, z hrazdy zase jednou namožené břicho, až mi bylo neskutečně špatně. Učitelka to vzala, věděla, že v baseballu nebo v házené jsem patřila mezi ty lepší. Dodneška si ale pamatuju ty stresy, až jsem občas i zvracela, když nám bylo oznámeno, že budeme dělat gymnastiku. Podobné jsem to měla s během na 800 metrů, kde jsem se ale na to vyprdla a těch 800 metrů si uběhla svým pomaličkým tempem. Ale na hrazdu bych se ani teď po letech ani nepodívala, natož abych na ni lezla. A pokud ještě někdo povzbuzuje (zvlášt gymnasticky založení lidé - jako třeba ty učitelky), tak je to ještě horší. Dceru bych na hodinu poslala, at udělá, co je v jejích silách (třeba 100 dřepů místo 50, 5 kotoulů místo 3 atd.), ale at jednoduše odmítne dělat něco, co nechce. Pamatuju si holku, které kotouly moc nešly. Učila se kdysi na základce obyč kotouly, ale po přestupu ji nutili dávat si jaksi jednu ruku kolmo a opřít se o loket či co. Prý to nic není... jo... pak tu ruku měla měsíc v sádře.
V případě měsíčků jí napište "Zdravotní důvody" nebo "Nemoc". V ostatních případech ji na tělocvik posílejte, pokud je zdráva. V životě bude muset překonat mnohem obtížnější věci než gymnastika a omluvenka ji v tom opravdu nepomůže. Gymnastika na základních (středních) školách není nic těžkého. Většinou se dělají základní cviky (kotouly, skok na trampolíně, skok přes kozu apod.). Pokud tyto cviky vaše dcera nezvládá, je třeba se zamyslet, zda by ji nepomohl nějaký sport.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.