Nejste přihlášen/a.
Nedávno jsem viděla dokument jak je moře znečistěné plasty, které se roztrhaly na drobné kousíčky a tvoří společně s planktonem jeden koktail. Dnes jsem shlédla na "Novinkách" video o písních keporkaků. Srdce mi usedá nad tou krásou. Cítím úctu k těm zvířatům.Přestanou někdy lidi myslet jen na sebe? Jak pomoci změnit tenhle sobecký pohled na přírodu a dát nám větší naději? Křestanství zvířata podceňuje. Myslím, že jediná cesta je šířit mezi lidmi nové ideje e odvahu. Co Vy na to?
Topko, to není jen o křestanství. Mohu vám dát fotky, jak se v asijských zemích zachází se psy. Jedí je, ale pro křehkost masa je zabíjejí pomalu a trýznivým způsobem. Mohu vám dát videa, jak trpí zvířata v chovech u nás i ve světě. Jak se vybíjejí tulení mláďata a mnoho dalších záběrů. Nové ideje a odvahu šířit je sice hezké, ale dokud sama produkujete odpad a nezajímá vás, kde končí, dokud jíte maso a nezajímá vás jeho původ, dokud nosíte věci z kůže a kožešin... jste devastace přírody účastníkem i vy.
Ochrana přírody je nádherná věc ale vzdát se svého pohodlí a výdobytků civilizovaného světa se nikdo z nás nechce. Žasnu jak ochránci bojují za práva zvířat ale mají na sobě bundy z teletiny a podobné, bojují za čistou planetu a každý z nich má plastovou lahev s tekutinou na pití, bojují za elektřinu bez jádra což pokládám za holý nesmysl a to už vůbec nemluvím o tom, že každý z nich přijel vlastním autem. Jaké pak ideje, člověk je člověk a zvíře je zvíře o jaké úctě ke zvířatům je tu řeč, některá jsou předurčena k tomu aby se lovila a jedla, králíky pěstuji na maso a prase také a to, že někde chovají na maso psy se mi sice nelíbí ale je to jejich svaté právo. Jim se zdá zase divné, že můžeme jíst vepřové nebo hovězí. Nebudu plakat nad každým stromem napadeným kůrovcem a klidně ho vykácím. Odpad třídím a víc dělat nechci, nechci mléko a limonády ve skleněných lahvích, chci plastové tašky na nákup. Ano je to moje pohodlí ale vracet se do prvobytně pospolné společnosti vážně nechci. Pokud jsem v lese, posvačím a sáček a lahev vyhodím až do kontejneru, nevozím odpadky do lesa ale platím si poplatek za odpady v kamnech na chalupě topím dřevem a plynem, nepálím plastové lahve a staré boty. Nezlobte se já opravdu víc dělat nemůžu a nepřestanu k vůli ochraně přírody svítit elektřinou a jezdit v autě.
Už se to blíží. Už to ví nejen plejtvák, ale i ruská federální bezpečnostní slžba a šamani sibiřského kmene Yupik. Světová banka zrn a semen se už také plní a patrně to už ví i Obama . Karina :D
Topko a co chcete slyšet? Přeci když mi vadí, že se týrají zvířata ve velkochovech a pak jdu a koupím si krásný kus vepřového, tak nemůžu bojovat za práva zvířat. Je to přesně jak rozvedla Liduš. Až se stanu veganem, pak můžu křičet.
Nejde o to zda někdo jí maso nebo ne. My lidé jsme přece všežravci. Jde o ochranu přírody. No je pravda, že nevím co chci slyšet. Vaše názory asi. Je něco špatného na úctě ke zvířatům, k přírodě jíž jsme součástí? Jak jinak přestanou lidé zbíjet nelidsky psy když si nezačnou vážit čistoty ve svém chování? Ale já si jde tedy vzít ten Neurol když tedy myslíte...
Muzu sice je budu jist dal, ale muzu bojovat za lepsi podminky v chovech a rychlou bezbolestnou smrt. Vyrobky z kuze nenosim, max. tak boty, ktere se siji prave z kuze konzumovanych zvirat. Bohuzel plastovou flasku s sebou taham vsude, na vodu, do skoly... protoze neni v mych silach tahat s sebou daleko tezsi sklo, nehlede na riziko rozbiti.
Milá topko já na Vás přece nejsem zlá, je tolik nádherných věcí v přírodě a někteří je nikdy neuvidí. Mám přírodu ráda, zvířata, rostliny ale pochopila jsem, že aktivisté jsou z velké většiny někým placení křiklouni a že pokud chci žít obklopená výdobytky civilizovaného světa tak nemůžu brečet nad každým uloveným tuňákem a otevírat si k tomu konzervu Rio mare. Litujete keporkaků ty máte daleko, co takle hledat pomoc pro živočichy které máte za domem. Pro ty můžete i něco udělat. Trhalo mi srdce když v Egyptě bagr lámal korály jen aby turisté měli lepší přístup do moře. Myslíte, že další den jsem šla jinudy než po tom upraveném?
No právě. Sentimentální chování nemá v přírodě místo, a proto sentimentální litování domácích mazlíčků na jedné straně a bezcitné jednání na druhé straně jde ruku v ruce. Já věřím, že třídíte atd. Ale i kdyby jste netřídila odpad, protože není kam, nefunguje to, stačí když člověk neničí přírodu, která není jeho zahrádka a není za rohem. Přece kamko-li mě nohy zavedou, nebudu ničit přírodu, tu krásu. Samozřejmně, že se budu starat o své přežití, ale podle mě úspěšně právě tím, že respektuji přírodu a její zákony, ne sebe a své představy! Zabíjení zvířat? Rychlá smrt je dobrá smrt, pokud zabíjíme pro obživu a nikoli pro zábavu! Příroda je nejvyšší učitelka. Přemýšlím jen, že k tomu se dobereme pouze výchovou, vzděláváním a srdcem. Keporkaky nelituje, ale obdivuji, chtěla bych je vidět. Jak zpívají, jak urazí několik stovek kilometrů denně, jak si předávají svojí kulturu zpěvem, o tom my nemáme ani tušení. Jak jsou stateční, jaká to krása. Srdce mi usedá. Lituji nás lidi, že to třeba za sto let už nebudeme moci sledovat. Tohle nemá nic společného s názorem, že máme bydlet v jeskyni. To je jako kdyby někdo řekl já se nemusím učit, já jsem už chytrý dost.
Proč si myslíte, že nějaké ideje by změnily chod tohoto světa? Světa, kde vyhrává zloba, zášt, touha po moci, majetku... Tento svět nespasí pár jedinců, kterým je líto keborkaků, třídí odpad a chovají se slušně. To by museli mocní tohoto světa chtít něco jiného než právě tu touhu vládnout a peněz tolik, že to do konce svého života nemohou utratit. A protože těch peněz tak moc opravdu mají, není jim za těžko si vybudovat oázy klidu, kde se ke zvířatům možná chovají lépe než k lidem. A co se děje za branami jejich panství je jim srdečně jedno, hlavně, když to vynáší.
Nezlobte se na mě Eulalie, ale to je pořád ta samá písnička. Co je přírodě do nás. My jsme jen jeden živočišnej druh. Ano ze solidarity ke svému rodu musím říci, že člověk je víc než zvíře a také každému člověku pomohu, i když to bude riskamńtní. Ale existuje spousta jiných druhů. Já je obdivuji a neochuzuje mě to ani si nepřipadám naivní. To je přece jasné, že mezi lidmi jsou tak velké rozdíly jak mezi živočišnými druhy. Jsou mezi námi dravci. Jenže to jak myslíme nás zároveň vytváří. Mě neláká mít někde oázu klidu, já chci vidět a slyšet o přírodní rovnováze, dokonalosti a pestrosti. Líbí se mi třeba psi, ale mě se líbí každý pes. Ne jen můj. I když vím, že kdybych měla nějakého svého, tak bych byla totálně nekritická. Prostě proč se špinit lidskou zlobou, jsou zde i obdivuhodní lidé. To nám přeci nepomůže když budeme věnovat pozornost různým medializovaným zlosynům... Přece příroda je v nás, tak si jí musíme všimnout ne? Nemůžeme ji ignorovat...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.