Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
před šesti lety jsem se začala chodit s klukem jsme zažili několik rozchodů
- 1. podvedla jsem ho, opustil mě... po měsíci jsme se dali dohromady
- 2. chtěl si užívat prý pokud jsme si souzeni vrátíme se k sobě - vrátili jsme se k sobě
- 3. (v r. 2009) údajně si někoho našel..vrátil se po 3 měsících..od té doby jsme spolu nebyli oficiálně,ale jinak vše platilo jako v páru..veškerý volný čas a plány jsme měli spolu. Před rokem začal pracovat v zahraniční firmě -denně min 12/hodin, víkendy, svátky...furt je v práci. Podporovala jsem ho i jsem vyřizovala jeho aktivity, co potřeboval, protože nestíhal, dokonce jsem mu půjčila 20 000 a chtěl investovat, tak jsem mu domluvila přes známýho nějakou aukci, zaručila jsem se za něj, že je spolehlivej, ani mi nedal vědět, že tam nejde.
Vše bylo v klidu, plánovali jsme dovolenou, společný víkend..atd atd. Pak se zničehonic 4 dny neozval, pak zavolal, aby se omluvil, za nekomunikaci...já mu řeknu, že chápu, že má problémy, ale že jsme na ně dva, že bysme je měli řešit spolu..a on? No, to je druhá věc..někoho mám a bydlím s ní...
ROZSEKALO MI TO... TO SE STALO PŘED MĚSÍCEM...dostávala jsem se z toho těžce a dostávám, našla jsem si nové aktivity, začala se zamětsnávat, aby jsem se z toho dostala...teď od pondělí jsem byla prvně tak nějak spokojená sama se sebou
A víte co? PRÁVĚ VOLAL, ŽE SE CHCE SEJÍT A POKECAT, ŘÍKÁM O ČEM? PRÝ NIC KONRKTÉNÍHO...CO SI O TOM MÁM SAKRA MYSLET?
A co by jste chtěla od nás slyšet? Že je to normální...nebo že to není normální?Že je "divnej"...že "není divnej"...že "vy jste divná". že "nejste divná"?
MImochodem..kolik je Vám let?
Pokud Vám podobné situace nevadí...tak se spolu dál scházejte...rozcházejte...vezměte si ho...rozveďte se s ním...pak si ho vezměte podruhé...druhý rozvod...atd.
Pokud Vám to vadí...kopněte ho do zadele...a najděte si normálního chlapa...
Je mi 23, vím, že mé chování ení nijak dospělé, ale byli jsme spolu takovou dobu, prostě nevím, zda se s ním sejít nebo prostě KONEČNĚ zavří dveře a pokračovat dál...vlastně, když tak nad tím přemýšlím, jediné proč bych se s ním chtěla sejít je, abych slyšela jeho PROMIŇ, abych slyšela, že to pos*al a že s ní není a že toho lituje a pak bych ho s klidem do toho zadku kopla...
Já bych na tu schůzku šla. Ale musíte být silná a nepodlehnout - vyslechnout si "promiň, chci k tobě", usmát se a...-poslat ho do ř-ti. Jaj, ten výraz bych si vychutnala. A šla domů Šest let je sice dlouho, ale jedno mějte na paměti: vy jste spolu 6 let OD SVÝCH SEDMNÁCTI, a to je prostě trochu něco jiného než šest let třeba od třiceti. Ještě jste nebyli dospělí. A jeho chování prostě nenapovídá, že by se někam posunul...chlap se ještě vyvíjí, tak at se vyvíjí, ale vy nebuďte ta záchrana, která ho vždycky přijme zpět. Tak to nefunguje a fungovat nebude. Chce to odvahu a sílu. Nedejte se, máte na lepšího. Jo, a ty peníze at vám vrátí. Můžete, až ho kopnete do té zadele, dodat jen tak mimochodem - na těch dvacet litrů máš 14 dní, to bys měl stihnout...
Co si o tom myslím? Myslím si to, že když není nic lepšího, jste dobrá vy. A když má vás, tak se rozhlíží po lepším. Máte svou hodnotu, svou hrdost. Nejste žádný vořežprut, žádná žebračka sbírající drobky, o které nikdo nestojí. At si jde svým životem tak, jak chce on a vy si zařiďte život podle svého, kde on místo nemá. Jen ve vzpomínkách. Takový vztah je dobrý jen jen na to, aby vám zničil sebevědomí a sebeúctu. A místo ženy, která se umí osudu postavit, zůstane jen hadřík. Na mužského by se měla žena spolehnout a opřít. Najděte si lepší zábavu, než pokecat o ničem. Hodně štěstí!
Děkuji za odpovědi, jistě máte všichni pravdu, když mě opouštěl, věděla jsem, že beze mě nevydrží a to neříkám nijak narcisticky, ale zkrátka on mi potřebuje, jak po fyzické stránce, přeci jen je na mě strašně zvyklý tak po psychické stránce...dnes mi bobmbarduje celý den smska, z té jeho fajnové práce ho vyhodily..prachy předpokládám, že už neuvidím a jeho zřejmě taky ne...ale rozhodil mě, šest let je šest let, byli jsme spolu denně, volali si snad každou hodinu, ve chvíli, kdy mi opustil jsem měla pocit, jako kdybych ztratila bratra nebo někoho hodně blízkého, vše jsme prožívali spolu, je strašně nefér, že když se z toho začnu dostávat ozve se...to udělá vždycky
O důvod víc, proč už se jím nezabývat... Pročpak bombarduje smskami vás, má snad někoho, s kým bydlí, ne? Kopnout ho do ... a rychle pryč.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.