Kdy jste byli poprvé opilí?

Já jsem nikdy nebyla pořádně opilá, že bych o sobě nevěděla. Poprvé jsem se trochu více napila asi v osmnácti, ale dopadlo to pouze nejistou chůzí a příšernou ospalostí... Žádné příběhy bohužel nemám.

Nooo, to by bylo na román

Poprvé jsem se opravdu hodně ožral asi v šestnácti, byl jsem vždycky magor do velkejch strojů (náklaďáků, kombajnů, traktorů...), na chajdu tenkrát přijel (po cestě) můj strejda s kamiónem a nechal mě asi v devět večer (když odjížděl) s tím monstrem popojet přes celou vesnici, tedy necelý kilometr, po úplné rovince kde projedou tři auta za den...
Pak jsem se ten kilometr vrátil pěšky a z toho štěstí jsem trošku "ochutnal" myslivce v naší "polooficiální vesnické klubovně", a když jsem se pak vrátil domů tak jsem pozvracel tatínka...

Je zajímavé, že v té době jsem si, obrazně řečeno, "přesně pamatoval jak mě nesou domů", dnes mám občas okno, a že jsem si doma ještě dělal večeři zjištuji až ráno podle umytého nádobí...

Chcete další příběh?
Jsem v pátek na chajdě rozkopal koupelnu, že budu rekonstrouvat, pak jsem večer sedl na kolo a odjel do blízké hospůdky. V té jsem si dal pár piv a plynule se přetěhoval o patro výše do příjemného klubu, kde jsem se docela slušně stal. Asi ve čtyři ráno jsem se pokoušel osedlat bycikl a ty tři kiláky domů dojet, nakonec jsem domů dorazil. Ráno mne čekala cesta zpět, abych našel ztracený mobil, naštěstí mám dva a mohl jsem se prozvánět, takže jsem byl úspěšný.

Zkrátím to, když jsem jel z toho klubu domů, párkrát jsem upadl, druhý den jsem koupelnu nahazoval a obkládal jednou rukou, nějak mě bolelo rameno, v pondělí v práci jsem boural těžkou mašinou a nezapomenu na telefonát našeho "náhradního" šéfa: " je tady jeden a půl člověka, Michal a Hop s jednou rukou..."

Nakonec jsem zjistil, že jsem měl zlomenou klíční kost, pravda, srostlo mi to "trošku jinde", takže mám náhradní rameno, ale nebolí to (teda někdy trochu jo), ale zvládnul jsem to sám a nemusel otravovat doktory...

*bicykl...

Já jsem se pořádně stal na rozlučce se zakladkou v 14 . Docela to byla sranda poslední věci jsem si pamatoval o pul desaté...

Já teda nikdy nic nepil (jeden lok sem tam), ale na rozlučce se jedna holka plazila po zemi, syčela a říkala já jsem had. Na otázku: "Jsi zmije nebo kobra?" jsme se jen dočkali odpovědi: "Ne ne, já jsem had." a na cokoli jiného reagovala tak, že se odmítala bavit protože my ostatní jsme nebyli z "hadí říše". Nakonec jsme ji museli zamknout do koupelny, protože na zahradě byl bazén a ona se začala ptát jestli umí hadi plavat. No a o kámošovi se radši moc zmiňovat nebudu. Ten se akorát válel po zemi, vykládal kdo má koho rád, pak se chvíli chytal nohou kolemjdoucích jako klíště a nakonec si ustlal v objetí s WC a několikahodinovým zíráním na flašku Domestosu.

Poprvé, to si už nepamatuji, ale nikdy jsem nepila nad míru. Mám to červené světýlko, vzadu v hlavě a jeho blikání, jakože stačilo, pauza, neignoruji. Po tom, kdy jsem se s kamarády a mým milovaným, setla strašným způsobem na horách. Ráno mě probudila příšerná bolest nohy. Ležel mi na pokrčené noze můj kluk, byli jsme nazí a ani já, ani on jsme nevěděli, jestli něco bylo nebo ne. A pak mi všichni ukázali obrovský kopec, zakončený dvěma deskami přes potok. Nahoře byla bouda, kde jsem se tak zřídila a ukradla jsem lyže, připla si je vázáním Kandahár na normální boty a sjela jsem ten kopec, přes desky na potoce, bez jediného pádu. Lyže byly zapíchlé za naší chatou. S obrovskou bolestí hlavy jsem ten kopec vyšplhala a lyže vrátila. Dali mi talíř česnekové polívky a pivo. To mi zachránilo život. To muselo být v roce 1967 nebo tak nějak. :D

já byla prvně statá již ve věku asi 7, byli jsme na vysočině na pohřbu strejdy, pak se sedělo v kovárně a vzpomínalo, bylo to v zimě a nalévalo se něco teplého z velkého hrnce - tady mi dali a dál už si nic nepamatuju... )

od 15 let jsem jezdil vlakem na intr. ve vlaku jsme se spolužáky popíjeli alkohol celou dobu a za tu desetihodinovou cestu se toho vypilo. příchod do ubytovny byl vždycky úsměvný,jelikož jsme se snažili vyhnout kontrolám a tak jsme lezli různě přes plot,oknem atd. pády (bez zranění), občas někde nablito.