Nejste přihlášen/a.
Fajn, když jsme tu takoví mudrcové, mám na vás taky jednu otázku.
Kam se jako lidé vyvíjíme? U všech živočišných druhů platí, že nejvíc šancí mají ti nejhezčí, nejrychlejší či nejchytřejší jedinci a tím svůj druh posilují. Mění k lepšímu. My lidé to máme v globálu trochu jinak. Přestáváme se řídit instinktem a vybíráme si i ty partnery, kteří prostě z genetického hlediska nejsou nic moc (promiň Peto ) . Tak jak to vidíte s lidmi za xxxxxxx let? Díky za reakce.
LIDSTVO POSTUPNĚ DEGENERUJE - zacha-hokej.cz/... - ... lidstvo už tisíce let ztrácí svoji inteligenci, kvalitu jako biologický druh a vykazuje nezvratné znaky postupující degenerace. Podle posledních studií se nejkvalitnější jedinci s nejvyšší inteligencí vyskytovali v periodě před dvěma až šesti tisíci lety...
doplněno 02.08.13 11:10:K vůli geneticky upravené potravě, lidstvo degeneruje už v 21 století - gloria.tv/...
To, že přežívají ti nejrychlejší a nejlepší není úplně tak pravda. Vcelku nová teorie "sobeckého genu" tvrdí, že ty nejsilnější geny přežívají, ale nemusí to být ty nejlepší - a tento vadný "sobecký gen" může ohrozit celou populaci/druh. Lidé negenerují, to není pravda. Vyvíjíme se úplně stejně jako zvířata, jsme zvířata. I lidé mají "sobecké geny", které mohou být někdy dobré, ale jindy spíše uškodí. Dinosauři tu byli skoro 150 milionů let. Lidé nejspíš dopadnou podobně. Jsme teprve na začátku svého vývoje - však existujeme teprve nějakých 2 miliony let! To je nic z geologicko-historického hlediska. Absolutní nic. Nám se to ale nezdá, protože lidský život trvá jen 60+- let a i 100 let nám přijde jako dlouhá doba. 2 miliony let z geologicko-historického hlediska jsou flusanec. Bohužel, mnozí do této problematiky zahrnují filosofii toho, že člověk přemýšlí (ergo se liší od zvířat). To však není pravda. I zvířata přemýšlí. To, že lidé si vybírají partnery podle rozumu, ne podle genů, to taky není úplně pravda. Však i tzv. lásku startují chemické procesy, které mohou být spuštěné lákavými feromony druhého pohlaví.
doplněno 02.08.13 11:10:Jinak mluvím samozřejmě o rodu Homo. Samotný Homo sapiens (sapiens) může (a jistě bude) nahrazen zase nějakým jiným druhem (popř. více druhy).
Podle mne zahrnuti faktoru, ze lide maji vyssi inteligenci - premysli je dulezite.
Muzeme se vyvijet dal jako zvirata, ale zaroven se muzeme vyvijet diky nasi inteligenci i odlisne od zvirat.
Muzeme upravovat nas geneticky kod (v budoucnosti), muzeme zvladnout vyhnout se / odvratit prirodni katastrofy, kterym by se zvirata branit nedokazala (opet zrejme az v budoucnosti), diky nasi inteligenci a technickemu pokroku se zrejme od zvirat v nasem vyvoji budeme vzdalovat stale rychleji.
S rustem naseho pokroku se otvira dalsi a dalsi pokrok. Rekl bych, ze to bude blizko k exponenciale. Zatimco zvirata stagnuji.
Dinosauri stagnovali 150M let. Vyvijeli se geneticky / prirozenou evoluci, ale to bylo vsechno.
My zrejme zvladneme i evoluci umelou.
Samozrejme, ze to take muze vest v dusledku k nasemu zaniku, ale to ukaze az cas.
doplněno 02.08.13 11:55:Kolikokoli. Ale co sem furt pletes geologicke miliony let a ze sme flusanec? To prece s puvodnim dotazem na lidskou evoluci a kam se lidstvo vyviji nema nic spolecneho.
Ja sem pouze reagoval na to, ze premysleni je u lidi a zvirat obdobne a tedy nehraje zadny rozdil ve vyvoji. Podle mne v lidske evoluci hraje nemaly podil.
Tot vse.
Se starim zemekoule tohle nema nic spolecneho.
Ale to přece nic není. My nejsme jako zvířata - my jsme zvířata. Nějaké genetické zásahy... to je úplné nic v průběhu x milionů let. Příroda si vždycky najde cestu. Ano, můžeme mít najednou 2 metry, vážit 250 kg nebo být holohlaví a mít fialový oči nebo 4 žaludky. Ale to nic není. Pořád jsme rod Homo. A jestli nám narostou další ruce nebo budeme mít půlku těla robotickou a dožívat se 150 let... to taky nic není. Detaily, které za 150 milionů let nebudou nic znamenat. Zvířata ani lidé nestagnují. Vyvíjejí se. Mění se. Ale změna není stagnace. Každoročně přibývají nové druhy. Planeta je veliká (třeba, že se to nezdá) a zatím je téměř prázdná. Nějaké genetické úpravy jídla/nás jsou prostě nic. Nic ve srovnání s mnoha miliony let evoluce. Jistě, jak jsem říkala - možná už nebude rod Homo sapiens (sapiens), možná vznikne nějaký nový. A za 300 milionů let ovládnou Zemi dalši tvorové s velkou inteligencí, tak jako byli někteří dinosauři, jako jsou velryby nebo jako jsou lidé. A tito tvorové budou nacházet kosti lidí a budou jim připadat stejně vzdálené a primitivní, jako nám dinosauři. Lidé nejsou jiní. Lidé se od psa liší tolik, jako kráva od straky. Jsme zvířata. Jsme stejní jako zvířata. Lvi jsou silní, leopardi rychlí, my máme inteligenci. Je to prostě určitá vlastnost, která se nám zlepšila, abychom mohli přežít. Proč by na nás měly zákony přírody působit jinak? Jsme její součástí, nejsme nic spešl. A přírodu neoklamete. Nějaká genetická manipulace, to je jako přinést kameň na písečnou pláž a říct, že je pláž zničena.
doplněno 02.08.13 12:24:Pletu, protože je to ta samá věc. Lidstvo beru jako rod homo. Rod homo nestagnuje (právě z těch důvodů, co jsem napsala). Nechápu jaký je důvod, si myslet, že lidstvo jako rod stagnuje. A ne - nějaké detaily jako upravené potraviny to fakt neovlivní. Ovlivní možná směr vývoje, ale stagnaci jako takovou pravděpodobně ne. Leda, že by se z nás stali něco jako Asgardi v Hvězdné bráně, ale to bude ještě pár set tisíc let (minimálně) trvat.
doplněno 02.08.13 12:25:Jinak ještě doplním - abyste poznal budoucnost (jak se to asi bude vyvíjet), musíte znát minulost (jak to probíhalo u jiných rodů a druhů).
"nejvíc šancí mají ti nejhezčí, nejrychlejší či nejchytřejší jedinci a tím svůj druh posilují."
Ne. Nejvíc šancí mají ti nejpřizpůsobivější. Pokud by platilo nejhezčí, nejrychlejší či nejchytřejší, tak jak vysvětlíš, že existují želvy?
Pro jethro: každý druh má své "nej", i kdyby to mělo být jen nejvíc vrásek na krku. A každý druh je na to své jedno nebo dvě "nej" zaměřený. Každý. A nejpřizpůsobivější...ano, i to je "nej"...třeba pěnkavy jsou jedním z nejvíc rozšířených druhů po celém světě a některé se i živí krví.Rozhodně jsou jako druh velmi přizpůsobiví, ale jedinci si zase vybírají ty nejvíc "nej" pro danou lokalitu.
Jen lidé, mám ten pocit, už nemají jeden nebo dva důvody, ale našli si spoustu jiných "nej". A právě to mne zajímá. Že jako lidstvo už nekráčíme jedním stanoveným směrem (vzhled a umění přežít) ale rozbíháme se v hledání mnoha jiných nej... Lidstvo už podle mého nefunguje jako celek, ale jako jednotlivci, či skupiny a každý má jiné parametry na hledání partnera s jiným nej. A přiznejme si to, všichni přece nejradši sáhneme i v obchodě po tom nejlepším.
Na rybách si příroda vyzkoušela pobyt a žití pod vodou. Na ptácích pohyb a žití ve vzduchu. Naleznete všude v přírodě něco s dokonalejší vlastností než má člověk. Na člověku si příroda vyzkoušela mozek-myšlení.
Takže další vývojový stupeń který nás, lidi, překoná, je robot. Robot který bude umět to vše, co člověk neumí, např. létat a plavat pod vodou atd. ale s lidským myšlením.
Co bude s námi? Kdoví? Příroda nás už nebude potřebovat,tak pryč s námi.
Je pravda, že v lidské civilizaci dostávají možnost přežít i ti jedinci, kteří by v "přírodě" zemřeli. Nicméně nemyslím si, že to vede k degeneraci. Naše přežití stojí na jiných principech než přežití všech ostatních zvířat. Aby daný jedinec (zvíře) přežil, musí být silný. Musí sám uprchnout dravci, musí si sám sehnat potravu a musí sám překonat nemoc. Lidé si pomáhají. Nemusí vše překonávat jako jedinci, ale jako celek.
Někdo by si mohl myslet, že je degenerace nechat přežívat ty, kteří se o sebe nepostarají sami, ale já si to nemyslím. Naopak si myslím, že je to spíše pokrok, protože když přežijou jen silní, tak každý v populaci je silný a celku to nepřinese nic. Když přežijí všichni, tak se mohou rozvíjet všechnu druhy talentu. Řekněme si upřímně, ti nejgeniálnější lidé nejsou moc praktičtí a nejspíš by všichni umřeli. Svědčí pro to i fakt, že nejvetší rozmach věda zažívá v poslední době, protože přežívá více inteligentních lidí a více z nich dostává možnost prosadit se v tom, v čem jsou dobří. Ale to je jenom moje myšlenka.
Takže si myslím, že naše lidstvo v tomhle smyslu spěje k rozvoji.
Jsem přesvědčen, že náš lidský rod se nevyhnutelně vyvíjí směrem k novému druhu. Už to tu zaznělo, a tak jen zopakuji, že celý lidský vývoj je nutné vidět v celém evolučním kontextu trvajícím 3,7 miliardy let. Existence rodu Homo, která trvá jeden či dva miliony let je zcela nepatrnou součástí tohoto procesu. Chápu, že je pro většinu z nás těžké si připustit tuto naši lidskou bezvýznamnost, ale naše přání či nějaké náboženské báchorky o jedinečnosti člověka nám nesmí zaslepovat oči. Někde jsem četl, že 99% všech zvířecích druhů, co kdy na zemi žilo, tak již vyhynulo. Některé větve na evolučním stromě zůstaly slepé, tj. druhy se dále nevyvíjely, ale vymřely. Máme tedy obrovské štěstí, že naše geny ve svém základu již nepřerušeně existují téměř čtyři miliardy let.
I když jsem si jist, že lidstvo směřuje zase k nějakému dalšímu druhu (resp. přírodním výběrem budou upřednostněny ty vlastnosti, které budou pro jedince dostatečně adaptivní a časem se vydělí nový druh), tak je nesmírně obtížné chtít tyto změny nějak zaznamenat v lidském měřítku. V kontextu lidského života, ani v kontextu několika desítek tisíc let, kam sahá lidská kultura, není možné vidět vůbec žádné změny lidského druhu. Zde je nutné opravdu uvažovat v řádu miliónů let.
Nedávno jsem dost přemýšlel o již nastíněné otázce, zda člověk nějak nezměnil původní přirozený výběr. Namátkou mohu jmenovat: genetické inženýrství, kvalitní lékařská péče (přežijí i ti, co by v přírodě nepřežili), podpora mateřství i u osob, které by v přírodním výběru neuspěly (např. postižení lidé), antikoncepce, potraty, eugenika v negativním i pozitivním smyslu (selekce vs. podpora plození potomků u určitých lidí na základě určitých vlastností), apod. Absolutně zde nechci spekulovat nad tím, co je z výše uvedeného správné a co nesprávné - jsem si plně vědom souvisejících etických dilemat. Spíše jen chci ukázat, že lidé mají opravdu odlišné nástroje od ostatních druhů. Domnívám se, že řešení tohoto problému je dvojí. Buď opravdu přijmeme předpoklad, že člověk naboural evoluční proces svým nestandartním chováním. Nebo je také možné se na celou problematiku dívat tak, že i tyto projevy jsou implicitní součástí lidské existence a tedy i evolučního procesu celkově. Při takové úvaze potom není žádné lidské jednání z hlediska evoluce nestandartní. Člověk prostě používá při selekci jiné strategie než živočichové, kteří jsou v evolučním řetězci níže.
Pěkný večer
Jarda
To co je napsáno v otázce není pravda. Evoluce je sice přijímána jako postulát, ale skutečně k ní dochází? Tím myslím k vývoji od jednoduchých forem ke stále složitějším? Všechny nové druhy jsou spíše jen zjednodušením druhů původních (třeba kráva - neschopná přežití bez člověka, stačí ji nepodojit a chcípne). O všechny šlechtěné druhy zvířat i rostlin se musí velmi starat, jinak nemají šanci na přežití. Mezidruhová evoluce nebyla dodnes prokázaná. Jediné co má vliv na úspěšnost daného druhu je schopnost přizpůsobit se a rozmnožovat se. Platí to u zvířat a také u jednotlivých lidských skupin. Nejchytřejší lidská společentví vždy zanikají. Proč? S vysokou inteligencí a životním standardem přichází sobeckost a individuality. Člověk přestává mít potřebu se reprodukovat, zajímají ho jen požitky. Proto i když jsme "chytří a hezcí", pomalu vymíráme. Na naše místo nastoupí podstatně hloupější, schopní se velmi rychle množit. Proto všechny vyspělé společnosti dávnověku zanikly, resp. byly převálcovány "barbary". Podobné je to dnes v Evropě - přistěhovalci, většinou muslimové mají třeba ve Francii průměrně 7 dětí. Je jich tam už oficiálně 20%. Většina nepracuje, žijí z dávek, nejsou vzdělaní. Přesto početně vítězí a za pár generací budou mít ve Francii většinu. Protože původní francouzi mají průměr pod 1-2 děti.
Ještě k druhé části otázky - nepřestáváme se řídit instinktem. Jen prostě genetické hledisko už dnes nehraje takovou roli. Za doby lovců mamutů by neduživý chlap neměl u žen šanci - je předpoklad, že by nedokázal nalovit dost potravy a rodinu by neuživil. Dnes už není důležité jak je na tom jedinec fyzicky, ale finančně.
Proto se to jmenuje evoluční teorie, protože není jisté že to tak úplně je a lze v ní najít mnoho nedostatků :D
Lidstvo už se nevyvíjí
ale upadá a to nikoliv vlivem genetiky,
ale pohodlností.
Žáci nyní ve školách mají vymoženosti o kterých se kdysi nikomu ani nesnilo.
Dříve si člověk musel informace opisovat po knihovnách a při výpočtu se řídit tabulkami
nebo je provádět logaritmickými pravítky.
Ale věci vybudované v té době ještě nyní stojí.
Málo lidí si vytváří názory svým úsudkem
ale hodně lidí přejímá názory cizí, většinové, šířené medii.
Jak to, že lidé mají málo volného času,
když stroje jsou schopny většinu lidské práce nahradit?
tak na takovýhle "obecný" "základní" otázky v podstatě nejde v rámci této poradny rozumně odpovídat - na to by člověk musel zvládnout hned několik oblastí na hodně vysoké úrovni (vysokoškolské - a to ještě ne na úrovni průměrného absolventa, ale spíš aspoň asistenta zabývajícího se daným oborem - ovšem těch oborů by teda muselo být víc...) a odpověď by pak měla být rozsáhlá studie o několika oddílech; já na na podrobnou vyargumentovanou odpověď znalosti nemám, ale aspoň tu trošku poopravím základní tezi tohoto článku - tj. o tom vývoji k lepšímu (prakticky vím, že moje poznámečka je správná, ale bližší vysvětlení bych poskytnout nedokázal (naprosto to není obor, s kterým bych měl kdy něco do činění, ovšem interpretuju pochycené)):
- genetika není žádná sranda, je to (hodně) složitý proces (čehož mimochodem využívají odpůrci evoluce poukazující trochu trapně a směšně na zatím neobjasněné otázky), takže neplatí, že se pořád všechno vyvíjí k něčemu "lepšímu", nebo řekněme "dokonalejšímu", lépe přizpůsobenému, lépe přežívajícímu... ("nejchytřejší", nejhezčí" - to už je jen jakýsi básnický příměr - krása - to je přece kategorie z lidské estetiky);
někdy nějaké genetické změny v rámci populace vyskytující se na nějakém specifickém místě možné jsou, jindy prostě možné nejsou, někdy se změna vyvíjí "správným" směrem, jindy "špatným" - nositelé dané změny celkem rychle zaniknou (a i tohle, co jsem napsal, je určitě taková hodně zjednodušená zkratka, ale rozhodně teda neplatí žádný stálý radostný vývoj vpřed...)
-jistě je zajímavá otázka degradace lidského genofondu např. také z důvodu silného omezení (možná spíš popření) přirozené selekce v rámci konkurence jedinců daného druhu (což je asi tak téma otázky);
(teda jednoduše řečeno - normálně v přírodě platí, že ne každý jedinec se může reprodukovat (rozmnožovat) - o to se tvrdě "bojuje" (ne vždy doslova nějakým bojem), a narozeným jedincům není poskytována všemi příslušníky druhu automatická ochrana a výpomoc k jejich přežití (opak může být pravdou, i když i různé skupinové strategie taky existují), prakticky v každé vyspělejší (to nemusí být jen ta naše "západní") lidské společnosti platí, že i "slabší" jedinci mají právo na reprodukci, resp. žádná selekce v rámci druhu prostě nefunguje)
((mimochodem tohle naprosto nemusíme primitivně zjednodušeně narážet třeba na oblíbené "cikáni versus bílí"; ne, tohle platí naprosto všeobecně - prostě reprodukční úspěšnost nemá skoro nic společného s jakoukoliv "úspěšností" (at už si jí definujeme jakkoliv) člověka ve společnosti - i chudí a i nemocní mají možnosti a v lepším případě i podporu, aby úspěšně vychovali děti, a ani nadprůměrně zdraví, krásní, bohatí... naprosto nemusí vykazovat známky úspěšnější reprodukce (miliardáři nemívají nutně 10 dětí, tím méně harém za účelem plození potomstva...);
ale nakolik tohle opravdu může (kromě dalších faktorů) ovlivnit vývoj lidí, to je teda hodně složitá otázka, na kterou si už nedovolím odpovědět ani nějakou nahozenou zkratkou (nedovolím si ani tvrdit, že moje (teda já to samozřejmě nevymyslel) teze - "selekce se v rámci vyspělejší lidské společnosti nekoná" je úplně správná, ale přece jen vyčleňování se z přírody asi něco v tom smyslu přineslo)
Takže bych to shrnula. Vyvíjíme se, ale nikdo vlastně nedokáže říci kam. Většina z nás souhlasí s tím, že k lepšímu to není.
Ale! Právě to nemůžeme věďět. Je to, jako bychom seděli pod obrovskou horou, na kterou ještě nikdy nikdo nevylezl a dohadovali se, jak to tam nahoře vypadá. Každý gen, z našeho pohledu nepodstatný (nebo dokonce podřadný), se v budoucnu může ukázat jako nenahraditelný. Aspoň v to doufám...
Všem moc děkuji za příspěvky
Přiznám se, že nesouhlasím s tím, že reprodukční úspěšnost nemá skoro nic společného s jakoukoliv "úspěšností" (u lidí). Protože, pokud se rozhodnu mít deset dětí, rozhodně přispěji větší kapkou do genofondu, než s jedináčkem.
Všichni příspíváme...at už je kvalita jakákoli....
Když budu mít skupinu modrých a skupinu žlutých. Každý modrý bude mít 10 dětí, ale žlutí jen po jednom dítěti. Která populace se rychleji rozšíří? A pak tu bude obrovské množství modrých, spousta zelených, ale kolik bude žlutých?
doplněno 15.08.13 10:48:Pro jethro: když všichni budou mít stejné podmínky i náchylnosti k chorobám...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.