Nejste přihlášen/a.
Mám kamarádku, se kterou se znám už poměrně douho a vím o ní skoro vše. Je jí teprve 16 let a už rok žije se svým přítelem. Chodí spolu 2 roky. Vím, je to divné a vůbec né hezké, když v takhle mladém
věku nebydlí se svými rodiči. Všechno je to ale domluvené a vyřízené se sociálkou. Její rodiče vám teď možná přijdou jako ti, co nemají zájem o své dítě, ale tak to vůbec není. Ona sama od nich
chtěla odejít. Nevycházela se svým otcem, kterého neznám, ale s její matkou jsem se párkrát viděla a přišla mi jako hodná pani. Její rodiče jsou celkem při penězích, takže u nich měla vše, co chtěla
a na co si jen vzpomněla. Týkající se oblečení, jídla, kosmetiky a spousta jiných věcí. Teď nemá skoro nic. A ptáte se, jakto, že jí to rodiče vůbec dovolili odejít z domu? Neměli to s ní zrovna lehké.
Do školy chodila na gymnázium, kde pak měla asi 40 neomluvených hodin. Její prospěch by byl vynikající, pokud by se samozřejmě učila. Nebyla hloupá, své vědomosti měla poměrně vysoké, ale neučila
se a nedělala to, co by měla. Spíš se učila kouřit, pít, chytla se špatné party a už to s ní jela z kopce. Dokonce i utíkala z domova. Před tím, než utekla, vzala doma své matce různé šperky a dala je do
zastavárny. Takže se jejím rodičům ani nedivím, že ji pustili. Je to od nich sice dosti hnusné, ael přece jenom jsou to její rodiče, její máma a táta. A teď abych přešla k tomunejhlavnějšímu. Jak jsem říkala,
bydlí se svým přítelem, kterému říkejme třeba Míra a mé kamarádce třeba Anča. Podle mě Ančin Míra není člověk! Ale zrůda! Anča je hezká chytrá holka. Sice má svojí minulost, která se s ní potáhne
ještě asi hodně dlouho, ale změnila se. Taková, jaká byla dřív už podle mě nebude. Z gymplu ji minulý rok vyhodili, ale tímto rokem tam zase chodí - přijali ji zpátky. Několikrát jsem s ní byla i na policejní
stanici, ale to nechme stranou. Prožila jsem s ní toho možná víc, než s kýmkoliv jiným koho znám třeba celý život. Jejich byt, ve kterém bydlí..tedy garsonka, trvá pouhých 10 minut pěšky od mého domu,
takže když mám čas, tak za ní zajdu. A ráda. Když jsem u nich, tak v mé společnosti se Míra chová jako v pohodě kluk, ale zdání klame. Když mi Anča říká, co dělá, jak s čím zachází, tak bych ho nejradši
zabila na místě. Anča miluje pejsky. Je to asi dva týdny, co si pořídila malé štěňátko, fenku, které dala jméno Missinka. Měla ji asi týden. Klidně by jí měla i několik let, kdyby Missinku nezačal Míra týrat!
Neuvěříte vlastním očím, co vám teď napíši. Z ničeho nic, bez jakéhokoliv důvodu Míra Missinku dával do mrazáku, topil ji, škrtil, dával jí pepř do tlamičky a klidně jí i strčil hlavičku do záchodu a záchod
spláchnl. Když na něj Anča začala křičet, at toho nechá, tak ji uhodil do hlavy. Jindy ji klidně zmlátil i kabelem, nebo ji dal pěstí do bčicha. Také jí rozsříhal skoro všechna trička, která nosila, tak jí kamarádky
nějaká daly, aby měla co nosit. V noci ji nenechá ani spát. Drží jí vzhůru třeba do 5 do rána, když ráno v 7 vstává do školy. A když jí říkám, že to není dobré pro její zdravý a že člověk by měl spát alespoň
8 hodin denně, tak mi na to odpoví, že prostě nemůže jít spátm že musí počkat na něj, ale že už si stejně zvykla. On je totiž celý den od rána do večera na počítači a až on půjde spát, tak Anča teprv může
jít také. Když nedej Bože Anča začne usínat a začnou se jí zavíraj oči, on se seřve a vynadá! Po Missince si pořídila druhé štěně. Zlatého retrívra Sama. Toho ale také musela dát pryč, jelikož ho Míra
opaět začal týrat. Dával mu pěstí do hlavy až měl z toho červená očíčka a Anča si myslela, že oslepne. Naštěstí se z toho ale dostal, oči se mu vrátily k normálu, ale to samozřejmě neznamená, že z toho
nemůže mít nějaké následky. Poté Anče řekl, že se kterýmkoliv psem, co budou mít něco udělá, že mu to prý dělá radost a baví ho.
Já si nevím rady a nevím, co mám dělat. Chtěla bych Anče nějak pomoct, ale nevím jak. Vím, říct to jejím rodičům, ale jak. Klidně bych je i prosila, aby ji vzali zpět domů, jenže oni jí řekli, že když chce bydlet,
tak at tam bydlí, nebo že půjde do dětského domova. Už několikrát byla v nějaké léčebně kvůli tomu, jak utíkala z domova a dalším jejím průserům. Já si nemyslím, že by ji nevzali zpátky, ale nevím, jak jim
to všechno mám říct. A jestli vůbec! Prosím vás, abyste mi poradili. Kdybych jim to řekla, tak by to řešila policiem, kriminálka, možná i soud, atd. On by za tohle šel v každém případě sedět, poněvadž
je teď v podmínce a to ona určitě nechce, aby šel sedět. Je to její první velká "láska" (pro mě neštastná) a i přesto všechno ho ona pořád miluje (bohužel). Nechce si připustit, že v životě bude mít ještě
vztahů, a hezčích! Daleko hezčích! Myslí si, že s Mírou bude asi už navždy. Nechápu, jak s takovým (s prominutím) magorem může ještě chtít být a navíc s ním žít, když má takovéhle chování. Je to moje
kamaráda a já nechci, aby to s ní v životě skončilo špatně a aby se do konce života jen trápila. A ještě jedna důležitá věc. Oni dva spalu bydlí v garsonce a na nájem se skládají. Anča od rodičů dostává
měsíčně 1 000 Kč a on dělá někde Dýdžeje, takže si skoro nic nevydělá. Za nájem platí asi 5 000 Kč. Něco jim na to hlavní - na jídlo zbyde, ale jsou na tom vážně bídně. Některé peníze, které Anča od
rodičů dostane jí on utratí. Většinou spíš za cigarety a za alkohol. Ještě jí rozkazuje, aby mu pro to chodila třeba ve 2 ráno a nechá ji jít samotnou. Je jí nevděčný - kdyby nebylo jí, tak on bydlí nejspíš někde pod mostem(jako dříve). Tak mi porsím vás poraďte...mám jít za Ančinýma rodičema a všechno jim říct, nebo ne?
Panebože, já jsem přestala Váš text vnímat přibližně v těch částech, kdy týral to nebohé zvířátko. Napište mi jeho jméno a adresu, ráno na něj podám trestní oznámení ve věci týrání zvířat. Protože pokud toto nepohnulo ani vámi, ani tou 16letou kravkou, mnou tedy ano.
Přesně se ztotožňuji s "chlupatýmpendolino". Vůbec jsem to nemohla dočíst do konce, jen jsi začala o týrání. O tom píšeš, tak klidně, že se až divím. Tvojí občanskou povinností je, ohlásit podezření na takový případ. Bože, to snad není normální, takové chování k bezbrannému zvířátku, kde se to v lidech bere? - stařenka
Každá rada drahá, Liliano, protože at začnete podnikat cokoliv, v očích kamarádky budete mrcha, která se jí snaží vzít "to jediné, co miluje" (z jejího pohledu) a nedej bože, aby se o tom dozvěděl onen chlapec, který to zjevně v hlavě nemá v pořádku. Že to kamarádka nevidí, dokážu pochopit, je ale na ní, a jen a pouze na ní, aby se sebrala a odešla. Ona musí chtít, ona musí případně odprosit rodiče a slíbit, že pokud bude doma, bude chodit do školy a nebude vyvádět. Vy to myslíte dobře, ale je nutné, aby ten krok (tj. odejít od magora) učinila kamarádka. Kdyby to byla kamarádka moje, asi bych se ji pomalu snažila přesvědčit, že žije s psychicky vyšinutým jedincem. Připravovala ji na to, že za chvíli to nebude štěně, jehož hlava je v záchodě, ale ona. Což nastane, o tom nemám pochyb. A pak bude o to horší se z toho vymanit, vybřednout ze zajetého (pseudo-)"vztahu". Klidně bych jí dala přečíst nějaké hrozně fajn příběhy týraných žen s krásnými konci, aby si líp představila, kam tohle Mírovo (podle něj zjevně normální) chování dojde - nikoliv může dojít, ale dojde. Ale znovu říkám - je to na ní, nikoliv na Vás. Možná by ještě pomohlo, mě teď napadá, říct jí, že s ní půjdete domů. Třeba i jí navrhněte, že tam půjdete první, ale nedělejte jí nic za zády, i kdyby v dobré víře - znepřátelíte si ji. Prostě pokud budete mít dojem, že je kamarádka "nalomená", tj. svolná např. k odchodu, slibte jí, že budete s ní, když přijde poprvé domů, že ji podržíte, když bude mít den blbec atd.- a pak to samozřejmě splňte... Prostě nedělejte nic bez jejího vědomí, ale buďte nablízku, ona Vás ještě bude potřebovat. Držím palce.
NE!
Takhle kdyby to dělal každý!To by se tihle arogantní zhulení smradi měli!
NE! NE! NE!
Podat trestní oznámení za týrání zvířat i té slečny samotné a rodičům říct,pak at se děje třeba vůle boží.
Přece nemůžete žít se svědomím ,že tohle víte a NIC neděláte!?!?!
Kamarádka Vám za to jednou poděkuje.Nebo možná ne ,ale vy budete vědět,že jste zachránila nejdeno zvířátko před mučením ,možná i smrtí.a možná,že tím zachráníte i život kamarádce.Tenhle vztah nikdy nebude mít dobrý konec,ptž on není člověk.
PS:Ani já jsem nedočetla Váš příspěvek do konce,zvracela bych,promiňte.
Jak píše Pů - nic za jejími zády ... dál ale budu asi tvrdší, než předchozí dvě rádkyně.
Dost věcí mi tam nesedí, na Vašem místě bych kamarádce nevěřila tak bezmezně. Nelitujte ji tolik. Snažte se být tu pro ni, nabídnout pomoc - např. že jí pomůžete najít někoho ke konzultaci, psychologa (třeba pod záminkou, jak se má postavit k týrání zvířete přítelem, i když ani já nechápu, proč si pořizuje do takového vztahu další zvíře? ... nebo pod záminkou jinou, vymyslíte sama). Inteligentní a zkušená je dostatečně, jistě ví, co dělá, možná (nechci ve Vás vyvolat pocity nedůvěry, ale ...) si sem tam nějakou historku vymyslí (proč nemá spát, když on je na PC, copak má stát u něj? Každý chce být na PC sám). Nechci snižovat Váš problém,ale pokud ve Vás má dobrou a oddanou posluchačku, třeba ráda věci přibarví. Existuje i tzv.bájná lhavost, kdy se dozvíte od dané osoby neuvěřitelné věci. Z toho Vaši přítelkyni nepodezřívám, ale ze schopnosti zneužít své okolí asi trochu ano. A pak asi žije s jedinou pro ni autoritou ...
Rodiče trápila dost a vím, že s takovými dětmi se nedá moc dělat ... že je vše pod kontrolou sociálky, je mi taky podivné. Že by sociálka neprověřila, že žije s člověkem v podmínce, nevím, nemám zkušenost.
Co se týče zbožňování druhé osoby - pokud má fakt klapky na očích, neuspějete. Někomu vyhovuje být submisivní, zvlášt když i nad rodiči měla navrch ... Pokud byste se fakt bála o její zdraví či život (stupňování násilí přítelem), asi bych na Vašem místě za tou sociálkou zašla nebo to konzultovala s odborníky (linka bezpečí, nevím pro jaký věk je). Nevím, zda by ji přesvědčilo v tomto věku přirovnání, že by totéž co zvířeti mohl dělat jejímu dítěti, nevím, jak v tomhle věku si to člověk připustí vážně ... Nebo je možnost jít na konzultaci k psychologovi či rodinnému poradci přímo Vy - jak dál. Z jednoho dotazu těžko říct. Ale rodiče asi bojovat nebudou, chce to něco "nad" .
Dobrý den. Je to smutné, ale i takové životní osudy jsou. Anča, ta Vaše kamarádka je prostě pitomá zamilovaná šestnáctka, která má dojem, že už nic lepšího než Míra ji potkat v životě nemůže. Je to tím, že je tak hodně mladá. Její rodiče si s ní asi nevěděli rady, možná se jí málo věnovali, těžkou soudit a odsuzovat. Možná, že čekají, že jejich dcera dostane rozum, nabije si "hubu" a vrátí se pokorně k nim. To je totiž nejlepší škola života. Bohužel, někdo na to dosti šeredně doplatí, a to si myslím, bude i případ Vaší kamarádky. Je-li s člověkem, která trýzní zvířata, za chvíli bude trýznit i ji. Je to jen otázka času. Myslíte si, že toto všechno její rodiče nevědí? A čemu by mohlo, kdybyste jim to řekla? Anča stejně bude mít pocit, že ten její je princ na bílém koni aspoň do doby, než sama prozří a uvidí tu spoušt, co za sebou zanechala. Být samaritánem se někdy nevyplácí, nechte to být osudu... Anebo konejte dobrý skutek, ale nečejte od lidí vděčnost, té se totiž nemusíte dočkat.
buss, teď mimo otázku, hlavně, že nejste registrovaný, to je také kus anonymity. Zdá se mi, že odsuzujete něco, co sám děláte. Pořád lepší napsat anonymně, než vůbec. To je můj názor. - stařenka
je pravda, že v tomto vlákně liliana je spíše ohleduplná a nechce kamarádku "poškodit" bonzováním rodičům, a o anonymech jako možném řešení píše někdo jiný...
buss ale nedělá nic zlého, jen radí a většinou dobře, tak je to škoda, že se neregistruje... ale je to jeho právo...ta anonymita.
Pořád lepší poradit anonymně, než vůbec... v souvislosti s poznámkou stařenky podotýkám, že je to škoda, protože víckrát jsem bussovy příspěvky hodnotil jen slovně nebo smajlíkem... kdyby byl zaregistrovaný, už by měl slušný titul...
asi jí to tak vyhovuje... kdyby jí to nevyhovalo tak uteče zpět domu k rodičům odprosí je a bude vše v pohodě. Třeba si po tom všem uvědomí že doma u maminky jí bylo nejlíp a nevážila si toho.
Být tebou vůbec bych se do nich nepletla. Holka, jestli to náhodou nejsi ty, až pozná, že si nabila šeredně hubu, tak se příště takovýho vyvaruje a když ne, zase její věc. Hlavně si dej pozor, aby ten kdo dostane ale pořádně, nebylas nakonec ty. Protože ty jsi to, kdo chce tyto mladé zamilované lidi rozdělit, tak to budou nakonec brát. Ty potřebuješ poradit, nechod k nim, stýkej se jen zdvořilostně, a pomalu přestan s takovejma kamarádšoftama vůbec, radím ti jako matka. Najdi si svou známost, a přestan se starat o kamarádku a začni se starat o svůj život!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.