Nejste přihlášen/a.
Ahoj, mám takový problém.. Už týden skoro nejím a teď poslední dva dny nejím vůbec.. Včera jsem třeba snědla jeden houskový knedlík a trochu omáčky a když si dám jídlo do pusy okamžitě začnu mít pocit na zvracení..Přitom normálně jím docela hodně.. Za ten týden jsem zhubla 4 kila, normálně jsem vážila 45 a teď mám 41 a jsem z toho hotová.. Dnes jsem se přemluvila, že si dám pořádný oběd, nandala jsem si 4 sladké knedlíky a snědla jsem sotva jeden, ani to, že jsem teď extrémně zhubla mě nepřinutilo jíst.. Důvod proč to tak mám je na dlouhé vyprávění, ale stala se mi hodně nepříjemná situace, kterou tu rozebírat nechci, moje otázka je, jestli jste taky někdo někdy tohle zažil a popřípadě, co mám dělat abych zase měla chut k jídlu? Vím, že nejlepší řešení je vyřešit tu mojí situaci, ale třeba někdo z vás ví, jak na to, abych zase začala jíst.. Předem děkuju za odpovědi
Nenandavejte si hlavně velké porce, ty vás odradí jíst - dejte si opravdu kousek a častěji, 4 ovocné knedlíky nesním ani náhodou a nejsem ve stresu. Však stačí jeden - dva.
Pokud se něčím nervujete je to tím stresem , chtělo by to navštívit lékaře /psychologa/ a vypovídat se mu . uleví se vám a najdete cestu k tomu, abyste se dala do pořádku. Držím palce.
Samozřejmě nejlepším řešením je navštívit psychologa, či jinak vyřešit váš problém.
Do té doby navrhuji:
- jíst malé porce často... udělejte si třeba jednohubky z pečiva, sýru, šunky, zeleniny atd. a dejte si je na stůl a třeba jednou za čtvrt hodiny si zobněte...
- co nepůjde jídlem, dohánějte pitím - udělejte si třeba čersvě vymačkanou ovocnou štávu, at máte nějaké cukry, vitamíny atd.
- úplně úplně při nejhorším zaběhněte do lékárny a kupte si Nutridrink. Není to zázrak, ale v pubertě sem se asi dvakrát dostala do tak stresové situace, že jsem nebyla schopná nic pevného jíst (ne snad, že by to byly tak závažné věci, jen jsem tenkrát neuměla se stresem bojovat) a známá mě, potom, co jsem hubla a ztrácela sílu, "zachránila" tímhletím. Není to na dlouhodobo, ale na pár dní by to mohlo pomoct.
Takhle jsem to měla, když jsem se poprvé rozváděla. Žila jsem jen na plechovce kondenzovaného slazeného mlíka. Nic jiného jsem nemohla. Uvědomuji si, že skoro půl roku. Byla jsem kost a kůže.:D Když jsem se přestěhovala do současného bytu, tak jsem také nějakou dobu nemohla jíst. Řešila jsem to tak, že jsem procházkou se psem šla kolem "hladového okénka" a něco si koupila. Většinou giros. Až vám dojde, že je potřeba udělat za něčím tlustou čáru a jít dál, všecko se spraví. Víte proč jsou oči na obličeji a ne v týle? Protože se kráčí dopředu! Je potřeba zanechat myšlenek na to, co bylo včera, vzít si jen poučení, narovnat se a jít dál, dopředu, za lepším.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.