Nejste přihlášen/a.
Zdravím vás.
Mám takový problém. Jednou jsem na svém blogu uveřejnila něco o svých spolužačkách, že nemám ráda, když si dělají srandu z toho, jaké mám zájmy, nelíbí se jim, že chodím v černém oblečení a celkově bych řekla, že soudí lidi spíš podle vzhledu a ne podle chování. Tohle všechno jsem napsala na můj blog.
Jedna z mých spolužaček o mém blogu věděla, ale slíbila mi, že o mé stránce nikomu neřekne. Najednou o mé stránce věděli další spolužačky a právě ty, o kterých jsem tam psala to, co jsem napsala výše. Nevím jak si ten článek přečetly, protože jsem ho zaheslovala a ony k tomu neměly přístup, ale to nevadí.
Najednou o mně na facebooku začala jedna z nich psát, že jsem podrazačka a že je pomlouvám na blogu. Radši jsem to neřešila, ale vím, že ony mě taky pomlouvají a nic jsem ji za to neřekla a zklamala mě i jedn az těhc spolužaček, že mi slíbila, že můj blog nikomu nedá a už o ní ví nejméně pět lidí.
Navíc jsou schopné si v jejich drbech vymejšlet a já nechci, aby se kvůli nim se mnou přestala bavit celá třída.
Teď nevím, co mám dělat. Poradíte mi prosím? Děkuju moc, jsem z toho úplně na nervy. :/
Pokud začnu něco podobného uveřejňovat, tak musím být připraven uveřejněné údaje dokázat a případně i čelit trestnímu oznámení. Stejně tak se mohu zákonným způsobem proti nepravdivým informacím, které o mě někdo šíří a nějakým způsobem mne poškozují, bránit.
To na mě může podat trestní oznámení, když třeba řeknu, že jí nesnáším? :O To by ale moh každej na každýho podat trestní oznámení, na facebooku je takových věcí plno...
Pokud pouze konstatuješ, že ji nesnášíš, tak to samozřejmě ne. Ale za urážky, pomluvy, zveřejnění důvěrných informací, prostě za něco, co může druhého poškodit, třeba jenom tím, že bude zesměšněn v zaměstnání nebo ve škole, pak samozřejmě ano. V USA se tím dobře živí spousta právníků a tento trend se postupně přenáší k nám, stejně jako žaloby na lékaře a nemocnice. U nás se o těchto kauzách zatím moc nemluví, ale na Slovensku tyto případy často zveřejňují.
Vůbec nejlepší je život bez Facebooku a podobných ptákovin, zatím mě nic nepřesvedčilo si ho pořídit a v nejbližších několika letech na tom nemíním nic měnit.
Asi jsi si s tím začala trochu sama, že? Jinak si myslím, že s tím nic moc neuděláš, neposlouchat myslet si o tom svý. Ono to časem přejde, jak je tak tebe.
Ale vážení,
proč jen facebook,vždyt s tímhle se denně setkáváme my všichni ač třeba ani nepoužíváme internet.Každý přece zná situaci,která je zde popsána,každý někoho nemusí...Že si to dotyčná nenechala pro sebe?Na světě je velmi málo lidí,kteří nezradí.A co my sami jsem takoví,jak vyžadujeme od duhých?
Napadá mne jediné :Kdo seje vítr,sklízí bouři.
Ale radu pro vás mám:Příště si rozmyslete,co kam napíšete a ještě více komu o tom povíte.Zklamání v druhých je běžný citový zážitek,bohužel.Čas vše otupí a budou aktuálnější kauzy pro ukřivděné nemilované spoluvrstevnice.Ono se to poddá,nebojte.Jen ta přítomnost je jaksi nemilá,berte to jako vykoupení či trest za svoji neuváženost. Lenka
doplněno 31.10.10 22:10:oprava:A co my sami - jsme takoví,jak vyžadujeme od druhých?
A to jsi takové telátko, že jsi je tam jmenovala, že je lze identifikovat jako konkrétní osobu?
Jak na nervy, počkej až přijde skutečný život!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.