Nejste přihlášen/a.
Asi budete muset čekat. Lidé často mění své představy, své názory, stanoviska. Po smrti manžela jsem zůstala sama, Veliký barák, kde nás dřív žilo najednou až 7, jsem začala nazývat "tajemný hrad v Karpatech". Bylo mi v něm smutno, ouzko...brečela jsem. Také zahrady daly práci - sekání, kopání, veškerá péče...
Děti mi radily v dobré víře koupit si byt 1+1 či 2+1 ve městě, tohle prodat. Souhlasila jsem. Ale když jsem viděla ty různé krcálky, které byly vydávány za byty, nějak mě přešla chut. Na dvoře si natáhnu deku, napustím starou vanu a lebedím si,. ve městě před panelákem by to asi nešlo.
Všech 71 let jsem prožila na vesnici a zavřít mě do města do bytu, to bych si asi těžko, přetěžko zvykala. A tak si naopak začínám zvykat na tu svou samotu na vesnici. Je mi tady dobře a pokud budou síly na udržování okolí, pryč nepůjdu. Zvykla jsem si. Nic se nemá řešit s horkou hlavou. Až jednou nebudu moct, děj se vůle páně. Zatím jsem si pomalu zvykla. Ale dalo mi to práci, to ano. Navíc, na hřbitov za manželem to mám jen asi 400 m. Chodím si s ním často popovídat,. Žiju tady 51 let /od sňatku/, tak vím, že sem asi už patřím. Jaga.
Kdo má na své bydlení podobně silné vazby, ten prodá jen těžko. Asi to nechám být, až děti po mé smrti to zřejmě prodají. Obě totiž velice pěkné bydlení mají.
Dobrý den, pokud nyní/letos nechcete slevit ze svých nároků na dům, tak si později "krvavě" připlatíte. Nečekejte, že bude bydlení hodně zlevňovat a hledejte i v zahraničí (možná tam jsou ceny dokonce příznivější, než u nás). Zdravím!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.