Nejste přihlášen/a.
No, ono je to trochu nejednoznačné. Ano, pokud jde o případ zaměstnance - produkt našeho školství zdevastovaného mnoha poitickými tlaky i covidovým internetovým vzděláváním ( čti v praxi nepoužitelný pro samostatnou práci) , tak ano, s takovým si každý zaměstnavatel vytře zadek. Z prostého důvodu. Takový je naprosto nahraditelný. Ovšem pokud se bavíme o šikovném řemeslníkovi, nebo schopném technikovi, tak tací se o práci bát skutečně nemusí, protože firmy se o ně přetahují. A vůbec nezáleží na věku.
@klukzbrna: Tak snad firma musi vedet nejlepe, zda elan a nadseni prevazi (mozna zbytecne) naklady zamestnavatele na zaskoleni takoveho zajemce o pracovni pozici...
HR je součástí firmy a když si vedení usmyslí, tak bude HR skákat jak bude vedení pískat, nebo si hledat novou práci. A jestli si vedení myslí, že to HR dělá dobře a nechá jim volnou ruku, tak je to taky rozhodnutí firmy.
Takže báchorka "ta firma je strašně hodná, akorát jí to 90% zaměstnanců, HR a celé vedení kazí" je jen báchorka.
Představ si, že jsi zaměstnavatel, potřebuješ někoho aby vykonával nějakou práci, odevzdával za málo peněz hodně muziky ale aby po zaškolení nezahnul kramle někam kde bude mít lepší podmínky, zapadnul do kolektivu a mohl bys mu věřit, že tě nebude podvádět. Případně že bys byl majitel, chtěl bys aby ti firma vydělávala co nejvíc peněz ale moc bys tomu nerozuměl a nové zaměstnance hledali tví podřízení.
BTW: Říká se, že než se z absolventa stane plnohodnotný konstruktér, trvá to pět až deset let. Já jsem pracoval ve vývojích a myslím, že je na tom hodně pravdy.
...montéři dole to pak museli stejně řešit svépomocí...
To byla spíš chyba konstruktérů že nevěděli co a jak to dělali montéři.
Já jsem dost často na dílnu chodil (v jednou zaměstnání mi bylo doporučeno, abych se na dílně ukázal každý den, pokud by tam byl nějaký problém, abych byl první kdo se o tom doví).
Když se zaváděla do výroby nějaká moje vymyšlenost, na dílně jsem vysvětlil jak jsem to myslel.
BTW: Jednou se mi stala veselá historka z natáčení. Šéf obchodního oddělení mi vytknul, že nic nedělám, akorát courám po dílně a v ten samý den o něco později jsem se nestačil vyhnout panu majiteli firmy a ten mi vytknul, že vůbec nechodím na dílnu a nevím co se tam děje.
Chtěli jste kapitalismus, máte kapitalismus. Zrušili jste si odbory a teď se divíte.
HR oddělení - to je pěkný příklad. Nejen že neumíte napsat "osobní oddělení", ale používáte anglicismus "Human Resources", ze kterého jasně plyne, že osoby jsou pouze zdrojem / nástrojem ke zbohatnutí vlastníka / kapitalisty.
Tak fiktivní nabídka pracovních inzerátů v Česku řádí ve velkém, zejména v mém "působišti" - na Moravě je toho plno, hnus velebnosti. HR oddělení nejsou schopna komunikovat, neustálé průtahy a nekonečná výběrová řízení a nakonec odpověď, nebyl jste vybrán, přestože většinu splňujete. Jo, pak fňukají, že nějsou lidi.
Lidi jsou, ale už jim došla trpělivost a tak na Vás z vesela se...u, firmy!
Nic nového pod sluncem. Když si táta hledal zaměstnání, tak všude sháněli zámečníky (a spoustu dalšího) a přitom ho nikde nebrali, že nic nepotřebujou. Tak se na jednom takovém kádrovém oddělení (tehdejší název pro HR) se zeptel, jaktože píšete, že hledáte zaměstnance, když nikoho nehledáte. A bylo to prý kvůli nějakým normám, že prostě musí papírově mít určitý počet míst (které nepotřebují, ale můžou je vykázat jako neobsazená) aby dostali peníze nebo něco takového.
A tehdy šlo o víc, tehdy být nezaměstnaný znamenalo hrozbu kriminálu, dneska Vás za příživnictví nikdo nezavře.
Já si ze své pozice nemůžu stěžovat. Ale taky máme nově hyperaktivná HR pracovnici tak nevím jak to dneska probíhá. Dřív se přijímalo pokecem se šéfy a pak se to na personálním podepsalo. Dneska jsou nějaké šaškárny přes LinkedIn nebo jak se tyhle sítě jmenují.
Nevím co je to hraní skrze HR oddělení, ale moje aktuální zkušenost je následující:
Pracuju u jedné větší firmy 26 let a "přirozenou cestou" (1x úmrtí a 2x odchod do důchodu) jsme zůstali jen dva pracovníci na dané pozici.
Do konce minulého roku se nikdo nehlásil, v únoru se to otočilo. Posílili jsme o následující tři kusy, kterým dáváme šanci:
1. ročník 1962 (zvaný univerzita třetího věku). Na svůj věk strašně aktivní, je schopen ti podržet dveře, zavřít je za tebou a ještě zvládne otevřít i ty následující. V každé chvilce si pročítá dokumentaci, směrnice a normy. Problém je, že tímto množstvím informaci neumí dál pracovat a neustále všechny informace míchá dohromady neuvěřitelným stylem.
2. ročník 1977, praktik, ale k práci se staví tak, aby se měli i ostatní kam postavit. Do pracovní doby od prvního dne zahrnuje činnosti, kteří ostatní obvykle dělají doma, i ty příchody a odchody tak tak dají normální pracovní dobu. Na krku má milionové exekuce, zatím bez šance oddlužení.
3. ročník 2002, kluk, který už nechtěl dál dělat jinde na švarcsystém a je poprvé v zaměstnaneckém poměru. Zatím se "politicky nevyhranil", ale je velmi schopný. Takže se obávám, že jsme pro něj jen přestupní stanicí.
Obror ve kterém pracuji je specifický, najít člověka s praxí je nereálné, takže si je zaučujeme sami. To ale znamená, že minimálně rok je nový člověk přítěží než ulehčením.
Pokřivení vidím v tom, že tihle tři adepti dostali rovnou nástupní plat prakticky stejný, co já mám za těch 26 let praxe, při pohovoru jim odsouhlasili různé úlevy a možnosti, které byly pro nás stávající zaměstnance dosud tabu (např. používání služebního auta apod). Já mám s tím zaučováním dost starostí, které také nikdo nezohlední. A další věcí je, že ty první dva si moc jako své kolegy představit nedokážu, ale na tento můj názor při rozhodování, zda-li ji u nás zůstanou nikdo nebude brát zřetel...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.