Vzpomínky na prvního kocoura

Zdravím po delší době všechny diskutující na tomto serveru.

Rád bych se s Vámi podělil o příběh z mého života, konkrétně mého prvního kocoura, který se mnou žil 10,7 let a nikdy na něj nezapomenu.

V srpnu 2012 dostala moje mamka od šéfové z práce nádherného mourka. Bylo to opravdu nádherné kotě, jaké jsem si přál už kdysi a v roce 2010 jedno odmítl od spolužáka (jsem původem "pejskař"). Šikovný, chytrý, takový, jaký už možná nikdy nebude. Dal jsem mu jméno Jerry. Měl jsem už po maturitě a studoval na jazykové škole, takže jsem měl čas na své zájmy a na něj také. V té době jsem se věnoval sólovým sportům, atletice a turistice hlavně ale Jerry mi vyplňoval mnoho času a díky němu jsem si nějak utvořil vztah ke kočkám. Dokázal být mým společníkem a tak oddaným, že to pochopí jen ten, kdo umí vnímat tyto věci a dorozumí se se zvířetem i mimo slova. A tak to bylo i v mém případě a děkuji Bohu za něj.

Jerry mi rozumněl. Dokázal vycítit mé myšlenky, stačilo se na něj podívat a v očích jste viděli, co Vám chce říci a takovou lásku mi kromě něj a rodiny skoro nikdo nedal. Dostával kapsičky a granule, samozřejmě i pastu pro kočky pro odčervení ale jen když to bylo třeba. Byl to moudrý a inteligentní kocour, co mi rozuměl a prostě jak jsem už psal, jen někdo to pochopí.

Děkuji za tyto časy a za něj. V té době jsme bydleli ve 2+1 a za rok přibyl další kocour a v roce 2021 třetí a o rok pozdějí další, kterého jsem dostal od kotěně a původně jsem to bral jako záchranu.Ale byl mi dán, jen do dobrých rukou, jak řekl člověk, který mi ho dal a já se ho ujal. A tehdy, před dvěma lety spolu s trochu "dusnou" atmosférou doma jsem si všímal, že Jerry ztrácí srst a pohubl. Bohužel a co mě mrzí, je to, že jsme ho nedali léčit dříve a na kliniku, kde je odlišný přístup a možná o dost lepší jak jinde. Je to na delší povídání, ale vnímal nepohodu doma tehdy, naše hádky a i to, že mi byl hodně oddaný, všiml jsem si, že začal hubnout a ztrácet srst. V té době jsem neměl práci nějaký čas a později jsem si ji našel ale zase trávil méně času s ním. Pracovní cesty ráno do Prahy a večer zpět byly občas fajn ale vím, že jsem mu tehdy hodně chyběl ale už jsem v té době řešil, jak mu pomoci. Odcházely mu ledviny a veterinář řekl, že údajně (a to bych rád, aby mi někdo řekl, zda je to pravda či ne), zubní kaz tomu napomohl.

Prosím Vás, dbejte na zdraví zubů svých koček a psů a nezapomínejte na to, že každá péče je jejich dar Vám a nehleďte na cenu za vyšetření.