Oslovování holek na ulici - vás názor

Oslovit holku jen tak, na to většinou každá zareaguje negativně. Lepší je využít příležitosti, například jsem viděl, jak v Kauflandu mladá krásná brigádnice vezla na paletáku zboží, kluk ji oslovil, že bylo vyprodané mliko v akci, jestli neví o tom, zda-li mají ještě nějaké ve skladu a nebudou doplňovat, babi mě sem poslala a co ji na to řeknu? :D smál se, v tom se na sebe usměvavě koukali a ona řekla: vydržte, hned se dojdu podívat. Přišla, řekla že mléko už není a že bude nejspíš zítra. A on hned na to: a budete tu zítra i vy? To přijdu velmi rad, no ale pak uz jsem radeji sel pryč, abych nevypadal jak idiot :D bez varování vyhrknout na holku, to je problem. Leda by byla jednoduchá.

Moc tlačíš na pilu a sálá z tebe nadrženost a nevycválanost. To je masivní redflag pro většinu holek.

Ano, my dospělí nemáme problém komunikovat i s cizí osobou, ale obvykle nepůsobíme tak zoufale, takže šance na seznámení jsou jaksi vyšší.

Oplzlé očumování kohokoliv je každému nepříjemné, vtírání se do pozornosti trapné. Netač na pilu a měj oči otevřené.

Nejspíš si řeknu, že jí chce prodat nějakou předraženou kravinu

Zkus se vžít do role té dívky/ženy. Ona jde po městě, přemýšlí o tom, že nesmí zpomenout koupit mouku a ty na ni vybafneš. Tak je logické, že tě chce mít co nejdřív z krku a když jí dáš papírek s tel. číslem, tak je ráda, že už dáš pokoj a hodí ho do nejbližšího koše.

Pokud se chceš seznámit, je ideální chodit tam, kam se lidé chodí seznamovat. Za nás to byly diskotéky a pod, dnes určitě něco podobného taky je. Další možností je nějaký zájmový kroužek, ten je skoro ideální, protože máš čas dotyčnou trochu poznat a zjistit, jestli už někoho nemá a jestli máš šanci. Zkoušet se seznamovat na ulici je jedna z nejzoufalejších možností.

Jo, balení holek na ulici je teď vcelku populární hlavně ve velkých městech. Dokonce jsou i skupinky kluků, kteří se takhle domlouvají společně, radí si apod. Říká se jim "pickupeři"- je o tom i dokument na České televizi, tak můžeš zkusit mrknout - Pickupeři - iVysí/...

Jinak kdyby to někdo zkoušel na mě (a za předpokladu, že bych byla mladá a nezadaná), tak by mě to moc nepřesvědčilo. Holka když jde sama po ulici a nějaký cizí kluk/muž na ni začne mluvit, tak může mít i strach a prostě ta přirozená nedůvěra tam vždycky bude. Moc si nedovedu představit, co by kluk za ty 3 minuty, které bych mu na ulici čistě teoreticky byla ochotna věnovat, musel říct, aby mě dokázal natolik zaujmout, že bych mu dala svoje telefonní číslo apod. Otravovatelů na ulici je hodně - různí naháněči duší, prodejci periodik, bezdomovci, sběratelé peněz na charitu, příslušníci háre krišna, jehovisté... Lidi se takhle za střízliva v běžném denním provozu moc nechtějí bavit na ulici s cizími, protože každý sleduje nějaký svůj zištný záměr.

Radši to zkus přes koníčky... třeba se přihlas do skautu, na keramiku, na nějaké tance (tam je zpravidla přetlak holek) nebo se nech od kámošů pozvat na nějaké domácí narozeninové párty, kde budou i holky. Je to mnohem přirozenější způsob seznámení a budeš mít větší šance. Jo a nemyslím si, že když je ti 18 let a ještě jsi neměl holku, že ti něco uteklo

Nedělala bych to. Zbytečně dívky vylekáš, budou si o Tobě myslet, že jsi nějaký zvrhlík. Nebo aspoň nevychovaný. V necelých 18 letech nemáš zmeškáno. Poznala jsem manžela, když už měl vojnu za sebou, mně bylo 18. Seznámili jsme se na předvánočním tanečním večírku. /prosinec 1972/. Stihli jsme všechno. Ulice rozhodně není k seznamování to nejlepší místo.

Ano, je mi 40+, je mi dokonce 69+. Ale zase 70-. A manžel dneska už přes měsíc není. Jsem tedy také sama, brečím, ale co nadělám? Na rozdíl od Tebe nebudu dědečky na ulici oslovovat.

Netlač na pilu, chovej se k dívkám /a vlastně ke všem/ slušně, ochotně a uvidíš, že seznámení přijde. Možná, až ho budeš nejmíň čekat. Jaga.

Pokud mne někdo osloví na ulici, tak je to buď žebrající zoufalec nebo úchyl, když tady pominu Svědky Jehovovy. Není lepší někde v LIDLu s dotazem, jestli se z něčeho dá uvařit něco. Hlavně trapasy řešit s humorem!