Nejste přihlášen/a.
Zdravíčko,
mám takový netradiční dotaz. Kdysi dávno...třeba tak 16 let zpátky :D se v Albertu (tuším, že jenom v Albertu) dala sehnat limonáda, jmenovalo se to Snip nebo Snipp (přesně si nepamatuji) a bylo to sladký, perlivý, ve 2L PETce jako Kofoloa, možná to vyráběla kofola, protože ty PETky byly řekl bych identické. Mělo to takovou fialovou etiketu a za boha si nedokážu vzpomenout, jestli to mělo příchut černého rybízu nebo borůvek..ale myslím, že to byl rybíz.
Není tu náhodou někdo, kdo by si to taky pamatoval a dokázal mi to upřesnit? Předpokládám, že už se to nevyrábí od roku 2010 třeba a vyrábět ani nebude, zdraví to taky nebylo ale bylo to moc dobrý. Chtěl bych to zkusit nahradit aspon nějakým sirupem, třeba od Kitlu.
Díky!
Nepamatuju. Protože to Vaše "kdysi dávno" je jenom 16 let zpátky. A to je pro mě jako včera.
Pamatuju si limonády před 60 lety. Měli je v hospodě, skleněné láhve, tuším 0,33 l a nahoře taková bílá porcelánová zátka na drátěné péro. Ve skladu za výčepem, v dřevěných latkových bednách. Měli buď oranžové nebo žluté. Po nalití do hrnečku dělaly velké bublinky. Oranžové mi chutnaly víc. Ale paní hospodská /nebyla moc příjemná/, mi skoro vždycky nandala do tašky žluté. Dneska bych si už dokázala poprosit o oranžové, tehdy jsem byla stydlivá zakřiknutá holka a nedokázala jsem si říct o požadované zboží, i když bylo jen o bednu vedle. Jen jsem stála jak telátko, držela tašku a říkala si v duchu smutně: Zase žluté.
Později je začali vyrábět s korunkovými uzávěry a přibyla další příchut - malina.
V prodejně potravin v té době začali prodávat Poděbradku. Zelená skleněná láhev o obsahu 0,7 l. Jediná příchut - citrónová. Obsah stál 1,20 Kčs. Láhev byla vratná. Ty mi moc chutnaly. Bohužel, rodiče je příliš často nekoupili.
Po nich následovala Ovona. Lahvičky z tlustého skla, asi 0,25 l. Pamatuji se na jahodovou a meruňkovou. Bylo to husté, z láhve se to pomalu muselo vyklepat. Ale bylo to moc dobré.
Pro nás, děti, které se narodily někdy v padesátých letech, to byla mana nebeská. Byly jsme odchované na studniční vodě, v nejlepším případě na kupovaných sirupech do vody. Ale matka nařizovala: Nelej si tam toho tak moc, aby to chvíli vydrželo!
Proto jsem dneska v obchodě u limonád jako Alenka v říši divů. Chutnají mi třeba Zonky. Jaga.
To já jsem dítě 80tých let a pro mě byla mana nebeská právě ta voda ze studny (v paneláku studnová netekla). Ty obarvené přeslazené nesmysly jsme díky bohu nekupovali. Jakési povědomí o racionální skladbě jídelníčku jsme měli již v temných 80tých.
Hele @chlochydess, nechcete si to někde psát, ja jen at se nám nezamotáváte v těch vaších odpovědích.
Vaše slova:
" To já jsem dítě 80tých let"
" S těmi léty před rokem 89 mě prosím zbytečně neobtěžujte, v té době mi byl 1 rok"
Já jsem se v tom 89 narodil, ale náhle neskonal. Tudíž jsem dále i pil vodu a stravoval se racionálně. Upřímně mě mrzí, že Vás to Vaši nezvládli naučit, ale ostatní jsme měli větší štěstí, takže jsme se propili vodou a prostravovali racionálně až do dnešku.
Porcelánové zátky už nepamatuju. Teda ty původní, jinak oni se dělají dodnes na pivu i na sirupech (a někteří členové rodiny měli s takovým sirupem docela problém, mě to nepřišlo tak nedobitné). Ale vratné flašky s korunkovým uzávěrem, to ještě pamatuju. A ty zátky různých barev jsme jako malí sbírali, válelo se toho hodně. Pamatuju dva medvědy se sudem nebo kozla, ty limonádové asi neměly takový design, který bych si zapamatoval, asi jen nějaký text (typu limo nebo pomo) na jednobarevném pozadí. Když jsme byli v učení, tak se ta víčka používala jako kalíšek na kalafunu (to už teda byly devadesátky). Nedávno jsem se prohrabal do hlubší geologické vrstvy a našel jsem uzávěr lihovar zlíchov (šroubovací, hlubší, asi od rumu), ve kterém jsem měl doma právě po vzoru školy příruční kalafunu, jinak bych si na tohle už ani nevzpomněl.
Pamatuju právě hlavně ty sirupy (ovocit) a utkvěly mi v hlavě ty přetisky cen, myslím z 5 na 10 Kčs. To bylo to zdražení, protože se už dlouho nezdražovalo (něco jako tuším v roce 10 MHD v Praze, tam byl taky takový argument, že ceny lístků jsou stejné od roku 2002). Centrálně stanovené ceny, které byly na výrobcích vytištěné zní dneska neuvěřitelně. Limonády z místního pivovaru taky pamatuju, prodávaly se ještě v devadesátých, než to konkurence coca coly pohřbila. No a když jsme u nápojů, tak jsme měli rádi vitacit (spíš než do vody tak jen tak) nebo šuměnky. Ale to je všechno dávná historie, takový pravěk.
Ale tak limonády ve skle považuju za normální, pamatuju ale taky pití v kelímku jako od jogurtu s alobalovým víčkem. A jogurty ve vratných skleničkách. To mi přijde divnější než limonáda ve skleněné flašce.
Takže odpověď jste již dávno znala, jelikož slovo Snipp uvádíte v původním dotazu. Takže gratuluji, že jste si odpověděla Jinak se to prodávalo všude, nejenom v Albertu. Tyto nesmysly mají všechny krámy, aby měli co dětičkám nabízet (dospělák by to nekupoval).
Nicméně díky bohu, že už se ta umělotina nevyrábí. Po 16 letech PEVNĚ VĚŘÍM, že již máte správné stravovací preference a touto žíravinou tak maximálně umyjete vodní kámen z vodovodní baterie.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.