Nejste přihlášen/a.
Zdravím,
chtěl bych vědět, kdy byly na Slovensku očíslovány všechny budovy a stavby (včetně hospodářských budov jako stodol, všechny garáže, chatky, prostě každá stavba) a kdy byla po celém Slovensku zavedena orientační čísla a ve všech pojmenovaných ulicích na Slovensku začalo být dvě čísla. V Česku máme domy očíslovány ještě historicky a velmi deorientačně, jelikož prakticky ve všech dalších státech mají budovy očíslovány podle ulic a mají jenom jeden druh čísla. A navíc se až doteď pravděpodobně nikdo nikdy nad touto problematikou v Česku nezaobíral a ani se nesnažil prosadit orientační čísla. Možná by to chtělo o tom vypracovat nějakou odbornou studii a navrhnout nějakou reformu. Což by možné již bylo, jelikož se názvy ulic možná trochu vystabilizovaly a navíc by se kvůli doplnění adres o orientační čísla nemusí vyměňovat občasnké průkazy.
čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Čp. je v Česku jedinečné číslování v rámci katastrálního území a mají ho všechny zkolaudované větší stavby (ty rekreační mají typicky číslo evidenční).
Číslo orientační je naopak jedinečné v rámci pojmenované ulice, a je doplňkovým parametrem čp. za lomítkem.
Když ho neuvedete, tak se nic nestane. Adresa je jednoznačná již číslem popisným! Bohužel to číslo orientační často dělá zmatky a nejednoznačnosti.
Když jsem jednou sepisoval smlouvu, dotyčný pořadí čísel prohodil, naopak v té ulici se vyskytovaly obě varianty čp/čo i čo/čp (který podle zadání do smlouvy přehozený ch údajů a smlouva ukazovala na jinou nemovitost), a vzniknul z toho zmatek. Asi si dovedete představit tu srandu, kdyby to byla smlouva na demolici...
Tak a že by někde zaváděli v dnešní době duplicitní čísla orientační, je úplný nesmysl, protože si všechny čísla můžete snadno najít v mapách nebo jiných elektronických Evidencích
To sice jo, že se to dá najít, ale výhody orientačních čísel jsou:
Poskytnutí přehledu v dané ulici (docela větší sranda je hledat určité číslo popisné v dlouhé ulici).
Doručovatelé si nemusí pamatovat, kde je jaké číslo v ulici.
Nezkolaudované novostavby bez adresy mohou mít již připravené číslo orientační.
Většinou to je nižší číslo a snáze zapamatovatelné.
Číslo popisné se pojí s částí obce a číslo orientační se pojí s ulicí, budovy mají de fakto minimálně dvě adresy ze dvou různých rozsahů.
Prakticky stačí za adresu uvést ulici a číslo orientační a pokud se stejné číslo nenachází jako číslo popisné nebo evidenční, tak se jedná o jasnou adresu.
U dvojího číslování se mohou časem používat pouze orientační čísla (stejně jako se to už praktikuje na Slovensku).
Jediné dva nevýhody vidím v závislosti na názvu ulice a neměnnost (což není až takový problém) a neměnnosti jejího názvu (což se už doufám bude dít jen zcela výjimečně, vydrží-li současný demokratický režim). Tou druhou nevýhodou je přetrpění dvojího číslování po několik desítek let, než bude dvojí číslování zcela nahrazeno orientačními čísly (což se na Slovensku stane mnohem dřív, než se v Čechách orientační číslování podle ulic prosadí).
No, klidně bych se mohl považovat za prvního českého odborníka v problematice nepřehledného číslování
Dorucovatel ma mit mapku nebo aplikaci jako kazdy jiny, kdo chce neco najit. Presto nejaou casto schopni rozlicit EV cislo od popisneho a naopak a vozi mi zasilky chybne.
Inu slovensko mne nezajima, a zavadet dvoji ci troji cislovani je v dnesni dobe kontraproduktivni. Drive ty orientacni cisla smysl mely, dnes fakt ne.
I v dnešní době mají orientační čísla smysl. A zapomněl jsem na další výhodu: Během hledání domu v ulici odpadá nutnost si adresu zadávat do navigace, stačí v mapě najít pouze ulici a pak projet řadu lichých a sudých čísel.
Poud dobře vím, tak se před evidenčními čísly píše zkratka ev.
Jiste, spravce se pise ev.c. nebo c.ev. no ale přesto to balíkár veze jinam. dokonce i když používám mapy cz, které správně evidenční čísla evidují
ostatní navigace totiž na číslo evidenční nenavigují nebo bez jistoty.
Jako přijde mi nepravděpodobné někde zavádět číslo orientační, ale nevím co chcete slyšet, že je to dobré? Ano, tam kde to je zavedeno a jsou na to zvyklí tak ano, ale tam kde je to neznají, tam bych to dnes uz nezaváděl. Každopádně můžete lobovat na slovensku, nevím proč to píšete do čech?
- Čp. není jedinečné v rámci katastrálního území, ale v rámci (evidenční) části obce. Což je v Praze shodné členění, ale v jiných obcích tomu tak zdaleka být nemusí. Kupříkladu katastrální území Příbram obsahuje zcela nebo zčásti 10 částí města Příbrami, anebo Čerčany mají jen jedno katastrální území, ale na něm dvě části obce.
- Není pravda, že v Česku mají čp. všechny zkolaudované větší stavby. Ze zákona ho nemusejí mít kostely, neobývané věže anebo budovy, které příslušejí k jiné stavbě (takovými budovami mohou být i velké haly nebo pavilony). V minulosti se nepřidělovala popisná čísla ani některým dalším neobývaným budovám, např. trafostanicím, garážím atd., ani když stály samostatně.
- "Adresa je jednoznačně daná již číslem popisným" - právě že není. Bez údaje o části obce číslo popisné nemusí být jednoznačné ani ve spojení s názvem ulice, protože názvy ulic jsou jedinečné pouze v rámci celé obce. Například adresa "třída Tomáše Bati čp. 202, Zlín" může označovat tři různé domy v různých částech Zlína. Všimněte si přitom, že například v oficiálním vzoru petičního formuláře pro podporu kandidáta na prezidenta byly kolonky pro obec, ulici a číslo popisné, ale nebyly tam kolonky ani pro část obce, ani pro číslo orientační (protože tu vyhlášku psal nějaký dement, ale přesně z toho úřadu, který za kvalitu té legislativy odpovídá). A taky si všimněte toho, že v běžných plánech měst ani on-line mapách se hranice částí obce vůbec nezakreslují, resp. nezobrazují, takže z mapy se musí dost složitě zjištovat, kde přesně končí část Zlín a začíná část Prštné. Přičemž u obchodního domu, který je touto hranicí přepůlen, byste navíc ještě musel vědět, na které polovině má ta budova svůj definiční bod. Přičemž adresní místa může mít tato budova v obou svých polovinách.
Standard, že číslo orientační se píše s lomítkem za číslem popisným, je poměrně novodobý - myslím, že za první republiky byste se s tímto formátem ještě nesetkal. Logičtější byl způsob, jakým se dříve zapisovala adresa bydliště do občanských průkazů (dokud to ještě byly knížky, kam se dalo něco zapisovat) - kdy číslo orientační se uvádělo za názvem ulice, zatímco číslo popisné nebo evidenční za názvem části obce. Historicky se s lomítkem před nebo za číslem popisným uvádělo římským číslem číslo části obce (v jisté době bylo zvykem části obce číslovat římskými čísly, v mnoha městech tato tradice přežívá dodnes). Svoji logiku tedy měl i zvyk, kdy se za názvem ulice jako primární psalo číslo orientační (které je k názvu ulice komplementární), a teprve za ním jako dodatek číslo popisné.
Specifikovat ve smlouvě o demolici budovu číslem orientačním je dost hloupé, už proto, že orientačním číslem není vymezena budova (ani její půdorys), ale pouze adresní místo v podobě bodu, a jedna budova může mít takových bodů několik.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.