Dospělý se chová jako dítě

To je hodně variant infantilního chování. Třeba muž, co je dětsky hravej, neřeší potřeby rodiny, či přítelkyně, ale svoje zájmy. Nekontroluje se jako dospělí lidé, takže se nadchne pro průlezky, zbaští u nich s gustem Lipánka a s chutí vyzkouší houpačku či dětskou trampolínu. Doma leze se synovcem po kolenou a staví kolejiště, řadí vagónky..Pokud ho někdo napomene, on si z toho udělá trapnou legraci...Jiný mladý dospělec, co ho rodiče nenechali uzrát, spoléhá na jejich pomoc a péči. Vymýšlí si, co ještě potřebuje, ale nemá páru o cenách. Často se všemu diví.

Znamená to, že jsi nedospělý, mentálně na úrovni dítěte.

klasik (Svěrák) by řekl: momentálně zaostalý.

Tzv. Dospělých dětí je u nás zhruba 80% a to po celý život, takže není třeba si někoho takového představovat. V okolí každého je takových jedinců už jen statisticky většina. Tedy: dospělé dítě je zaměřené samo na sebe, na svůj prospěch, je neempatické, chce aby bylo jen po jeho, neumí dělat kompromisy, neumí prohrávat, vše kolem vidí černobíle, neumí se rozdělit, vše je pro něj buď absolutní výhra nebo absolutní prohra, neříká věci narovinu, pokud něco chce často nemluví k věci ale snaží se emocionálně manipulovat (např. nesouhlas nedává najevo strohým "ne", ale jako malé brečí - v dospělosti je pak spíše agresivní nebo se naopak snaží druhého potrestat nekomunikací, snaží se emocionálně přesměrovat pozornost atd.), nechce mít žádnou zodpovědnost, i vlastní chyby svalí vždy na druhého, chyba je všude jinde jen ne v něm apod. Od cca 20 let se nedospělost pak projevuje navíc neschopností najít si stálého partnera/partnerku (nedospělý si chce jen hrát a brát, zpátky nedává. Když ho partner omrzí, opustí jej), jedinec je nesebevědomý, do větších věcí vyžadujících zodpovědnost se vůbec nepouští, významně preferuje alkohol, drogy, adrenalinové zážitky a další formy tzv. emocionálního fetování. Přirozené negativní emoce a nutné překážky v životě vidí jako nespravedlnost a těžkosti, které si nezaslouží protože se cítí jako "lepší člověk". Nikdy se nesrovná i s negativní stránkou života, preferuje životní zkratky místo tvrdé dřiny s následnou frustrací nad ne-výsledkem (následně oblast opouští a věnuje se jiné kde si myslí, že to bude lepší-jednodušší (nebude) a tak stále dokola), práci za peníze považuje za nutné zlo...našlo by se toho ještě hodně. Nyní proč se to děje: jde o následek výchovy rodičů a jejich prarodičů za minulého režimu. Cca za 1-2 generace má počet nedospělých jedinců ve společnosti významně klesnout.