Neschopnost se bavit

Částečně to mám stejně. Můžou za to rodiče, případně stačí jeden z rodičů - který, měl-li jste v dětství z něčeho radost, zkazil Vám ji (jakýmkoliv způsobem - nemístnými poznámkami, bagatelizováním úspěchu, ponižováním atd.). Řešení je na dlouho - je třeba změnit základní nastavení v podvědomí - tedy obrátit cyklus "něco se mi povede > raději nemám radost aby mi ji nikdo nezkazil" na "něco se mi povede > radost". Dostat by Vás z toho mohla dobře nastavená přítelkyně co si Vás bude vážit a Vy jí. Ale musíte být takové změně vždy vědomě otevřený.

Každého baví něco jiného. Co zkusit sport? Jezdíte rád na kole, líbila by se Vám turistika? Nebo nějaký kolektivní sport? V práci jistě máte kolegy, zkuste se s nimi domluvit na nějakých aktivitách. Někteří z nich už třeba v nějakém oddílu jsou, mohl byste se přidat.

Nejhorší je, když mladý muž, kterému je řekněme do 25 let sedí doma jako starobní důchodce. Mládí uteče a pak skutečně už zůstanete sedět doma. A to by byla škoda, nemyslíte? Jaga.

A máte nějaké zájmy, hobby? To přece hodně naplňuje a podle toho bych i hledala spřízněnou duši, abyste spolu sdíleli zážitky. Jste spíš introvert, tak ona by mohla být mírně společenštější.

Určitě ne absolutní opak.

A je nutné se měnit? Naučte se s tím žít. Mám to naprosto stejně, jako Vy. Jak je někde více než pět lidí, chytám rapla. Lidi mi jsou úplně volní, tak jsem upřel pozornost na psy. Zní to divně, ale nepovažuji se za neúspěšného, jsem spokojený a je mi fajn. Potkal jsem kočku podobných názorů a fungujeme. Jedna zvláštnost - zhruba do třiceti let jsem musel na lovu každou babu doslova ukecat, od třiceti se to nevím proč zvrtlo a stal jsem se lovnou zvěří.... Nechte to tak, vychytejte, co Vám vyhovuje a bude dobře. Hodně štěstí.

Buď v klidu, nemoc to není. Já to mám podobně. Od doby kdy jsem začal trempovat... Najednou jsem zjistil, že se člověk může bavit, smát se až ho bolí břicho i bez alkoholu, že okolo ohně může sedět dvacet lidí a nikdo nikomu neskáče do řeči, že když jeden vypráví tak druzí poslouchají... Když se hrají písničky tak všichni zpívají a ti co nezpívají, tak mlčí, nebo si broukají pro sebe... TAKY NEMÁM RÁD TY PŘEŘVÁVAČKY V HOSPODÁCH kdy ti někdo hučí do hlavy něco co jsi už slyšel minimálně pětkrát...