Je život o příležitostech?

Nejdříve jsem chtěl odpovědět protiotázkou : "Co je lepší, nýt bohatý a zdraví nebo chudý a nemocný" , ale konstruktivně spíš doporučuji radu : ˇAt uděláš co chceš, horší už to nebude. Ten co měl všechno si na prohry nezvykl a bude mít problém"

Podle mě období co rozhoduje o největší časové ose je věk 15-20let tohle období rozhodne o tvých školních,partnerských,přátelských hodnotách a přejde na pracovní úspěch a vše ostatní se samo pak nabaluje. Pokud ten věk propluješ max. úspěšně máš vyhráno a v životě se nestratíš.

kicks neztratíš

Já zase tvrdím,že jak si kdo ustele,tak si lehneA pak,být ve správný čas na správném místěPříležitost jako takovou dostane každý,ovšem,je pouze na něm,jak s ní naloží...

Samozřejmě, příležitost je důležitá. Ale nesmí se na to svádět všechno, chce to taky zvednout zadek a něco pro lepší život udělat. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. V tomto případě výmluvy.

Zažila jsem chudobu, strach, šikanu - a využila hodně příležitostí, abych si udělala lepší a spokojenější život.

Podle mě je život o souhře všeho - osobních vloh, talentu, socializace, zkušeností, příležitostí, dravosti, hodnot...

žil byl jednou jeden chytrý chlap (Newton) a ten povídal, že náhoda přeje připraveným. Na tom něco je, protože když máte mít v životě kliku, pak jí musíte napomoci.

Je myslím zcela jasné, že kdo sedí a čeká až dostane příležitost, ten se nemusí dočkat nikdy.

Kdo příležitosti sám vyhledává, ten je nakonec potká. Sice to taky není úplně jisté, ale mnohem pravděpodobnější.

Není. Život ani nic jiného "není o". Život každého je takový, jak si jej sám zařídí.

___ Příklady:

Osoba A od nejútlejšího dětství dostávala řadu příležitostí, ale protože byla lempl a nic ji nebavilo, všechny je promarnila. Později zažila posměch, šikanu hraničící s psychickým terorem, ... a hlavně strach - strach z dalšího selhání.

Osoba B vyrůstala v chudé rodině a příležitost nedostala žádnou. Od malinka jí bylo jasné, že život nikomu nedá nic zadarmo. Proto se vzdělávala a jakmile to to jen trochu šlo, vytvářela si všechny příležitosti sama...

Mařenko, mně vadí ta nečeská vazba je/není o ...

Kromě toho znám lidi, kteří vyrůstali v prostředí bez příležitostí, kteří si však v období dospívání a dospělosti dokázali vhodné příležitosti vytvořit sami ...

Řekla bych, že život o příležitostech je, ale nepřijdou sami, musí se jim buď jít naproti, nebo když už jsou hodně blízko, čapnout je za ... Jsem taky osoba B. A život mě naučil pár hesel. "Můžeš být hloupý, ale musíš si umět poradit."... "Těžko na cvičišti, lehko na bojišti"... "Pád na dno je dar. Můžeš se od něj konečně odrazit."

Ten, kdo je odmalička aktivní, sportovec, bohatý a já nevim co je na tom paradoxně hůř než chuďas. Chuďas ví, jak vyjít s málem, jak dokáže být svět zlý a hlavně že se musí a umí postarat sám o sebe. (kolikrát si to ani neuvědomuje). Táta vždycky říkal, že kdo vysoko létá, hluboko padá. Velká pravda. Já to vidím kolem sebe, kolegyně v práci dokáže mít parádní depresi ze zlomeného nehtu, nebo že nemá na dovolenou v létě. Já jsem ráda že mám zaplacený nájem, co k obědu, co k večeři, co pro psy do misek. Svým způsobem potřebuji o hodně méně k pocitu spokojenosti, než ona. A o tom to je.

K té příležitosti. Zas to souvisí s tím, co píšu. Bohatému se Vaše příležitost bude zdát jako hloupost, nicotnost, pro kterou nemá cenu ani vstávat z postele. Vy jí chytíte a třeba zrovna budete díky ní jednou spokojenější, aktivní, bohatý. O penězích ale štěstí není. Taky jsem to vždycky brala jako klišé, ale je to tak. Nebo zas, bohatý bude přemýšlet, jestli do něčeho jít, jestli se to vyplatí, jaké je riziko. Chuďas nemá co ztratit přece. Peníze berou svobodu.

Já si myslím, že život o příležitostech je. Jen je problém v tom, vidět, že příležitost běží okolo. Vědět, že ji nikdo nenaservíruje na stříbrném táce. A to, že někdo pofňukává, že příležitost nedostal, je jen alibizmus, omluva pro lenost. Taky je to manipulace protože si říká o ten stříbrný tác. Čeká, až mu ho někdo podá a on se milostivě rozmyslí, jestli to stojí za to. Moje zkušenost říká, že ti opravdu ubližovaní to neroztubují do světa, nevydírají ostatní, nechtějí soucit a ani radu.

Život není jen o penězích a o tom, kdo v dětství k něčemu dostal větší šanci a k něčemu menší. Bereš to moc zostra. Pokud se i ten nejchudší člověk trochu snaží, ze začátku si nemůže dovolit vše možné kraviny, ale za určitou dobu si vypracuje jakési postavení které je už o mnoho jinde než byl ten dotyčný dříve. Pokud snaha není, tak samozřejmě nic.

Ale řekla bych že i z chudých lidí se můžou stát ti slavní a známí, o kterých se píše v každých novinách.

A jak říká jedno přísloví - vítězové nečekají na šanci, prostě si ji vezmou. Z čehož vyplývá že si prostě pro šanci jdeš a ne že na ni čekáš. A je fuk jestli jsi chudý nebo bohatý.

Život není sranda , není jednoduchý a nikdo nesliboval že bude , není to sranda , uspět znamená postavit se proti všem , odloučit se od stáda , dělat věci podle sebe , být originál - být jiný , když se zvednete a ochutnáte slávu - uspěch poznáte to jaké to je narazit obličejem o zem ale je důležité se vždy sebrat nedat příležitost těm ostatním k tomu si na mě stoupnout je důležíté se rychle zvednout na nohy a pokračovat , není ostuda spadnout ale dlouho zůstat ležet , každý má stejné šance není duležité jaký má start je důležité jak dokáže přemýšlet svojí hlavou jak moc se dokáže oddělit od ostatních . Když věc uděláte dobře nikdo si nebude jist zda-li jste vůbec něco udělal když ji uděláte špatně budou si to všichni pamatovat , vždy selžete víckrát než kolikrát opravdu uspějete ale je důležité to nevzdát , spolehnout se na sebe a jít do toho protože celá život je příležitost. Uspěch je definován jako vstát o jedenkrát více než kolikrát jste spadl.

Život je o náhodě a štěstí přeje připraveným..

Nedá mi to, musím tohle ještě vložit ke svému tvrzení. vidime.net/...

Mám dotaz: co to znamená, že "život je o příležitostech "? O příležitostech může být román, vyprávění,... ale život?

Život je určitě o příležitostech, ale také o štěstí, náhodě , snaze a pokoře.

...Nebudu čekat, až mi pečený holub vletí do huby, ale budu se snažit. Nebudu se vymlouvat, že kolem žádný neletěl, půjdu zkrátka tam, kde létají - bude-li to pro mne podstatné.