Nevím co s profesním životem

Zdravím, je mi něco málo přes třicet a absolutně nemám ponětí, co bych chtěl v životě dělat.

Prostě nevím, co by mě bavilo a v čem bych mohl být dobrý. Přijde mi, že všude okolo se vyskytují lidé (většinou mladší než já), kteří v tom mají docela jasno, nebo se tak alespoň tváří.

Jako bych byl široko daleko snad jediný, kdo se v tom plácá a neví co se sebou.

Dostal jsem se do situace, že se mi povedlo něco málo našetřit a mám takřka nulové závazky a povinnosti, takže bych se teoreticky mohl pustit do něčeho zcela nového. Problém však je, jak už jsem zmínil, že vůbec nevím kudy se vydat.

Všude na internetu čtu rady typu: Začněte dělat co vás baví nejdříve při práci a časem... , dělejte to, co byste dělali i zadarmo, atd. Když pominu to, že myšlenka kdy každý může nebo by dokonce měl dělat co ho baví je až příliš optimistická, tak co když člověk nemá žádné specifické zájmy nebo talenty, kterými by se dalo uživit.

V současné době dělám nekvalifikovanou práci v oboru, kde bych potřeboval vysokoškolský titul, abych se tomu mohl naplno věnovat. Nicméně se jedná z vícero důvodů o neperspektivní činnost, kterou do budoucna dělat nemohu a ani nechci.

Jediné, k čemu jsem za celou dobu dospěl je, že chci téměř jistě pracovat manuálně a to buď v menším kolektivu nebo sám. Dále si myslím, že mám celkem trpělivost a nějaký smysl pro detail či preciznost. Všechno jsou to takové celkem obecné věci, se kterými úplně nevím jak naložit. Spíše než co bych chtěl, tak zjištuji co nechci, to mi však úplně nepomáhá v tom, abych se dobral něčeho konkrétního.

Vzhledem k mému věku a současnému stavu to beru jako jednu z posledních příležitostí, jak s tím ještě něco udělat. Nerad bych se v budoucnu dostal do bodu, kdy moje jediná a hlavní starost bude, jak nějakým způsobem uživit a postarat se o rodinu, i za cenu toho, že budu dělat něco, co mě nejenomže nebaví, ale vyloženě štve. Rád bych to měl vyřešené, než se začnu nějakým způsobem vázat. Pokud by se náhodou stalo, že rodinu mít nebudu (což je klidně možné), tak je alespoň dobré dělat něco co vás baví, jelikož v práci trávíme podstatnou část života a pokud člověk nemá nic jiného, k čemu se může upnout, o to více se to umocňuje.

Takové ty moderní návody ve stylu sepište si svoje silné stránky, co rádi děláte, čeho byste chtěli dosáhnout a pak to všechno propojte mi prostě nefungují. Ideální by asi bylo vyzkoušet co nejvíce různorodých činností a zjistit v praxi co mi vyhovuje více a co méně. Zas tak velké kapacity (finanční a časové) však nemám.

Možná že jsem až příliš naivní, moc se v tom pitvám a chovám se nedospěle, ale odmítám se smířit s tím, že bych další jednotky či spíše desítky let dělal něco jen proto, že musím. Taková představa mě děsí. Zásadní je to i z toho důvodu, jak už jsem uvedl výše, že si nemohu být jistý, jak se ten můj život bude do budoucna vyvíjet. Prakticky jediná jistota je, že se člověk bude muset vždy něčím živit a přijde mi, že od toho se odvíjí v podstatě vše ostatní v dnešní době. Proto bych chtěl dělat ideálně něco, co by mě bavilo nebo bych k tomu zaujímal "neutrální" postoj a našel si na tom alespoň nějaké jednotlivosti a dílčí činnosti. Samozřejmě by člověk měl být schopen se tím rozumně uživit.

Jaký na to máte názor a co byste mi poradili? Věděli jste v 15, 20, 30, ... co vás baví a čemu se chcete věnovat, nebo jsem jediný, kdo v tomhle věku neví co se sebou a není schopný dlouhodobě jen tak proplouvat?

Děkuji za přečtení a případný komentář