Nejste přihlášen/a.
V hračkáčství vybíráme plastové figurky vojáčků, indiánů, zvířátek... A malej dodá ustaraně: Ještě nemáme cikány...
Vnouček si hraje u televize, pak zvedne hlavu a povídá: Proč pořád říkaj Puntík, Puntík? / Putin/
No, lépe:... pobavit výroky...
Když začal můj tříletý synek /před 45 lety/ chodit do školky, hned měl širší slovní zásobu. Chodil v kuchyni kolem stolu a vykřikoval Prrdel, prdel, prdel.. ..Abych ho zarazila, povídám mu, že si to nějak spletl, že to má být pardál. A pardál, že je velká kočka. Zasekl se popřemýšlel a odběhl do pokojíčku ke svým vláčkům. V poledne přišla babička. Malej vystartoval a hned ji s vážnou tváří poučoval: Babičko, víš, že prdel je velká kočka?!
Musím přidat...naše malá vnučka byla s mamkou v hračkářství. Přiběhla a hlásila: "HOOVO !" Mamka zbystřila a vidí vystavený nočníček...a v něm čerstvá loužička. Prodavačky to vzaly s humorem.
pb - To mě připomnělo ten nádhernej vtip ve vlaku babička s vnoučkem, kde je nakreslený kosočtverec a vnouček se ptá, co to je a babi odvětí zarudlá, takový dráček. Myslím, že tenhle vtípek zná každý, a nemá chybu, ale je delší.
To jsem si jednou, coby hlídací babička, nechala škvírku u dveří záchoda, abych viděla, kam se posouvá po břiše asi 10měsíční akční vnouček. Vtom se v mezeře se objevil ksichtík jeho sotva tříletého brášky. Babi, čo máš? ... Myslíš jestli camprlíka nebo pipinku?.. Mno pipinku.. A on : Takže nič moč...
Děkuji Vám všem za zlepšení dne Vašimi příspěvky, co píše sám život. Když už se tu probírají ty sprostárny, taky mám jeden zážitek. Tehda jsem nakouknul do učebnice/čítanky mého mladšího bratra (o 6 let) a nestačil jsem se divit. Je to taková ta náhoda, kdy sotva vidíte text, najdete v něm ihned tu jedinou chybu (já jen doufám, že jich tam nebylo víc:D) V textu stálo: ,,... bezmocně šuk*li po pokoji..." No a pak kde na to ty děti chodí - učí je to ve škole! :D
Dodnes nechápu, jak mohlo takové slovo projít korekturou. Zřejmě šlo o překlad z polštiny.
Proč se Vám zdá slovo "šukat" sprosté? Udělali si to sami lidé, lidé pokrytečtí, kteří tímto nevinným slovem začali nahrazovat něco jiného, kopulaci, soulož.
V Polsku to znamená něco hledat. Kdysi jsem měla na starosti velký tábor pro 130 dětí, část byli Poláci. Když přijeli, jedna dívenka se motala bez cíle táborem, zeptala jsem se, co hledá. Odpověděla mi: "Ja šukám ubykáciu." A znamenalo to: Hledám záchod.
O pomlázce kluci děvčata vyšukali. Je o tom i říkanka: "Šuky, šuky, šuk, já jsem malej kluk. Všechny holky vyšukám, ani jednu nenechám! " Znamenalo to, že kluk bude koledovat, nic jiného.
A poslední: šukat znamenalo i uklízet, poklízet. Už babička Boženy Němcové přece "šukala po dvoře." A určitě to neznamenalo žádné sexuální orgie.
Chce to jen používat slova a jejich význam na pravém místě. A pochopit správně látku z učebnice mladšího bratra. Jaga.
A máte pravdu. Jsem to ale nevzdělanec. Napoprvé jsem dokonce nenašel žádný význam tohoto slova. Až teď mohu citovat: ,,Například slovo šukat znamenalo původně pouze pohybovat se v malém prostoru" - rozhodně už chápu i pravý význam vulgarismu. Dodnes jsem žil v přesvědčení, že se prostě jen někdo přepsal/spletl. Děkuji, člověk se pořád učí!
Ahoj Babojago.
Tvou koledu bych lehce poupravil. Neříká se vyšukám, ale má tam být správně vyšupám. Tak to znám, nebo pamatuji já.
Ano, polsky šukat je hledat.
To takhle na výstavě koček, potkala se ráno při umístování koček do klecí polská chovatelka s českou, toho času dělší dobu nezadanou. A poská se ptá šukáte krátké? V překladu hledáte, kde jsou krátkosrsté kočky? A ta česká nezadaná, ale už taky...
Dcera jela s vnoučkem (3r + 4m) autem a šla přes přechod těhotná paní. Dcera na jeho dotaz o velkém bříšku odpověděla, že tam má miminko. A víš kde jsi byl ty než ses narodil se zeptala, odpověd: ano v bžíšku u tebe, ale mě še tam nelíbilo, tak jsem se vypustil
Naše starší v necelých 2 letech pochytila, že některá slova mají podobnou stavbu. A zalíbila se jí přípona -ák. Od žáby je žabák, od opice opičák. Když honila kočku po parku s výkřikem kočák, kočák, měla z toho trauma akorát ta kočka. Večer jsme ale šli na jídlo do restaurace. Na parapetu tam měli výstavku keramických suvenýrů všeho druhu. Krom jiného kasičku - prasátko. Před ní seděl u stolu osamělý pán středního věku: Malá došla až skoro k němu, ukázala směrem na kasičku, tedy směrem na pána a prohlásila: Prasák! Otočila se a odešla. Pán se tvářil dost rozpačitě.
O den později, v té samé restauraci, přestala dcera odvozovat slova. Scéna jak přes kopírák, jen pán jiný, vzhledem připomínal naše předky. Za ním na parapetu vyřezávaná soška černouška. Opět zamířený prstík a vzorná dcera, přesně jak jí maminka naučila: Opice! Výraz pána už jsem neregistroval. Dcera vlála za mnou, tažená za ruku do opačného kouta restaurace .
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.